Jsi jen moje

5. Jsi jen moje

Je už opravdu pozdě nemyslíš, budou nás hledat. Máš pravdu, jdeme.
Celou cestou zpátky bylo ticho, ale viděla jsem jak se usmívá...

...Doma...

Konečně jsem doma a můžu si lehnout. Když jsem se chystala skočit na moji postel, rožlo se světlo a v rohu seděl Richard.
Tak co si chtěla probírat, zlato? Zeptal se drze, jako vždy.
Ah Richarde jsem unavená, zítra ano. Ani náhodou kočko, chytil mě za krk a přitiskl ke zdi. Jeho rty byly blízko těch mých, chybělo pár milimetrů. Poslouchej Nikki. Jsi jen moje!
A odešel...

Tahle věta byla v mojí hlavě celou noc. Nemohla jsem spát, ale asi po 2 hodinách čumění do stropu jsem usla...

...O 1 měsíc později...

Tak jo kluci, držím vám palce, budu vás neustále kontrolovat. Jo a Christophe! Ano? ozvalo se mile. Dávej prosím pozor až bude chrlit oheň že spodu, ať se nespálíš. Budu, když to říkáš, obejmul mě a šel na stage...
Jako první písničku jsem zvolila Sehnsucht, všechno šlo perfektně. Tillův hlas vynikal ve všech tónech, kytary se připojily a do toho ohňostroje a výbuchy, které jsem tak dlouho navrhovala.

Na konci koncertu:
Till: a chtěl bych poděkovat naší nové člence, bez které by tento koncert nebyl tak velkolepý, Nikki Nyualbovi!!! Cože?! Mám tam jít!?
Upravila jsem si vlasy a přiběhla na pódium, uklonila jsem se a všichni tleskali, pískali a křičeli moje jméno. Kluci byli nadšení a já nikdy nebyla šťastnější...