Breathing in the dark

Levandule

Zadívala jsem se na krásné tmavě červené šaty které viseli přes mou židli v pokoji. Černé boty které byly položeny vedle židle s nimi vypadali prostě úžasně. Ze stolu jsem si vzala hřeben a učesala si své neposedné hnědé vlasy a šla se obléct. Oblékla jsem se, nazula obě boty, svůj náhrdelník a vydala se do kuchyně ukázat mamince.
"Tak co sluší mi to?" zeptala jsem se rozzářeně maminky.
"Víš," odpověděla mi má maminka a zamyslela se "nakonec sem se rozhodla že nikam nepůjdeš. Za chvíli se přeci jen setmí a vůbec neznáš královskou rodinu ani jak se chovat ve společnosti takže zůstaneš doma a ty šaty si můžeš vzít na tancovačku tady ve vesnici." Nemohla sem tomu uvěřit. I když mi dala maminka důvod proč tam nemohu jít stejně sem to nechápala. V královské společnosti se chovat umim protože mi Chalcedonia vše potřebné řekla a vysvětlila. A že se setmí? S tim počítala snad od začátku ne? Vždyť je to logický! Podívala jsem se na ni vražedným pohledem a odkráčela do pokoje. Sedla jsem si na postel a přemýšlela jak ji ukecat abych na ten ples mohla. Vážně na něj chci. Slíbila jsem to Chalcedonie a navíc sem nikdy na zámku nebyla. Kašlu na to. Prostě na ten ples půjdu. Nějak se tam propašuju. Promiň maminko.

Ples začíná v osm. Je půl sedmý a na zámek mi to trvá na koni tak nějak čtvrt hoďky. Počkám až maminka usne a půjdu.
Pomalu jsem se vkradla do kuchyně když byla maminka v koupelně, do čaje jsem ji nasypala hodně ale hodně levandule. Když už jsem slyšela že se vrací, rychle sem vběhla do svého pokoje a přizavřela dveře. Nakoukla jsem do kuchyně a viděla mamku jak vypyla celý čaj. Vydala se cestou ke mě do pokoje a já ve zmatku rychle zalezla do postele i s šaty a botami na sobě. "Ametyst?" řekla mamka a otevřela dveře "Už půjdu spát tak dobrou noc."
"Dobrou" řekla sem ji a ona mi dala pusu na čelo. Zavřela za sebou, dveře, zhasla v kuchyni a já poslouchal jak její kroky pomalu odchází. Počkala jsem pár minut a když sem si byla jistá že už spí rozhodla sem se na svůj tajný plán.

Pomalu jsem vylezla z postele, uhladila si šaty a co nejvíc potichu otevřela dveře. "Promiň!!" zašeptal jsem když sem v kuchyni šlápla na ocas Marsovi. Ten mě ale neprozradil a lehnul si jinam. Dala jsem mu pusu na čelo a pokračovala v cestě. Co nejvíc opatrně jsem odemkla dveře a zavřela je. Docela sem si oddychla když jsem ucítila čerstvý vzduch.
"Na to že mám ten kabátek tak je docela zima" pomyslela jsem si a vydala se k malé stáji která byla vedle naší chaloupky. Vzala jsem svého černého koně Hematytuse a vyrazila směrem k zámku.