Beautiful darkness

Samota

Po tolika letech jsem si našla přátele. Opravdové přátele! Ne takové, kteří tvrdí že jste nejlepší přátelé ale při první možnosti vás opustí, vyserou se na vás, ale ty kteří vás podpoří, rozesmějí a jsou s vámi když to potřebujete. Bohužel nikdo s vámi nemůže trávit každý den, každou hodinu, minutu a vteřinu. A to jsou přesně ty chvíle, které mě přivádí k šílenství. Je tak těžké smířit se s tím, že v životě jste vždycky sami za sebe. Vždycky jsme sami a jen někdy máme s někým společnou cestu... Přátelé jsou takový bonus na cestě životem.... A proto je důležité mít se rádi, ikdyž to není tak lehké. Vůbec to není lehký, spíš kurva těžký. ....řekla bych.

Jsem doma sama. Mamka je jako obvykle v práci až do večera. Taťka s náma nebydlí a práce má nad hlavu. A jelikož bydlíme na venkově, nemůžu za někym ani zajít...
Už jsem zkusila úplně všechno. Poslouchala jsem rádio, koukala na nejakej film, byla jsem venku, přečetla jsi snad všechny příspěvky na facebooku ale tohle všechno jsem vydržela jen pár minut.. Chci si s někým povídat, chci aby tu byl někdo se mnou...
Konečně se chílilo k osmé hodině, hodině kdy se má mamka vrátit z práce. Najednou slyším zaklepání. Jsem plná naděje do té doby, než mi dojde,že to bylo pouze oznámení nové zprávy.
Promiň ale zůstávám s kolegama z práce ve městě, vrátím se pozdě, možná až zítra ráno.
Papa, máma.

Skvělý! Fakt skvělý! Na facebooku si zjistím Edwinovo číslo a napíšu mu.
Ahoj Lewisi... mám trochu trable,mohla bych přijet? Doma už se to nedá vydržet..
Kate

Za pět minut přišla odpověď:
Sorry, ale nemám čas... nějak to zvládni, povíš mi to ve škole.

Jakmile jsem to dočetla, naštvaně jsem hodila mobil o stěnu.
,,Doprdele!" zařvala jsem přes celej barák.

Jdu do baru na Jakeovu oslavu a potřebuju parťáka, příjdeš?
Jane :****

Nejprve jsem chtěla napsat že ne protože Jake je fakt idiot ,ale nakonec mi to přišlo jako dobrá příležitost vypadnout z domu.

Jasný :****

***********
Vstoupila jsem do zakouřené místnosti baru, ve kterém se oslava koná. Přes hustý cigaretový kouř bylo těžko vidět a tak mi trvalo než jsem se zorientovala. Jane nebylo tak těžký najít,vždy bývá středem dění a kvůli její vyšce ji lze jen těžko přehlédnout.
,,Ahoj." snažila jsem se překřičet hlasitou hudbu.
,,Čau! Jsi tu poprvý co? " Kývla jsem hlavou.
,,Ještě že máš mě, starou kamarádku která ti koupí něco k pití. " zasmála se.
,,Je ti osmnáct, nejsi stará!" podotkla jsem.
,,Za měsíc jdu do důchodu." začala vzlykat. Jej, asi jsem přišla pozdě na to, abych jí ohlídala. Sedla jsem si k barovýmu pultu a v tu chvilí jsem se rozhodla se pořádně zřídit.
,,Jane,kup mi něco pořádnýho!" Křikla jsem.
Párkrát už jsem nějakej ten alkohol měla ale nikdy mi nic nebylo.
První dávka alkoholu zapálila v krku.
,,Jednu skotskou s ledem!" křikla jsem.
,,Jane! Jane!" snažila jsem se upoutat její pozornost.
Postavila přede mě několik skleniček čehosi...
Všechny jsem je vypila, až se mi začala točit hlava. Rozhodla jsem se trochu projít, ale jít a neupadnout bylo dost obtížné,když se mě podlaha snažila uhodit do obličeje.
V tu chvíli jsem zahlédla postavu s povědomým vzhledem. Tu chůzi já znám!
,,Hej Lewisi! " Otočil se na mě a povytáhl jedno obočí.
,,Kate?"
,,Dík žes mi pomohl v nouzi!"
,,Nevím, o čem teď mluvíš. Pojď odvedu tě domů." Odpověděl.
,,S tebou nikam nejdu! A bydlím mimo město! " vyplázla jsem na něj jazyk.
,,Fajn, řekla sis o to..."
O co? O co jsem si rekla?
V následujících minutách jsem se to rychle dozvěděla. Vzal mě a přehodil si mě přes záda.
,,Co to jako děláš? " zeptala jsem se naštvaně.
,,Nesu princeznu domů." Zasmál se.
,,Nerikej mi baby nejsem tvoji holčičkou.." začala jsem si zpívat.
,,Ty seš hodně ožralá .." poznamenal si spíš sám pro sebe.
,,Jsem jen hodně vtipná!"mrkla jsem na něj.
,,A v tom to je!" Zněla jeho ironická odpověď.