Mezi dvěma světy

15) Smaragdové jezero

Kůň zastavil a Ritari mi zašeptal jedno: ,, Už jsme tady...'' po té dlouhé době jsem otevřela konečně oči a podívala se na tu nádheru, která mi hned vyrazila dech. Přede mnou se rýsovalo ohromné jezero smaragdové barvy. ,, Možná jak sis domyslela, jsme u Smaragdového jezera. '' pověděl mi Riatri a pomohl mi seskočit z koně.

Měsíční paprsky se odrážely od hladiny jezera a to dodávalo na kráse. ,, Podívej se támhle...'' Ritari mě chytl za pas a nasměroval mě směrem, kam se mám podívat. Byl tam velký listnatý strom s ohromným kmenem, ve kterém byla brána. Připadalo mi to jako ta brána na stezce do vesničky, kde jsem se pokaždé objevila, když jsem cestovala mezi světy. Ritari mě rychl opatrně za ruku a vydal se společně se mnou k obdivuhodné kráse přírody.

,, Jmenuje se Elesméra. Nejstarší strom na světe. '' přinaučil mě.

,, Je úžasný.'' položila jsem dlaň na jeho kmen a náhle ucítila jakousi energii, která ze stromu vycházela.

,, Cítíš to?''

,, Ano!'' usmála jsem se. ,, Co to je?''

,, To je všechno, co Elesméra ta ta století zažila. Jak utrpení, tak radost. ''

,, Strom dokáže takhle zažívat takové chvíle a uchovat si je?''

,, Ano...Není to ale obyčejný strom. Říká se, že je to brána mezi podvodní říší Smaragdového jezera a tím naším, ale také je to brána mezi dvěma světy! Takže něco pro tebe...'' podíval se lehce na mě a čekal, že na to něco řeknu, ale já neměla slova.

,, Já...''

,, Nemáš co říct...nedivím se. Taky jsem neměl, co říct, když jsem tu byl poprvé.'' pohlédl nahoru do koruny stromu a já musela s ním. Šustění listí bylo tak nádherné.

Pohlédla jsem tentokrát já na Ritariho a nemohla jsem od něj odtrhnout oči. Všiml si toho a lehce se usmál. ,, Co? Vypadám snad špatně?''

,, Ne...''

Naše obličeje a naše rty byly jen kousek od sebe. Cítila jsem, že se mu rozbušilo srdce a ne jenom jemu, ale i mě. Ještě jsem nikdy v životě nikoho nepolíbila, takže jsem nevěděla, co mám dělat, ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Ritari všechno sám zařídil.

Nahl se ke mě blíž a spojil svoje rty s těmi mými. Svýma ladnýma rukama mě chytil za pas a přiblížil si mě k sobě blíž. Zavřela jsem oči a vychutnávala si tuhle úžasnou chvíli!