Japonsko je zpět

106 12 3
                                    

{Pohled Japonska}
Procházela jsem se okolo baráku, kde bydlel Česko. Momentálně je teď v nemocnici a já jako holka, která není v jeho rodině, za ním nemůže.
Ach jo. Ráda bych ho viděla, je to přece taký malý roztomilý stát! Další týdny už to nemohu bez něho přežít. Tak... Seber svoji odvahu a jdi k těm dveřím je prozvonit! Hlas mi pořád říkal abych tam šla a prozvonila je. No tak jsem ten hlas poslechla-
Zvedla jsem se ze země a zazvonila jsem. Kdo mi otevřel no Čechy, který byl smutný.

🇯🇵:„Ahoj Čechy..."
Če:„Ahoj... Co potřebuješ..?"
🇯🇵:„Potřebuju aby jsi se mnou zašel k Česku.."
Če:„Za tvým miláčkem 😏😏"
🇯🇵:"😳 Uhh.."

Zrudla jsem a on se usmál. Jo on ví všechno, jako jeho brácha :/. Ale co s tím... Tak jsem mu řekla ano a on se ještě zasmál. No jo, řekne to Moravě a Slezsku..
Tak jsme vyšli.

/Když tam došli a POHLED ČECHY/
Já vím všechno 😏😏. No jo nooooo. Japonsko se zamilovala do mého staršího bráškyyyyy. A já mu to.. Neřeknuuu. Ať mu to řekne jeho kamarádka :D. No nic, já jako 10 letý kluk to moc nechápu ty vztahy- K čemu to jeeeee. :]...
Taakkk my jsme přišli k pokoji kde je Česko. Ano je pořád v kóme... To byla hluboká rána a poškodila mu mozek, takže možná si pamatovat nic nebude.. Nikdo nic neví :D.

🇯🇵:„... Kolik měsíců už tak leží..?"
Če:"Dva tři měsíce.. Bude tak možná rok.."

Japonsku stekla slza po tváři a objala mě. Poprvé co mne holka (mimo Moravy) objala. Pěkný pocit...Uhh... A otec mě zabije :)...

/Time skiiiipppp/

Je večer a Morava se Slezskem se hádají o kus dortu. Je to úplně normální tvl... Ale co... Morava za chvíli přestane, Vím jaká je. K tomu se zlomeným prstíkem. Jojo...

P.C.M (taťka):„Život je pohoda... Život je fajn... Život je jako jahoda, co tě na šlehačku daj..."

Ano... Taťka má velké deprese, jen z toho že Česko je v kómatu... Je to jeho prvorozený syn a miluje ho.. A kdyby se zabil, tak... Tak se zabije taky...

Navždy single? /2./ {Countryhumans}Kde žijí příběhy. Začni objevovat