Bad Decision -cz

6.

Au, bylo první, co jsem cítila po probuzení. Vůbec se mi nechce vstát z postele, neuvěřitelně mě bolí nohy břicho a ruce. Jak mě mohl Liam tak neuvěřitelně zřídit. Na mobile se ukazovalo 9:30, dnes má máma pracovní schůzku a pak jde na kosmetiku s novýma kámoškama. Taky bych si měla zajít na nehty, a na kosmetiku, možná bych zapomněla na to, co mě všechno bolí.

Nakonec jsem asi o půl hodinky pozdějc přece jenom vstala z postele. Doplazila jsem se do koupelny a sprchovala se. Oblíkla jsem si teplákové šedé kraťásky a broskvově oranžové tílko. Nějakým zázračným způsobem jsem došla až do kuchyně, nachystala jsem si snídani a s miskou vloček jsem se posadila k televizi. Denní plán: válet se u televize a pojídat tuny zmrzliny, až si ji koupím. U Amerika hledá top modelku jsem si snědla snídani. Vážně mám chuť na zmrzlinu. No nic vstala jsem ze sedačky a šla do pokoje, tam jsem si vzala kabelku, obula si boty a vyrazila do nejbližšího obchodu.

Okej, vážně vyrazila jsem si pro zmrzlinu prakticky v teplákách a vytahaném tílku, bože jsem vážně chodící troska. Dorazila jsem do nějakýho obchodu, mají tady snad všechno, od kosmetiky až po ZMRZLINY. Vzala jsem si košík a šla k nejbližšímu mrazáku, chvíli jsem si vybírala mezi čokoládovým kyblíkem nebo kokosovým, nakonec stejně zvítězila čokoládová. Dala jsem ji tedy do košíku a jen tak se prošla po obchodě. Až jsem došla ke kase, měla jsem v košíku ještě navíc můj nejoblíbenější kiwi džus a gumový medvídky. Stoupla jsem si do fronty a čekala. "My na sebe ale máme štěstí." promluví někdo, zamnou, otočím se, a kdo tam nestojí. Pan učitel, teda John, John Branan. "Ahoj." pozdravila jsem. "Vidím, že jsi doma sama a budeš celý den u televize." pousmál se a ukázal na můj košík. Zhluboka jsem se nadechla a řekla: "Jo, ale ani ty nevypadáš, že budeš mít společnost." poukázala jsem i na jeho obsah košíku, je to hodně divný tykat svímu učiteli? Ano mega divný, ale co už. V košíku měl prakticky všechno co já, akorát měl kokosovou zmrzlinu a jablkovej džus. "Na vině." řekl a ze široka se usmál. Už jsem byla na řadě, prostě jsem zaplatila a pomalu se vláčela domů. Každej krok mě nehorázně bolel, do fitka už nikdy nevkročím, a když už tak bez Liama.

"Beko." volal na mě John z protějšího chodníku. Nechtělo se mi křičet a tak jsem přešla za ním. "Ano?." "A nechtěla by si trávit sobotu na sedačce u mě, budeme jíst zmrzlinu a dívat se na filmy." řekl a upřímně se na mě díval. "Jo proč ne." bylo mi jedno, na jaké sedačce budu sedět, hlavně když bude zmrzlina a filmečky. "Bydlím na téhle ulici." řekl, "To je náhodička já taky." řekla jsem s úsměvem.

Došli jsme k němu domů, byl naprosto stejný jako ten náš, vlastně celá ulice byla zaplněna stejnými domky, co říct Anglie. Podržel mi dveře a já vešla dovnitř, "Máš to tu pěkný." řekla jsem po pravdě, měl to tu útulně zařízený, tak po anglicku, dřevěný nábytek i podlahy. Šli jsme rovnou do obýváku, ano typický Angličan, jeho sedačky byli jak ze starožitnictví. "Narodil ses v Anglii?" zeptala jsem se. "Jo, ale moji rodiče, Anglii moc nemuseli a tak se odstěhovali do Ameriky, pocházeli od tamtud." řekl a podal mi sklenici a lžíci. "A ty odkud pocházíš?" posadil se, zamnou na sedačku. "Narodila jsem se v Liverpoolu, ale máma je původem Francouzka." řekla jsem. Oba jsme si nalili džus a začali dlabat zmrzliny. "A otec?" řekl s plnou pusou, oba jsme se tomu zasmáli, "S mámou nikdy nebili spolu, ale je Američan, alespoň podle toho, co říkala." řekla jsem a dala si do pusy plnou lžíci zmrzliny. "Máma byla zrovna v Londýně, když chodila s tátou, prej to bylo rychlý, když se dozvěděla, že je těhotná tak odjela do Liverpoolu. Ale proč ti to vykládám, tebe to určitě nezajímá." řekla jsem. "Tak co si pustíme?" naštěstí nahodil jiný téma. "Něco vyber." řekla jsem a upila džusu.

John vybral prej Britskou klasiku, vybral Mr. Beana. Vážně klasika. Jedli jsme zmrzli, smálise a tak nějak jsem se přestávala cítit jako na návštěvě, až jsem si sama vypůjčila deku, nohy dala na sedačku a hlavu si opřela o Johnovo rameno. Najednou mi začal zvonit mobil, rychle jsem otevřela kabelku a vytáhla mobil, ach bože Liam. "Ahoj." řekla jsem mile, John mezi tím stopnul film. "Ahoj, nepůjdeme běhat?" to vážně řekl, "Sorry Li, ale už jsem si našla jinou činnost na dnešní den." já odpálkovala svýho asi přítele, co jsem to za přítelkyni. "A jsi doma, chtěl bych tě vidět." řekl. "Promiň, ale nejsem doma, šlo by to zítra?" ano totálně jsem hrozná, měla bych se sbalit a jít domů a být s Liamem a ne trávit sobotu se svým učitelem. "Tak zítra." zněl trošku sklesle, položil hovor. "Všechno v pořádku?" zeptal se John. "Jo, jo." řekla jsem a John pustil film dál.

Znovu jsem se k němu přitulila a sledovala film.

Maraton Mr. Beanů je za námi. "Johne, víš, asi už půjdu." řekla jsem a začala si balit. "No jak chceš." řekl, poskládala jsem po sobě deku, vyhodila kyblík od zmrzliny. John mě doprovodil až ke dveřím. "Krásně strávená sobota." řekl, je totiž asi 5 hodin. "Užila jsem si to." řekla jsem a naše oči se střetly, i když je to můj učitel měla jsem nutkání ho políbit, místo toho jsem se raději kousla do rtu. "Jo užil jsem si to." přerušil trapné ticho. Chtěl mě políbit, ale já mu rychle nastavila tvář, a políbil mě na tvář. Tvářil se trošku zmateně. On mě nepolíbí, ale já ano. Řekla jsem si v duchu a spojila naše rty v krátký polibek. Když se naše rty oddělily, bez rozloučení jsem se vydala vlastní cestou.

Nemělo by se mi líbit, políbit vlastního učitele, ale mě se to líbilo, je to špatný, jo jo je to špatný. Bože co já ještě nezpackám, Liama jsem odkopla a místo toho líbám učitele. Asi to nemám v hlavě v pořádku, potřebovala jsem vidět Liama. Vytočila jsem jeho číslo, "Ano?" ozvalo se za nedlouho, "Ahoj, máš čas?" řekla jsem optimisticky. "Ehm, jo jsem na cestě k Harrymu, ale nejsem ohlášenej, tak se zastavím." řekl. "Seš úžasnej." řekla jsem a típla hovor.

Musím si pohnout, aby nebyl u mě dřív než já. Nějak moc to nešlo, nožičky mě bolely. Stihla jsem to, doma jsem si odložila věci, a sotva co jsem to udělala, už zvonil zvonek. Šla jsem otevřít. "Ahoj." padla jsem mu kolem krku. "Ahoj." políbil mě. Ach Liamovi rty, měkké a jemné. "Co budeme dělat?" zeptala jsem se. "To je na tobě." řekl. Šli jsme do mého pokoje. "Něco mě napadlo, ale řekni, že budeš souhlasit s každou aktivitou." řekla jsem a šibalsky se na něj podívala. "Dobře, můžeme dělat cokoli." řekl a s úsměvem mi dal letmou pusu. "Jen tak si sedneme a budeme si povídat." řekla jsem. "O čem si chceš povídat?" řekl a posadil se na okenní výklenek. "O čemkoli." řekla jsem a posadil se k němu.

"Mám otázku." řekla jsem, "Jakou?" Ještě než jsem se zeptala, pohodlně jsem se o něj opřela. "Chodíme spolu?" podívala jsem se na něj. "Já bych s tebou chodil moc rád, ale co ty." hrozně roztomile se usmál. "To jsem potřebovala slyšet." řekla jsem a nohou jsem si podala deku, tak nějak jsem zakryla sebe a tím pádem i Liama. "Teď mám otázku já. Co si dělala předtím, než si mi zavolala?" tak moc jsem si přála, aby se na tohle nezeptal a no se stalo, to mu mám říct, líbala jsem se s učitelem Angličtiny, nebo dívala jsem se s Johnym na Mr. Beana. "Pojídala jsem zmrzlinu a dívala se na Mr. Beana." neřekla jsem úplnou lež tak doufejme, že mi to zbaští. "Zajímavý." řekl.

Jen tak jsme spolu seděli a koukali se z okna na lidi na ulici, moc lidí tam sice nechodí, ani aut nepřejede, ale bylo ticho. Nebylo to takový to trapný ticho, ale každý jsme si užívali přítomnost toho druhého. Cítila jsem se hrozně spokojeně a v bezpečí.

Naše ticho vyrušilo kručení v Liamově žaludku. "Ty máš hlad. " Řekla jsem. "Trochu." Řekl Liam. "Něco objednáme. " Řekla jsem a vstala abych podala mobil. "Čínu, pizzu nebo něco zdravějšího?" Zeptala jsem se. "Pizzu." Řekl, podle seznamu jsen vytočila číslo nějaké pizzerie. "Jakou si dáš?" Zeptala jsem se. "To je fuk." Řekl, moc dobrá pizza. Nakonec jsem objednala na půl sýrovou a na půl salámovou.

Za chvilku ji dovezli. Nachystala jsem ještě nějaké pití a pustili jsne se do jídla.

Pizzu jsme snědli a přitom jsne se dívali na teorii velkého třesku.

Je asi 8 možná 9 hodin, "Liame, jestli chceš tak můžeš tady klidně přespat. " navrjla jsem. "Tak jo." Řekl. "Mrknem ještě na nějakej film ne? Jen se převlíknu." Řekla jsem. " Dobře" Řekl. Převlékla jsem se do pyžama, což u mě zamenalo volné tričko s nápisem I love sleeping a černé šortky. Otočila jsem se od skříně a Liam už byl v posteli a měl na sobě jen boxerky. Musím říct, že má opravdu co ukazovat. Pekáč buchet na břiše a vypracovaný nohy. O rukách ani nemluvím. Vzala jsem notebook a lehla si za ním do postele.

Zapla jsem notebook a najela na rychle a zběsile 5 a pusila ho.

Přitulila jsem se k Liamovi a společně jsme sledovali film