Dramione - Moci zbavená [18+, adult only]

Výročí

Vlastně ani nevím, co k této kapitole napsat. Takže si užijte čtení. Doufám, že se Vám bude líbit a jsem zvědavá na Vaše reakce.

___________________________________

Stála u sporáku a připravovala míchaná vajíčka. Měla na sobě kalhotky a Dracovu košili. Broukala si u toho a tančila. Bavila se. Draco se mezitím sprchoval. Trochu ji tím naštval, protože ji ze sprchy vyhnal. Na druhou stranu ho chápala. Sváděla by ho, což oba moc dobře věděli. A to i přesto, že v noci si užívali hodně dlouho. Vlastně nejen v noci.

Draco ji vzal na večeři do mudlovské restaurace na okraji Londýna. Stále svůj vztah tajili a oběma to vyhovovalo, i když pro Miu bylo těžké mlžit před Ginny. Byla jak policejní pes a čmuchala kolem ní. Bylo jí jasné, že na to co nevidět přijde, ale chtěla si své tajemství udržet, co možná nejdéle. Dracovi to bylo jedno. Nechal to na ní. Věděl, že až se na to bude cítit, přijde za ním a společně zajdou na večeři na Příčnou ulici. Tím se to vyřeší.

Vyšel ze sprchy s ručníkem kolem pasu a zamířil rovnou do kuchyně. „Hej! To je moje košile," zabrblal.

„To byla tvoje košile," opravila ho a pokračovala v přípravě snídaně. Nenechala se jím vyrušit. Navíc tuhle konverzaci vedli každé ráno.

„Na to bych se podíval," opáčil.

„Nemusíš se nikam dívat," otočila se a sladce se na něj usmála. Nandala oběma na talíř míchaná vajíčka a opečenou slaninu. Nechala talířky odlevitovat na jídelní stůl a šla jim nalít kávu. Brzy i hrníčky přistály na stole spolu se dvěma sklenicemi džusu. Pak se ke stolu přesunula i ona spoře oděná kuchařka. Sedla si a pozvedla obočí směrem ke svému příteli.

Zamračil se a věnoval jí svůj proslulý malfoyovský úšklebek. „Ale jen proto, že Ti sluší víc," mrkl na ni a sedl si naproti ní.

„Díky," usmála se a lehce se začervenala. Vždy jí to udělalo radost. Jejich ranní slovní bitvu většinou vyhrála.

„Co máš dnes na programu?" zajímal se a pustil se do snídaně.

„Mám domluvené dvě schůzky a pak poradu. Doufám, že dnes stihnu vypadnout dřív," zabrblala. „A večer jdeme s Ginny ven," dodala a pohlédla na něj.

Zhluboka se nadechl. „Kam?" zajímal se ostře.

„Kam asi? Vždycky chodíme k Blaisovi," oplatila mu stejným tónem.

„Jen se ujišťuji," pokrčil rameny.

„Ano, jako vždy. I dnes mě budeš hlídat?" zajímala se. „Copak mi nevěříš?"

„Není to tak, že bych ti nevěřil, kotě. Nevěřím mužskému pokolení. Ty v nějakých sexy šatech, co si vždy bereš, které odhalují ty krásný dlouhý nohy. Stačí jeden pohled na Tebe a je tvrdý celý bar," propaloval ji pohledem. „Musím ohlídat, že se Tě nikdo nedotkne," natáhl se a pohladil ji po ruce.

„Taky Tě Miluji," zašeptala s úsměvem.

Oplatil jí úsměv. „Málem bych zapomněl," vstal a přešel ke krabičce, kde nechávali poštu. Vytáhl jednu obálku a podal jí ji.

„Co to je?" zajímala se.

„Jen se podívej," vyzval ji a zase se usadil

Sklopila oči k obálce a otevřela ji. Vytáhla kartičku, která vypadala jako pozvánka. Rychle ji přejela očima.

„Původně jsem si naše výročí představoval jinak, ale," odmlčel se. „Mohla by to být zábava. Dlouho jsme tam nebyli a můžeme si připomenout staré časy," usmál se.