Kapitola 4

45 8 7
                                    

„Konečná!" zavolal Stan Silnička, když autobus prudce zastavil. Loki se ihned vydrápal na nohy a vyběhl ven, jak nejrychleji mohl. Bylo mu jedno, kde je. Věřil, že kdekoli bude lépe, než v Záchranném autobusu.

"Pitomej Thor, tohle je všechno jeho chyba," nadával si pro sebe tak zaujatě, že nevědomky stoupl na led, podjela mu noha a spadl opět na zadek.

Když s další dávkou nadávek zvedl zrak, uviděl před sebou majestátní hrad.

"Že by konečně sídlo hodné krále Asgardu?" Usmál se, co nejdůstojněji se zvedl, a oprášil ze sebe sníh. Pomalu vkročil k hradu, když ho z ničeho nic udeřilo do tváře něco tvrdého.

"Sakra, promiň. To sem nechtěl," ozval se zvučný hlas obra s ohromným stromem v rukou.

"Až se můj otec dozví, jakou tu ke mně chováte neúctu..." spustil, když se v něm objevil ten starý Loki.

"Snad ne další Malfoy," povzdechl si obr a dal se na odchod, div že Lokiho stromem znovu nesrazil.

Vánoční parodieKde žijí příběhy. Začni objevovat