Asistentka?! (2016)

11.část

Ještě, než přejdu k příběhu, @TerezaStepanova k minulé části napsala, abych ukázala Kaie... No, vzhledem k tomu, že jsem si ho vymyslela žádnou určitou fotku nemám. Ale trošku jsem šmejdila po googlu a našla něco, co by mohlo sedět... Každý si může svou vysněnou postavu představovat jinak :).

OK, už nebudu prudit.

PS: doufám že mě za tuhle část neukamenujete (-_-;).

Kai zastavil u domu paní Badeové. Což mě zmátlo.

„Co děláme tu? Proč nejedeme k tobě?"

„Myslím, že tvoje pracovní doba na delší dobu skončila." Byl zvláštní. Celou cestu jsme mlčeli a ani jednou se na mě nepodíval.

„O čem to sakra mluvíš?! Chceš říct, že u tebe končím?"

„Přesně, a ohledně toho smokingu... no řekněme, že sis s tím nikdy nemusela dělat starosti."

„Promiň, ale najednou se z tebe sype dost nesmyslů. O co tu jde?" Byla jsem dost netrpělivá a vůbec nic nechápala. Co jsem udělala špatně? 

Před pár dny bych byla za vyhazov vděčná, o to mi přeci ze začátku šlo. Ale teď, když jsem poznala Kaiovu druhou tvář... Co na to říct, prostě se mi už nechtělo odejít a zapomenout.

„Nedělej hloupou, copak sis myslela, že jsem takový úchyl a odtáhnu nějakou holku k sobě domů?!" Už to byl zase ten starý, snobský a naivní Kai.

„Ze začátku mi šlo jen o to, tě vystrašit tak, aby ses mi řádně omluvila. Ale to co následovalo pak... neměl jsem to nechat zajít takhle daleko."

„Chceš říct že..." Nešlo to vyslovit nahlas. Ale z jeho pohledu to vypadalo jasně. Ten snob má city i k někomu jinému než k sobě samému?!

Ale pak to prasklo. A on začal řvát. „O to, co chci říct se sakra nezajímej, nezajímej se už o nic a prostě vypadni a zapomeň... Avery, já tě prosím." Vehnalo mi to slzy do očí.

Co bych na to měla říct, prostě jsem vystoupila. Ještě jsem se na něj podívala skrz otevřené okýnko.

„Kdy tě uvidím?" 

„Nejspíš na hlavní stránce příštího časopisu." Odsekl a odjel.

Ale takhle to přece nemůže skončit. Musí to být jen nějaký blbý vtip...

Vtip co mě definitivně zlomil...