Prolog

8 2 0
                                    

Probudila jsem se a vstala z postele.
Bylo listopadové ráno a já se došoupala k plotně kde jsem poslepu nahmatala bylinky abych si udělala čaj. K mému štěstí jsem žádné bylinky doma neměla.
"Super došly bylinky"  řekla sem si potichu a šla se podívat do bylinkových zásob.
"Žádný bylinky, skvělý" otočila sem se na mého věrného zlatého retrívra který čekal až dostane svoji snídani. Zavřela sem spíž a nasypala mu pár granulí. Sedla si ke stolu a vypila čaj.

Sbírala jsem bylinky a užívala si slunečný den. Procházela jsem kolem jeskyně na kterou můj pes začal štěkat. Běhal u ní a choval se strašně podivně.
"Marsi uklidni se! Co je to s tebou?" Přiběhla jsem k němu, když to najednou se z jeskyně ozvalo něco jako dětský pláč. Položila sem košík a vešla do jeskyně.
"Halo? Je tu někdo?" volala jsem po jeskyni a jediné co jsem slyšela byl hlasitý dětský pláč. "Marsi hledej!" zavolala jsem na psa který se okamžitě rozběhl za zvukem. Běžela jsem za ním a našla něco neuvěřitelného. Uprostřed temné jeskyně zářily kameny neuvěřitelné barvy. Uprostřed fialových kamenů leželo malé dítě. Vzala jsem ho do náručí a vyběhla ven z jeskyně.

Breathing in the dark Kde žijí příběhy. Začni objevovat