Dramione - Moci zbavená [18+, adult only]

Dokonalá

Protože mě neskutečně baví komentáře od úžasné @Nellyisbest tak jí chci udělat radost a dávám povídku už dnes. Začátkem týdne se můžete těšit na další kapitolu z Navždy spojeni 😉

Doufám, že se tato obzvlášť dlouhá scéna bude líbit!
Pracuji na další, ale napadlo mě, zda je něco, co byste chtěli, aby se objevilo v dalších částech? Budu ráda za inspiraci 💜
____________________

Ozvalo se zaklepání. Vzhlédla od pergamenu, který právě pročítala. „Dále," vyzvala příchozího.

„Omlouvám se paní, tohle Vám přišlo," vešla její asistentka a položila před ni bílou krabici s velkou, zelenou stuhou. Věděla od koho je. Pousmála se. „A pan ministr by měl dorazit v pondělí," informovala ji. „Schůzku jsem vám domluvila na dopoledne a následně půjdete na oběd," vysvětlovala dál.

Přikývla. Sama však věděla, že ministr dorazí již dnes. Večer ji totiž čekalo vystoupení z komfortní zóny, a kterým si stále nebyla jistá. Ale vědomí, že musí, ji překvapivě lehce uklidňovalo a dodávalo jakousi jistotu. Nemohla Draca ztrapnit. Nechtěla o něj přijít. Za těch pár dní si zvykla, že usíná vedle něj v posteli. Předpokládala, že krabice souvisí s tím, co ji čeká. „Děkuji Ti Maggie," usmála se na svou asistentku.

Maggie se usmála a zmizela zase na chodbě. Hermiona vstala a zamkla svou kancelář. Obešla stůl, pomalu rozvázala stuhu a nadzvedla víko. Zalapala po dechu nad tou krásou. V krabici opravdu objevila to, co si má na sebe dnes vzít. Draco se o tom zmiňoval, že jí oděv na dnes zařídí, ale toto nečekala. Vzala do rukou škrabošku. Prsty přejížděla po jemné černé krajce doplněné o zelená a stříbrná peříčka. Zmijozel se v něm nezapřel, ale věděla, že dělal moc rád ústupky, kdy jí sice chtěl ve svých oblíbených barvách, ale vždy na sobě měla něco v těch nebelvírských. Nejčastěji boty. Jak už zjistila, měl ji rád v těch, ve kterých ji tehdy viděl poprvé. Zlaté, třpytivé a proklatě vysoké podpatky. To miloval. Nikdy jí nedovolil boty při jejich hrátkách sundat.

Dál se v krabici skrýval korzet, ladící se škraboškou. Na tenkých stužkách visících ze spodní části byla také peříčka. Stejně tak na košíčcích podprsenky. Ty byly z průsvitné temně zelené krajky, na vrchní části se nacházela právě ona zmíněná peříčka. O ladících kalhotkách nepochybovala. Hned je objevila, spolu s punčochami. Prohlédla si je a znovu zalapala po dechu. Nebyly to klasické tanga, která nosila moc ráda, a on to věděl. Tyto měly v rozkroku jen dva tenké proužky látky, takže nezakryly prakticky nic a umožnili mu přístup do její svatyně kdykoli. Na dně byl vzkaz spolu s malou krabičkou.

Pokud se na to cítíš, vezmi si to. Boty víš, které máš mít.

V sedm hodin tě budu čekat v místnosti za recepcí.

Parseltongue

Otevřela krabičku a i tentokrát zalapala po dechu. Věděla, co to je. Prohlédla si šperk. Dalo-li se to tak nazvat, i když nemělo to krášlit nic jiného, než její zadek. Bylo jí jasné, že pokud v sobě bude mít tohle, bude jeho počínání dnes extrémně intenzivní. Překvapilo ji, že jí dal na výběr, jestli si to vezme. Přišlo jí, že je hračka velká, ale i tak byla rozhodnutá, že si ji vezme. Milovala dráždění zadečku a nechtěla o to přijít. Navíc ji potěšilo, že na konci se skvěl drahokam ve tvaru rudého srdce. Dnes bude mít na sobě dvě věci v barvách své koleje. S přihlouplým úsměvem na rtech krabičku zavřela a všechno uložila zpět do velké krabice, kterou opět ovázala stuhou. S příjemným pocitem ji odložila na křeslo v rohu kanceláře a opět se vrátila k práci. Věděla, že když se šperkem přijde, bude ho to stát hodně sebeovládání. V jejich začátcích o tom mluvil, že jej to vzrušuje, ale nutit ji k tomu nebude. Na ten rozhovor úplně zapomněla, neboť se k tomu nikdy nevracel. Pak však několik měsíců po té, co si ji podrobil, zažehl novou vášeň, když se jí na tom, pro ni dříve zapovězeném místě, dotkl.