New boss

8.

Harry:

Další den v práci máme s Niallem kupu nápadů. Jsem trochu více roztržitý než normálně, protože včerejší večer s Louisem byl skvělý. Viděl jsem, jak se přede mnou uvolňuje a taky jsem si všiml, jak se snaží si udržet svou chladnou masku. To se mu ale moc nedařilo a já jsem byl na sebe pyšný. Louis je skvělý, tedy alespoň mi to tak zatím přijde. Je sexy a chytrý a prostě ahhh. Bohužel je to prostě můj šéf a toto si nemůžu dovolit. Nemůžu si dovolit se do něj zamilovat. Vzpomenu si na to, jak mi Louis přejel po rameni a jak na to mé tělo reagovalo. Měl jsem dva partnery, se kterými jsem měl i něco sexuálně a takhle jsem v životě na nikoho nereagoval. Podle mě to není ani zdravé.

"Harry, tak uděláme to takto?" Niall se na mě podívá a usměje se. Je mu jasné, že jsem teď nedával pozor. "Co se děje? Včerejší večer se šéfem byl náročný?" Niall mi to naštěstí pošeptá, takže to nemůže nikdo jiný slyšet, ale i tak se zarazím. Cože? Jak?

"Jak? Co?" zadívám se na něj tázavě a vykulím strachem oči.

"Liam říkal, že jsi tady měl včera ještě věci, jak večer odcházel a nikdo jiný už tu nebyl. Takže?" ten kluk je normální detektiv.

"No pomáhal jsem mu s prací. Nic víc." zčervenám jak rajčátko a sám si to uvědomím. Hoří mi tváře studem.

"Fajn. Až budeš chtít, jsem tu pro tebe. Víš, že se mi můžeš svěřit." jen Niallovi pokývnu na souhlas a opět se položíme do práce. S Niallem ubíhá čas fakt rychle. Pro mou smůlu dneska Niall odchází hned ve 12, protože jde k lékaři. Nestíhá ani oběd a tím pádem já také nejdu. Nemám s kým a ani nemám hlad. Po "obědě" se neochotně vydám za Louisem. Neochotně. Jasně. Nic jiného si celý den nepřeju více a zároveň to také nechci. Skvělé že?

"Pane? Mám další pokrok, chcete slyšet novinky?" ujistím se, že to chce slyšet. Nemyslím si, že je nutné chodit každý den, ale Liam to tak chtěl, tak jen plním příkazy.

"Jojo, jen chvilinku počkej, ale posaď se." Louis zakryje rukou mikrofon u mobilu a očima mi naznačí, abych si sednul.

"Nebudu vám vysvětlovat, proč vaši nabídku nepřijmeme. Prostě to tak je, tak se s tím smiřte. Nepodporujeme firmy, které jiné ničí!" Louis už začíná křičet a já se automaticky přikrčuji. Nevím, co to mám za zvyk, ale jakmile někdo začne křičet, mám chuť se schovat někde do ulity a nevylézt. A to ani nemusí křičet na mě.

"No tak si tu nabídku třeba strčte do prdele! Sbohem!" Louis práskne mobilem a já se ještě více zasunu do židle.

"To byl ale kokot." Louis si frustrovaně prohrábne vlasy a až teď upře pohled na mě. Já mu pohled oplácím, ale jsem nervózní. Působil fakt nebezpečně. Vidím, jak mu pohled zjihne. Chce se usmát, ale na poslední chvíli to zarazí.

"Tak povídej." Louis se posadí a začne naslouchat. Opět mu přežvýkám vše, co jsme s Niallem dali dohromady. Louis se tváří spokojeně. Ukážu mu i věci, které nám s Niallem neseděly a Louis na to jen odvětí, že to zkusí probrat s Liamem.

"Díky Harry, tak dneska už opravdu běž." Louis se na mě podívá, ale já to určitě nemám v plánu. Doma na mě nikdo nečeká a nesnáším, když je na něco člověk sám. Ta hromada papírů se moc nezmenšila, protože dnes přibyly další. Budu mu pomáhat, i když mě sebeovládání s ním stojí hodně práce.

"Budeme to dělat stejně jak včera? Já třídit a vy vyřizovat?" natáhnu se pro jeden velký balík papírů a už se v tom začnu hrabat. Louis si jen povzdechne a kývne. Ano, kdyby mu má společnost vadila, tak odejdu, ale on nevypadá na to, že by chtěl, abych odešel, takže zůstanu.

Bohužel po chvíli si uvědomím, že jsem dneska měl pouze snídani. Žaludek se začne ozývat a mi hlasitě zakručí v břiše.

"Máš hlad? Co jsi měl dneska k obědu?" Louis na mě pohlédne a já se pod jeho pohledem ošiju.

"Trochu. No k obědu nic." odvětím jen a snažím se opět pohlédnout do papírů.

"Jak jako nic? Proč jsi nejedl?" bože on je má máma nebo co?

"No neměl jsem hlad a Niall šel dříve a prostě no nejedl jsem." nebudu se mu zpovídat, i když jsem to prakticky teď udělal. Louis zvedne opět telefon a volá Suzan, ať nám sem nahoru hodí dvě pizzy. Mňamiii. Můj žaludek se opět nahlas ozve a Louis na mě vražedně pohlédne. Na to však nijak nereaguji. Po chvíli se ve dveřích objeví Suzan s pizzou. Nádherně to voní a já se div nerozběhnu pro jednu. Louis zaplatí a Suzan na mě jen mrkne. Až když se Louis otočí, Suzan zakmitá obočím a přejede pohledem ze mě na něj. Já na to jen protočím oči a ona se zasměje a odchází. Podám Louisovi bankovky na pizzu a opět se spouští hádka o tom, že to platí on. Já se však nenechám a bankovky mu schovám mezi tužky do kaslíku. Jakmile se mlčky najíme, uděláme ještě pár papírů a vzdáváme to. Je tma a nikdo už v práci není, proto s Louisem odcházíme z budovy spolu. Rozloučíme se na recepci, kde Louis ještě probírá něco se Suzan.

"Harry!! Překvapení!!!" Zaynovy ruce se mi obtočí kolem pasu a on mě kamarádsky obejme. Bože! Zayn! Zayn je tady! Jsem tak rád, že ho vidím. Je to můj nejlepší kamarád, bohužel hodně cestuje a nemá moc času. Má i svou přítelkyni, které se musí věnovat, takže je to dost složité. Hned na to, co mě Zayn obejme mu obmotám ruce kolem krku a natisknu se na něj více.

"Ahoj Zayneee!! Co tu děláš sakra? Jak víš, kde jsem a kde pracuju? Ještě jsem ti to neřekl!" nepouštím ho z objetí a užívám si jeho přátelskou lásku. Nosem se zavrtám do jeho krku.

"Mám své zdroje Harolde." Zayn mě líbne na tvář, mírně se odtáhne a oči mu sklouznou na někoho za námi.

"Pane Stylesi, své osobní věci si řešte laskavě mimo firmu." zavrčí Louis a odchází nafučeně pryč.

Co to sakra? Pane Stylesi? Fakt? Dělá si srandu? Co mu přeletělo přes nos?

Takže další díl je zde. :-)
Teď to bude se mnou trochu horší...bohužel nemám tolik času. Nejméně jednou týdne však kapitola vyjde (doufejme). Budu dělat, co je v mých silách.
Jinak doufám, že se vám to alespoň trochu líbí a má cenu to tu vůbec dávat.
Přeji krásné počteníčko❤️