Navždy single? /2./ {Countryhumans}

Zlomené prstíky :')

{Pohled Moravy}
Jedu z nemocnice dom. Čechy mně zlomil 3 prsty a mám díky tom sádru...Uhm vážně děkuju Čechy... K tomu jsem navštívila Česko, který je v kómatu :')... Jeden týpek ho střelil.
Taťka si povzdechl a já jsem se na něho podívala, vypadal sklesle...
„Co se děje tati?" zeptala jsem se.
„Ale nic Moravo... To tě nemusí zajímat"
„Ale zajímá mě to! Chci to vědět :("
„Mám o vás všechny strach... Bojím se že o všechny přijdu.."
Pochopila jsem co tím myslel a zmlkla jsem.

[Time skip]

Dojeli jsme domů a Čechy mě objal. Začal se mi omlouvat a Slezsko si nás točil. Jo... Velmi nečekané... Slezsko vždy nás točí, když se objímáme.. Ale nu což...
„Já jsem ti ty prsty nechtěl zlomit!" řekl Čechy.
„... Zlomené prsty jsou nic... To by jste museli vidět vašeho nejstaršího bratra..." řekl najednou taťka.
„Co se mu stalo tati?" zeptala jsem se.
Taťka začal povídat: „... Když vašemu bratrovi bylo 12 let... Tak šel s kamarády ven. Nevím kde šli, ale někde blízko k elektrice. Protože na něho spadla ta věžička... Nevím jak se tomu teď říká ale ta věžička vedla elektriku.. Bylo jich vždy několik.. A váš bratr málem zemřel...Měl popáleniny na celém těle a málem mu amputovali všechny končetiny..."
...
Jak to taťka dořekl zatajila jsem dech. Slezsku spadl foťák a Čechy skoro nedýchal. Taťka odešel dom se slzami v očích a skoro brečel.
On o nás má velkou starost... A nechce abychom zemřeli...
Vzala jsem Čechy za ruku a šli jsme dom, Slezsko hned za námi. Zavřela jsem dveře a šla do svého pokoje. Čechy mě jen smutně pozoroval.

{Pohled Čechy:}
Pozoroval jsem Moravu, jak šla nahoru. Je mi jí líto. Ano, nenávidíme se, ale tohle jsem fakt nechtěl.
Slezsko se ne mně podíval a povzdechl si. Po chvíli mě objal. Mám ho rád... Mám rád i Moravu... Mám rád moji rodinu...