Žij sen svého dětství

To místo

18.listopadu 2031 09:57

Okej, jsem venku. Asi si zajdu alespoň do nějakýho krámku, právě mi zakručelo v břiše a znělo to, jak kdyby řval medvěd. A sem unavená, v noci jsem se moc nevyspala - nepohodlný postele... Budu se muset přemístit, protože se to tu začíná dost zalidňovat.

18.listopadu 2031 10:21

Tohle místo je sice taky rušný, ale prostě sem měla hlad. :3 V tuhle chvíli se cpu hamburgerem. Nevěřili by ste, na každým rohu takový ty 'televize', samý krámy, jak ve velkoměstě, až na to, že je to vesnička. Jako ..mě už nic nepřekvapí ..no jo, musim si zvyknout, že svět už není to co býval. Přece jenom bejt deset let zavřená v jedný místnosti.. to je jasný, že se všechno změní.

Nebude tak těžký přežít pro někoho jako já ..snad. Je spousta lidí na útěku a vsadím se, že se o sebe všichni dokáží postarat. A já se od nich nebudu lišit, teda.. budu, trochu. Holka co utekla z psychárny pátrá po vrahovi - jo to zní dobře.  

Musím si najít klidný místo, kde bych se mohla na pár dní schovat a pátrat.

18.listopadu 2031 14:20

Našla jsem to! Ok - trvalo to pár hodin, ale jsem tu. Ptala jsem se pár lidí, ale všichni mluvili jen o luxusních hotelech atd. A pak jsem narazila na skupinku lidí, která mluvila o nějaký starý budově, která při požáru shořela tak, že už se nedala zrenovovat. Ale ještě ji nestrhli. Řekla jsem si, že to je to místo. Na strašidelný a opuštěný místa nikdo nechodí. No, a teď jsem tu. Je to fajn místo. Jo, sice je tu všechno na škvarek, ale co by nespravil hadr a voda? :D Musím se do toho pustit.

18.listopadu 2031 19:57

Tak, trochu jsem si to tu upravila tak, abych tady mohla spát a ..no, celkově - těch pár dní žít. Zašla jsem si i těch pár kiláků do tý vesničky, dokonce jsem i okradla jednoho staříka. Vím, že se nemám čím chlubit, ale aspoň něco. Koupila jsem si nějaký jídlo a pár petek vody. Nebudu pár dní vycházet ven. Chtěla jsem se jít projít po okolí, ale asi nepůjdu. Jsem totálně vyčerpaná.