Loki už se blížil k otáčivým schodům, když z ničeho nic uslyšel syčení.
„Do háje!" zamumlal a rychle se schoval za nejbližší sochu. Věděl, že tohle není dobré.
„Co tady dělá moje úterní rande naslepo?" ptal se sám sebe pološeptem a z úkrytu sledoval její počínání.
„No tak, miláčku, kdepak jsi? Maminka má pro tebe doma papání. Hezky vypaseného satyra," volala na celý hrad. V první chvíli se lekl, že volala na něj, ale to mu nedávalo smysl. On přece satyry nejedl. Smrděli po kozině.
„Už zase ty? Kolikrát ti mám říkat, že tvůj bazilišek už není tři roky mezi živými. Kdyby sis ho lépe hlídala, určitě by ti ho ty-víš-kdo neukradl," ozval se nabroušený hlas a hned poté, se vedle jeho rande objevil muž s nosem jako zobák, který si snad nemyl vlasy od roku devadesát dva.
„Jsi naštvaný, že naše rande nevyšlo! Proto mi lžeš. Určitě tu někde je, bazilišek se nedá jen tak zabít," vyhrkla Medúsa se slzami v očích. Snape už jí na to chtěl odpovědět něco sarkastického, ale uplakaná Medúsa se mu vrhla do náruče.
„Nuže... to bude dobré," odkašlal si Snape a útěšně ji poplácával po hadech v turbanu.
„Já chci jen svého miláčka. Bez něj jsem už pár desítek let osamělá a já... já..." rozbrečela se na plno.
„Eh... možná by pomohl šálek čaje?" zamumlal Snape a opatrně plačící Medúsu směřoval ke svému kabinetu.
Když byl čistý vzduch, Loki si úlevně vydechl a vyklouzl zpoza sochy.
„Proč jen má Brumbál uprostřed školy sochu studentky s dvěma copy a obří čelenkou ve vlasech? Ten chlap byl vždycky podivín, ale že má až takhle špatný vkus jsem vážně netušil." Zakroutil Loki nad sochou hlavou a šťastný, že se vyhnul dalšímu nepříjemnému setkání, se konečně dostal ke schodišti.
ČTEŠ
Vánoční parodie
FanfictionThor a Jane chystají vánoční večírek a zadali Lokimu jeden z nejjednodušších úkolů. To by to ale nebylo Loki, aby všechno nepřekroutil. Když Thor vidí, co vyvedl, rupnou mu nervy a Loki je vykázán z domu. Začíná tak putování, které neskončí nikde ji...
