Já a Kluk?

Kapitola 21.

Probudila jsem se, kvůli nenasytným paprskům světla proudící do mého pokoje. Jo. Ty mrňavý svině mě prostě musí otravovat i po ránu. Promnula jsem si oči a zívla si. Podívala jsem se vedle na postel. Hiroto spokojeně oddechoval. Byl rozkošný. Nezapomněla jsem ani na hodiny. Rychle jsem je projela očima a zjistila že je 6:00. Už už jsem se otočila a chtěla spát dál, když jsem si uvědomila něco hrůzostrašného. Dneska je škola. Mrzutě jsem se pomalu přemístila do sedu a sedla si na okraj postele.

,,Shit! Všechno mě bolí!" vyjíkla jsem. A když myslím všechno, tak všechno. I zadek. Bože! Copak jsem kluk? Noo... NE! To teď nehodlám řešit.

S námahou jsem se zvedla a s nechutí vzala do ruky kondom ležící na nočním stolku vedle mých milovaných pocky. Odcupitala jsem ke koši a vhodila ho tam. Pak jsem vyndala pytel odpadků s tím, že to pak vyhodím. Tedy... pokud nebude moje maličkost líná.

Rozhodla jsem se, že si dám krátkou sprchu. Musela jsem si srovnat zmatené myšlenky a ve sprše mi to prostě nejlíp myslí. Doškrábala jsem se do koupelny a zatím zapla vodu, aby se trošku ohřála. Mezitím jsem se prohlídla v zrcadle. Jako vždy jsem vypadala odporně. Nedokonalosti jsem měla úplně všude. No prostě hnus. Ale než, abych si je začala nípat a Bůh ví co provádět, vlezla jsem si do sprchly a nechala na sebe stékat pramínky teplé vody. Příjemný pocit. Musela jsem se usmát, protože se mi vybavilo, jaký jsem na to měla názor, když jsem byla malá. Strašně jsem se bála, protože mě táta strašil tím, že mi po zádech nestéká voda, ale plazí se mi tam hadi všech velikostí. To je ale hajzlík, co? Pak, ale moje myšlenky spadli do jiné škatulky. Škatulky, ve které měl místo Hiroto. Nechápu co se včera stalo. Nechápu, jak jsem mu mohla tak snadno odpustit. Nechápu, jak jsem s ním mohla spát. Nechápu, proč mě miluje. Nechápu, proč miluju jeho. Vím... nechápu toho spoustu. Ale... nechápu to. Tohle mi vrtá hlavou a jsem strašně zmatená. Musím to nějak vyřešit, jinak se tím budu dusit hodně dlouho.

...

Vylezla jsem z vany a usušila se. Začala jsem dělat ranní hygienu. Umyla jsem si obličej, vyčistila zuby, vyfénovala jsem si vlasy, učesala je do culíku a tak dále. Nakonec jsem si nasadila brýle, protože jsem byla moc líná hledat čočky. Otevřela jsem dveře a nahá vběhla zpět do pokoje. Dveře od koupelny jsem nechala otevřené aby se trochu vyvětralo po dusnu. Rychle jsem zasprintovala ke skříni a vytáhla s ní spodní prádlo a uniformu. Nasoukala jsem se do toho a podívala se na hodiny. 6:30, nejvyšší čas vzbudit Hirota.

Došla jsem k němu a klekla si vedle postele.

,,Hiroto... vstávej," řekla jsem a pohladila ho po roztomilé tvářičce. Ano, takhle byl roztomilý, ale jinak je to stejný hajzlík jako můj otec. No jo co s tím nadělám. Rodinu si nevybereš.

,,Prsaaa...." uslintl si ajednou Hiroto ze spánku. Twl! To je úchyl! Na čele se mi objevila žilka od vzteku.

,,Ty podělaný morče! Vstávej!" zatřepala jsem s ním. On skoro okamžitě otevřel modrá rozespalá očka.

,,Nooo?" řekl otráveně.

„Co, nooo. Je škola! Padej se osprchovat a připravit do školy! Já jdu zatím zkontrolovat terén a připravit snídani," řekla jsem naštvaně.

„Hai, hai," odfrkl si jen a pomalu se odšoural do koupelny.

...

Jako nindža jsem se plížila po schodech dolů. S mojí výškou jsem ale spíš vypadala jako ptakopysk Perry z Phinease a Ferba. Proplížila jsem se dolů do obýváku kde na mě čekalo překvapení. Doctor Dutherswaretz alias táta naštěstí nebyl doma. Oddychla jsem si a odebrala se do kuchyně udělat nám s Hirotem snídani. Udělala jsem nám malinový čaj a k tomu cereálie s mlékem. Vím. Divná kombinace, ale to bylo jediné co jsem byla schopná udělat.