New boss

3.

Louis:

"Ahoj Suzan, je Liam ještě u sebe nebo už šel domů?" opřu se o recepci a položím si na stůl hlavu. Jsem strašně unavený. Jediný člověk, před kterým jsem takhle zranitelný a svůj je Suzan (a Liam samozřejmě). Suzan je poklad.

"Ahoj Louisi, je ještě u sebe. Vypadáš unaveně. Co se stalo?" Suzan mě pohladí po vlasech. Je něco jako moje teta. Před ostatními lidmi si sice tykáme, ale chováme se k sobě chladně. Dnes už tu ale nikdo není, takže si mohu dovolit ukázat opravdový vztah mezi mnou a Suzan. Hodněkrát mi pomohla a já zase ji. Jsem k ní upřímný a ona zase ke mně. Umí před ostatními dobře hrát i to, že jsem drsný šéf, ze kterého musí mít respekt.

"Ale..jel jsem do pobočky v Croydonu. Byly tam nějaké konflikty mezi zaměstnanci, vedoucím a ředitelem té pobočky. Ukázalo se, že ten vedoucí je absolutní kretén, který se vozí po zaměstnancích a leze do prdele tomu ředitelovi, který to bohužel neměl, jak poznat. Až včera to viděl na vlastní oči, tak chtěl toho vedoucího vyhodit a on tam udělal scénu. Dneska přišel normálně do práce. Musel jsem ho osobně vyvést." řeknu a promnu si oči. Jsem fakt vyřízený.

"Tak to mě mrzí. Chceš kafe a čokoládový muffin? Donesu ti to k Liamovi." Suzan mi zmáčkne ruku a já jen pokývu na souhlas a rozejdu se do patra. Bez zaklepání vrazím do Liamovy kanceláře a svezu se na gaučík.

"Čau Li, tak co? Jak to šlo? Vybral jsi?" začnu si mírně masírovat spánky. Někdy je to fakt náročný.

"No nazdar Tommo, ty vypadáš. A ano, vybral jsem. Dokonce jsem mu to oznámil hned, jak odcházel." zasměje se Liam a přesedne si ke mně se složkou v ruce.

"Je to ten Harry co?" podívám se na Liama a vidím, že kýve na souhlas. "Máš fakt dobrý odhad na lidi. Jsi špička." usměju se na něj.

"Udělal na mě dojem." Liam mykne rameny jako by to bylo úplně normální, že umí číst v lidech.

"Ale ale? Tak dojem jo?" začnu se smát a dloubnu do něj prstem.

"Ne takhle ty debile! Je oddaný. Nenechal by někoho ve špatné situaci a má to v hlavě dost srovnané. To, že nemá praxi je maličkost. Byl ze všech uchazečů nejlepší." Liam se čertí, ale vidím, že mu cukají koutky.

"Vždyť já vím, že už na tebe někdo dojem udělal." zakmitám obočím a pořád si z něj utahuju. Liam před půl rokem přijal sám nového zaměstnance a celkem to mezi nimi jiskří. Dělám si z něj srandu, že ho najal, protože mu přijde sexy, ale vím, že to tak není. Niall patří už za toho půl roku k nejlepším lidem. Je schopný, chytrý a pečlivý. Je sice trochu ztřeštěný, ale to není na škodu. Mezi nimi však zatím nic nebylo. Niall první krok na sto procent neudělá a Liam je kretén a nechce si nic začínat se zaměstnancem, nebo nevím, proč ho někam nepozve.

"Jsi kretén Tommo." Liam mě zabíjí pohledem a já se jen culím.

"Víš, že si můžeš s Niallem kdykoliv cokoliv začít. Nic proti tomu nemám. Ať si ve firmě každý chodí, s kým chce a Niall je schopný." teď mluvím naprosto vážně. Chci, aby Liam byl šťastný. "Mimochodem zítra budu chtít podepsat ty papíry od právníka a oficiálně budeš spolumajitel firmy." otevřou se dveře a do kanceláře přijde Suzan s dvěma kávami a dvěma muffiny.

"Nemusíš to dělat." slyším jen mumlat Liama, ale ho zatím ignoruju.

"Díky Suzan a běž už proboha domů." mrknu na ni a ta jen pokýve.

"Díky Lousi. Ahoj Liame." rozloučí se a odchází.

"A ty. Pokud se ti do toho nechce, protože prostě nechceš mít zodpovědnost a máš strach nebo prostě nechceš být spolumajitel kvůli svým důvodům, tak to je samozřejmě tvé rozhodnutí. Pokud to ale nechceš udělat jen kvůli mně, tak se laskavě vzpamatuj." syčím na Liama, protože už mě v tomto začíná srát.

"Chci to dělat, ale je mi to blbé vůči tobě. Ale děkuju. Už to nebudu komentovat, ale jsem ti obrovským dlužníkem." Liam mi zmáčkne rameno a já už toto nekomentuju. Ten kluk mě fakt sere.

"Co u rodičů?" Liam se zeptá a upije z kávy. To samé udělám já. Miluju černé kafe. Suzan ho udělala pořádně silné. Mňam.

"Jo dobrý. Máma i Mark tě pozdravují. Mark mě nechtěl pustit. Chtěl ať tam spím, ale utekl jsem mu." zasměju se, když si vzpomenu, jak byl zapřený o futra dveří jednou rukou a druhou mě držel za ruku a řval, že nikam nejedu a já řval zase zpátky na něj, že musím. Proč mě sakra nemohl zplodit on. "Někdy si přeju, abych měl jeho geny." usměju se na Liama uměle.

"To, že máš geny jiného chlapa, neznamená, že takový budeš. Jsi po mámě. Vidím to a Mark tě prakticky vychoval, takže se uklidni. Nejsi jako on. Říkám ti to pořád a budu ti to říkat navždy." Liam se na mě mračí. Nemá pravdu. Nebudu mít děti. Nebudu riskovat to, že se budu ke svým dětem chovat jako ten debil.

"Nebudu jako on, protože nikdy nebudu mít děti." myknu rameny. Už jsem se s tím smířil.

"Jsi blbec. Měl by sis zajít popovídat s nějakým profesionálem Tomlinsone, ať ti někdo tu blbost vyžene z hlavy." Liam se zvedne z gauče a jde pro nějaké papíry na stůl.

"No nicméně k tomu Harrymu. Přijde už zítra. V 8 má být u mě, tak si vyzkoušíme jeho dochvilnost. Smlouvu už jsem připravil, ale nejsem si jistý, jak plat. Nevím, jestli mu mám dát stejně jako ostatním, nebo méně, když nemá praxi. Nechci mu ale ubírat jen kvůli praxi. Přece jen je mladý." vidím, jak se mi Liam opatrně snaží vnuknout myšlenku toho, abych mu dal stejně jako ostatním.

"Jo, dej mu normální plat. Nebude mít méně jen proto, že je mladý." pokývu na souhlas. Jsem rád, že se v tomhle shodneme.

"Tohle je jeho složka. Čistý rejstřík. Je pracovitý. Měl pořád nějaké brigády od prváku na střední. Jeho rodiče jsou slušní pracující lidé. Všechno se zdá být v pořádku." Liam mi podává složku a papíry, pro které šel ke stolu. Začnu prohlížet složku a upíjím u toho kávu. Je výborná. Znovu si usrknu, když otočím papír a vykoukne na mě jeho fotka. Pane bože! Kávu vdechnu a začnu se pořádně dusit. Liam přiskočí a začne mě mlátit do zad. Rukou se mu snažím naznačit, že už stačí, ale on mě furt mlátí.

"Dobré už!" bouchnu ho pěstí do ruky, aby mě už nemohl praštit.

"Auuu!!! Chtěl jsem ti jen pomoct. To ses tak zakašlal kvůli té fotky?" Liam se začne smát, když si všimne, jaký papír držím v ruce. "Je rozkošný, že?" Harry se na fotce mírně směje, a i tak mu jsou vidět ďolíčky. Je rozkošný, jak říká Liam. Je zatraceně krásný, ale takový nevinný. Sakra. Tyhle myšlenky si okamžitě vyháním z hlavy. Nic mezi námi nebude. Jsem jeho šéf. Sice jsem teď říkal Liamovi, jak mi to je jedno, ale tohle je něco jiného. Jo úplně něco jiného.

"Haloo!! Země volá Louise." Liam se pořád pochechtává. To je debil.

"Zakašlal jsem se, protože jsem vdechnul kafe a ne kvůli fotky." snažím se to zakecat, ale Liam se jen řehtá dál. Blb.

"Ok, jsi super dobrý lhář Tomlinsone." pronese ironicky a já jen protočím oči.

"Jdeme domů. Nebudeme tu ponocovat." rozhodnu a už se s Liamem zvedáme. Pořád mám před sebou toho kudrnáče. Musím si ho vymazat z hlavy. Nebudu s ním nic mít. Je to pro mě zakázané ovoce.

Příště už setkání těch dvou. Zatím příběh moc příznivců nemá, ale já nekončím. Pár čtenářů tu je a těch si vážím, takže pokračujeme dál.

Mějte se krásně! A přeji krásné čtení!