Neopustím tě! - NaruHina

Porozumění

Naruto přešlapoval před školou a čekal na Hinatu.

,,Zima... Proč? Proč existuje zima?" Nadával si pro sebe a víc si nos zachumlal do šály.

,,Teď by měli končit." Řekl, když se podíval na hodinky. Dveře školy se otevřely a začala vycházet Hinaty třída. První ze dveří vyběhl Neji a křičel na celé školní nádvoří

,,Sníh!". Ale nějak se mu pod nohy zamotala jeho vlastní šála a šel do sněhu po hlavě. ,,Idiote!" Nadávala mu Tenten a se smíchem ho zvedala ze sněhu. ,,Nebuď na mě zlá! Já nejsem looser!" Fňukal a objal jí ,,Nejsi, játo vim. Jinak bys neměl mě." Řekla s úsměvem a padla mu kolem krku. ,,Nechte si to na večer! Pojďte! Jdem na karaoke!" Vzal je Lee kolem ramen a postrčil je směrem k vratům. 'Proč já nikoho nemám?' Zasnil se a pomyslel na Hinatu.

,,Na... Naruto?" Uslyšel vedle sebe slabé písknutí. Okamžitě se mu zrychlil tep, dech se mu přitížil a zatočila se mu hlava.

,,Hinato? A...ahoj." Pozravil jí nervózně a začervenal se.

,,Ahoj. Sa... Sakura říkala, že se mnou chceš mluvit." Naruto se zarazil. ,,Moment... ale mě Sakura říkala, že ty chceš mluvit se mnou."

Stál a nevěděl, co si myslet. Pomalu ho chytal záchvat paniky. 'Co mám dělat!? Co jí mám říct?!' Hinata na tom s myšlenkami byla stejně. Chvíli mlčky stáli a kochali se pohledem na druhého.

,,Tak... co kdybych tě doprovodil domů?" Dostal ze sebe a usmál se na ní. Hinata zrudla a zamumlala do lemu kabátu

,,Vždyť bydlíš úplně na druhé straně města. Nechci tě zdržovat." Naruto se usmál.

,,Ale já s tebou jít chci." Hinata se usmála a podívala se mu do očí. Společne vyšli ze školního dvora.

,,.... a potom spadnul do vody!" Říkal se smíchem Hinatě jednu ze svých letních příhod se Sasukem, když seděli v kavárně a vychutnávali si teplou kávu.

,,To jsem nevěděla, že se znáte tak dlouho." Pronesla Hinata a napila se kávy. ,,Jo.... já a Sasuke... známe se dost dlouho... ani sám nevim. Vyrostli sme spolu." Řekl a usmál se. Hinata zase zrudla a sklopila pohled.

,,A proč nejezdíš autobusem? Nemusela bys chodit sama takhle večer hodinu domů." Podíval se na ní pohledem ve kterém byl strach, snaha chránit a starostlivost. Podívala se mu do očí a byla znova červená. Od jeho očí se odtrhnout nechtěla.

,,Mě to nevadí... jsem radši sama, než s ostatníma..." Řekla Hinata a zadívala se do pěny ve svém latté.

,,A... a já ti nevadim?" Zeptal se Naruto opatrně. V hlase měl strach, beznaděj i víru.

,,Ne! S... tebou..." kníkla Hinata a srovnavala si se studem pramínky vlasů ,, s tebou já jsem ráda." Podívala se mu do očí a nevěděla co v nich vidí. Radost? Víru? Spokojenost? Důvěru? Nevěděla.

,,Hinato..." Řekl po chvilce Naruto a poližil ruku na tu její. ,,Já jsem s tebou taky rád." Trošku ucukla, ale podívala se mu do očí znovu a znova měla chuť ho políbit. Stejně jako tenkrát na chodbě. 'Co kdybych to udělala? Jak by asi reagoval?' Hinata seděla, cítila jak na něm visí. Čekala na každý jeho pohyb. On na tom nebyl jinak. Koukal se jí do očí, její ruku do teď nepustil. Prsty jí přejel po hladké kůži a usmál se na ní. Ona se usmála na něj a odtáhla se. Narutovi v kapse zavrňel mobil. Vyndal ho a podíval se na displej.

,,To je Sasuke. Promiň, můžu?" Zeptal se blonďák a podíval se na ní omluvným pohledem.

,,Jo. Jasně." Řekla s úsměvem a napila se.