2. Oslava

38 1 0
                                    

Paul mi položil tašky na křeslo
Taaak, Nikki kdybys něco potřebovala zeptej se mě a zatím se měj.
Otočil se usmál a šel pryč. Tak a teď to teprve začne.

O 4 hodiny později...

Přišla jsem do hlavní místnosti kde už všichni seděli. Tak a teď si připijeme na zdraví naší nové sestry. Zařval Till a nalil nějaký zajimavý druh alkoholu. Všichni čekali na to, jestli řeknu, že nepiju, ale to by se divili. Házela jsem do sebe jednu za druhou, všichni jsme se smáli a křičeli, mezitím šel Till pro novou láhev.
Byli jsme neskutečně opilí...
Po asi 2 hodinách jsem se rozhodla jít si lehnou, zvedla jsem se, všichni křičeli ať ještě zůstanu, ale chtěla jsem opustit místnost co nejdříve protože po pár dalších flaškách by už k tomu nemuselo dojít. A tak jsem šla, ale na chodbě byla tma a já jsem nebyla schopna najít světlo, když tu najednou mě něčí ruce chytli za pas.

Lekla jsem se, ale byl to jenom Richard.
Bude ti vadit když tě doprovodím? Zeptal se mile, jakoby ani nebyl opilí. Jo jasně, stejně bych asi sama nedošla. Šli jsme a šli, ale pak mi přišlo že už jdeme nějak dlouho. Hele není můj pokoj přece hned vedle hlavní chodby tak proč jdeme tak dlouho? Oh zlato, ale mi nejdeme do tvého pokoje... Zarazila jsem se. Počkat už vím co chceš.

Taaak dneska trochu kratší ale Hmm co si myslíte že Richard chce po Nikki?😏

Jsi jen mojeKde žijí příběhy. Začni objevovat