Zatnul ruce v pěst. Sklenička, kterou v pravé ruce držel, jenom ztěží odolávala jeho náporu na ní. Začaly se na ní objevovat malinké prasklinky v oblasti jeho svírající dlaně...
V hlavě mu hlasitě pusloval rytmus hlasité techno hudby... Bylo to k nevydržení, všechen ten nápor a chtíč byl nesnesitelný a úspěšně ho doháněl k šílenství. Na sklence se začaly trhaně vytvářet čím dál větší praskliny. Každou chvílí mohla sklenka prasknout pokud by ve stisku pokračoval. Zavřel oči a nosem se zhluboka nadechnul. Výdech. A ještě jednou. Stisk pomalu, ale jistě povolil. Tep se mu zase srazil. Byl tak moc rád za svoji léta vypracovanou sebekontrolu. Věděl, jaké věci si smí dovolit, a tak při svých záchvatech zabíjet, se naučil tu bestii uvnitř trochu ovládat. Nebylo to dokonalé, ale stačilo to na to, aby se v té chvíli uklidnil. Vlastně, aby se kdykoliv uklidnil
Pohled upřel na skleničku. Lehce zmateně zamrkal, když uviděl prasklinky a pak do sebe vylil zbytek Bourbonu. Zvedl oči k brunetce, která v tu chvíli provedla to samé. Jejich rty se roztáhly do úsměvů a koketně na sebe hleděli. Muže už nebavilo dál flirtovat, a tak se zvedl ze stoličky. S pohledem upřeným na brunetce pomalu kráčel k ní. Brunetka si skousávala spodní ret hledíc na něj s plamínky v očích. Líbil se jí. No, stejně jako ostatním ženám v klubu.
Došel k ní s temným pohledem. Pak vyzvedl pravý koutek úst do poloúsměvu a natáhl k ní dlaň s otázkou v očích. Brunetka se usmála a odhalila zuby. Něžně vložila ruku do té jeho a postavila se, zatímco se utápěla v jeho očích, které velice rychle tmavly. Odvrátila od něj pohled a chtěla odejít ke vchodu. On jí všek nečekaně prudce strhnul k sobě tak, že se mu natiskla na hruď. Překvapeně vydechla na jeho čistě bílé tričko a zvedla k němu oči. Musela zaklonit hlavu, protože byla o dost menší než on. V ten moment, kdy se jejich oči střetly, si muž byl jistý, že mají barvu usychajícího listí a že její tvář je tak bezchybná, jak předpokládal. Věděl to a všiml si toho i přes palbu různobarevných světel. Kmital očima po jejím obličeji a pozastavoval se fascinován nad její dokonalostí. Zatímco se očima stále vpíjel do těch jejích, vyštrachal z kapsy pár zmuchlaných bankovek a hodil je na bar. Nestaral se, jestli je jich málo nebo naopak hodně, urychleně jí stiskl více ruku a už ji táhl směrem ven.
Venkovní vzduch oba překvapil svoji změnou teploty oproti vnitřku. Bylo chladno a od úst se jim s každým výdechem linuly malé obláčky, které se za pár chvil rozplynuly.
Muž brunetce věnoval letmý pohled a poté se spolu s ní rychlým krokem rozešel do středu města. Pospíchal, protože takhle dlouho se nikdy neudržel. Trochu se bál, aby nečekaně nevybouchl, protože si připadal jako hrnec, který je přetlakovaný myšlenkami a pocity. A chtíčem.Navíc si nebyl jistý, jak dlouho tu bestii udrží na uzdě, kterou musel už teď pevně svírat v dlaních.
Pár kroků, zahnutí za roh a konečně jejich tváře osvítil název motelu. Pousmál se, protože věděl, že je téměř v cíli. Ten úsměv ale nebyl uvolněný, byl to úsměv, který nevěstil nic dobrého. Jenže co by se od člověka jako on dalo čekat dobrého?
Vyběhli dřevěné schody a on prudce zahnul k řadě dveří, která se jim po levici nabízela. Vypadalo to tam opuštěně, až na jednu motorku stojící pod schody. Zelenooký táhnul brunetku za sebou kontrolujíc každým pohledem dveře. Hledal číslo... Hledal "to" číslo. Konečně se s vítězoslavným úsměvem zastavil před šedými dveřmi, kde se pyšnilo vyryté číslo 26. Klíčem, který už byl zastrčený v zámku odemkl a vešli dovnitř. Protentokráte pustil ruku brunetky a s klíčem v jedné ruce tou druhou nahmatal kabel s vypínačem, který přepl. Jak se ukázalo, byl to vypínač od velké lampy, která se tyčila v rohu pokoje. Žluté světlo osvítilo malý pokoj, kde vynikala hlavně velká dvojlůžková postel a malý stolek s židlí stojící opodál. Modrooký se pomalu otočil, aby se zase střetnul s jejím hlubokým hnědým pohledem. Atmosféra jakoby mezi nimi zhoustla. Snad i víc, než v klubu. Byla nyní téměř hmatatelná, táhla se všude kolem nich a dokonce vyplňovala i prostor mezi nimi. Byli zaklesnutí do sebe svými dravými pohledy, bylo na obou vidět jejich chtíč. Brunetka vešla více do místnosti a sama za sebou tiše zavřela dveře, aniž by přerušila ten pevný oční kontakt. Sama svůj osud zpečetila. On se pousmál a loudavým krokem se k ní přibližoval. Když už se jejich hrudě téměř dotýkaly, pozvedl prázdnou ruku a opřel se o ní o dveře těsně vedle její hlavy, zatímco zastrčil do zámku klíč a otočil jím. Ona kmitala očima mezi jeho očima a plnými rty a nedočkavě vydýchla, když se k ní nepatrně obličejem přiblížil. Naklonil hlavu a lehounce se provokativně otřel o její rty. Jako odezva z její strany se jí z úst prodral tichý vzdech. Podíval se jí do obličeje a viděl jak přivírá oči a má rychlejší dech. Nyní se ani on nemohl ovládnout a už bez sebemenší provokace ji drsně políbil. Oba zavřeli oči v návalu této malé rozkoše. Ona ho překvapila tím, že jeho spodní ret stiskla mezi zuby a zatáhla za něj. Odpověděl jí tichým hrdelním zamručením, vklouzl ji do úst jazykem a přirazil boky proti těm jejím, čímž ji natěsno přilepil ke dveřím a ona mu vzdychla do polibku. Jejich jazyky se proplétaly ve vášnivém tanci a on jí drtil ve svých dlaních její ženské boky. Nezávazně se líbali, aniž by šlo o něčí nadvládu. Líbali se drsně a dravě, bez slitování a oba si to užívali. Najednou se od ní muž odtrhl a když mu věnovala pohled plný otazníků promluvil.
