Chapter Four

41 5 0
                                    

Po snídani jsme měli lektvary, a taky mohi první hodinu na této škole.
Profesor si mě tam ještě chvíli nechal protože se si rozlila inkoust, takže jsem ho musela uklidit.
Na hodinu přeměňování jsem přišla dost pozdě.

,,Sakra" Zaklela jsem potichu když jsem si všimla že je všude obsazeno.

,,Elizabeth?" Řekl někdo za míma zádama. Pomalu jsem se otočila a spatřila profesorku.

,,Dobrý den, moc se omlouvám musela jsem uklízet inkoust." Řeknu omluvně, profesorka nadzvedne obočí a rozhlédne se po třídě, jako kdyby něco nebo někoho hledala, po chvíli se zasekla na nějakým místě, a zase se na mě koukne.

,,Dobrá tedy. Sedněte si k panu Malfoyovy, pokud v tom není problém." Řekne a já si jen povzdechnu. Hádat se nemá cenu, ještě k tomu s profesorama, nikam to nevede, akorát bych měla zbytečné problémy.
(Todle neznělo vůbec jako já v realitě ale nevadí).
Šla jsem si tedy sednout, na místo vedle Malfoye.
Malfoy na sobě měl úškleb a prohlížel si mě od hlavy až k patě.

,,Můžeš na mě přestat civět!?" Řekla jsem potichu ale naštvaně.
Malofy se ušklíbl, ale oči ze mě nespustil.

,,Nemůžu, kotě." Řekne a položí mi ruku na stehno, já mu ruku vemu a dám mu jí pryč. Malfoy se zas jen ušklíbne a nakloní se mi k uchu.

,,Co kdyby jsi přišla na dnešní párty, hm?" Řekl ke mě a já se na něj otočila.

,,Na párty nechodím. Pokuď mě nechceš naštvat přestaň." Řeknu, fakt nechci zas někoho zabít.

Chci být jednou profesorka, při nejlepším ředitelka bradavic. Neočekávám že se mi to splní, jen je to můj sen.
Nikomu jsem ještě neřekla co chci v životě dělat, vím co by mi odpověděli. Řekli by že na to nemám, a já to vím, ale i tak to nevzdávám a učím se jak jen můžu.

,,Aleee zlato, udělej to kvůli mně." Řekl a našpulil ret, já nad tím protočila oči.
,,Určitě tam půjde i tvoje kamarádka, je taky docela kost, mám s ní úmysli určitě mi podlehne, ale když tam nechceš." Řekl a dělal že se věnuje hodině.

,,Půjdu tam. Evelin do postele nedostaneš, ne pod mojim dohledem." Řeknu a Draco se ušklíbne.

,,Žárlíš Quinnnová?" Řekne výsměšně.

,,Ne, leda tak v tvým snu. Buď už ticho, chci se v klidu učit." Řeknu, ani se na něj nekouknu.
Malfoy už mě nechá.

Po chodině se rychle odeberu na volnou hodinu do společenské místnosti, cestou se ke mně přidá i Eve.

,,Tak jak bylo?" Zeptá se mě usměvavě, já se na ní vražedně kouknu. Vím že Evelin za nic nemůže, ani nevím proč se na ni tak vražedně koukám.

,,Co?" Řekne Eve když vidí můj pohled. Trošku ji klesne úsměv.

,,Jdeš dneska na tu párty?" Zeptám se. Evelin se okamžitě zase usměje, a kývne na souhlas.

,,Jo, ty?" Zeptá se.
,,Bohužel ano" Řeknu a odvrátím od ní zrak. Evelin se na mě koukne necháoavím pohledem. Vím na co se chce zeptat.
,,Protože tě musím ochránit před jistým klukem." Řeknu odvrátím na ni pohled.

,,Před jakým?" Zeptá se mě a já se pousměju. Proč se kurnik směju když myslím na Malfoye?

,,Dráček." Řeknu a začnu se smát, Evelin se ke mně hned přidá.

,,To snad ne.. Všechno mi řekni. Ty si s ním mluvila?" Začne, já pouze kývnu.

,,Přišla jsem pozdě na hodinu, protože jsem rozlila inkoust. Na hodině přeměňování bylo všude plno, až na jedno místo.." Řeknu a Evelin mě doplní.

,,Vedle Malfoye." Doplní mě Evelin. Na tváři má úškleb.

,,Jo.. Sednu si k němu, i když nerada. On mě začal osahávat." Řeknu. Mám co dělat abych nehodila šavli.
,,Nevím co tam mlel, ale pak říkal že je party a jestli přijdu." Řeknu a zase se odmlčím. Naví mě napínat Evelin, vypadá u toho vtipně.
,,Já jsem samozřejmě řekla že ne. On začal mluvit že má s tebou úmysli, tak sem mu řekla že přijdu." Řeknu už bez přestávky.

,,Fuj, nechci ani vědět jaký úmysli se mnou má.." Řekne znechuceně Eve, tomu se jen usměju.

,,Počkej." Zarazí se Evelin.

,,Co?" Zeptám se nechápavě.

,,Máš vůbec co na sebe?" Zeptá se.

,,No jo mám, přeci tepláky a tričko." Řeknu vážně. Evelin vypadá jako kdyby mě chtěla zbít.

,,Na to zapomeň! Něco pro tebe mám." Ďábelsky se usměje, veme mě za ruku a začne mě táhnout rychleji na kolej.
.
.
.
.
.
.
,,Ne, to ne na to zapomeň!" Řeknu když mi ukáže šaty.
Mají výstřih a jsou krátký, to není nic pro mě. Jediný co se mi líbilo byla barva, šaty byli totiž v černé barvě se třpitkama.

,,Prosím. Děláš to pro mě." Řekne a já se na ní kouknu.

,,Fajn! Jen kvůli tobě!" Řeknu a moje kamarádka se natáhne ještě po bílích podpatkách.
Myslím si že to na mě bude vypadat komicky. Na podpatkách umím, přeci jen chodila jsem na Krasohůlky, nic jiného než podpatky jsme nosit nemohli.

Měli jsme ještě oběd a pár hodin. Noční můra, jménem párty se blížila rychleji než sem čekala.


















































No nevím co k tomu napsat. Příští díl bude dost žhaví.

Xoxo

Trust .Kde žijí příběhy. Začni objevovat