Neopustím tě! - NaruHina

4 - Pozvání

Naruto

Čekal jsem na ní celý nesvý. Stál jsem oprřený o futra dveří od jídelny a furt přecházel tam a zapátky, nebo zmateně kontroloval telefon, i když jsem nevěděl proč to dělám. ,,Nechceš toho už nechat?" Podíval jsem se ke schodům. I když jsem věděl, že tenhle hlas nepatřil mé lásce, stejně jsem tajně doufal, že to bude ona. ,,Zmlkni, Uchiho." Zazubil se jsem se Sasukeho a hodil po něm uražený pohled. ,,Nechceš si jít už sednout? Ona přijde. Věř mi." Opřel se o futra naproti mě a zaujmul stejnou pozici jako já. Zakroutil jsem hlavou a pousmál se. 

Sasuke byl vždycky ten nejoblíbenější kluk na škole. Už v prváku se za nim holky otáčeli a já byl debil a až teď jsem poznal, že ta pravá a jediná pro mě byla pokaždý blízko mě. Ale je to zvláštní. On je oblíbenej a do teď nikoho nemá. A já? Já našel tu největší dokonalost tam, kde bych jí nikdy nečekal.

Čekal se mnou, i když jsem mu říkal, ať se jde najíst. ,,Blázníš? Třeba taky klofnu nějakou holku." Musel jsem se smát. Chvíli jsme si povídali a směrem k nám šel pár dívek. Jakmile zahlédli Sasukeho, začali se pochechtávat a něco špitat. Jakmile se přiblížili, mrkl na ně a nespouštěl je z očí. Civěli na něj jak na nějvětší poklad na světě. ,,Zdravím, dámy." Pronesl černovlásek, když ho míjeli. Usmál se na ně, ale furt nepřestával mít ten svůj nadřazený pohled. Ty dvě se mohly zbláznit. V tu chvíli by se rajče stydělo za svojí barvu, kdyby je potkalo. Rychle něco vykoktaly na pozdrav a pak rychle odcupitaly ke stolům s tím jejich chichotáním. ,,No jo... puberťačky. " Zasmál se a já musel s ním. 

Zrovna jsme probírali, kdy si zase zahrajeme Half life, že nám ty dětský časy chybí, když jsem zaslechl ten hlas na který jsem čekal. Otočil jsem se na patě a snažil se vypadat krásně. No.... fakt jenom snažil. 

Hinata

Nemohla jsem se dočkat. Dívala jsem se po hodinách a každá minuta mi připadala jako hodina. Konečně zazvonilo ,,Ne ne ne... kam se balíte? Hodinu ukončuje učitel." Ach jo... notak... šup! už musim jít! Všichni nesouhlasně zavrčeli, naposledy jsme se podívali na jeden z obrazů a konečně nás pustil. ,,Hinato?" Sakura mě chytla kolem ramen. ,,Copak?" Odpověděla jsem jí lehce rozrušeně. Chtěla jsem vypadnout to nejrychleji, abych už mohla být s ním. ,,Jdeš s náma na oběd?" Zeptala se a mrkla na mě očkem. ,,Jo, do jídelny s váma ráda půjdu. Ale jíst budu asi s ním." Byla jsem totálně rudá pokaždý, co jsem na něj myslela. ,,No tak jdeme! Na co ještě čekáme?" Popadla mě za ruku, Ino z druhý strany a táhli mě chodbou. ,,Holky! Notak!" Pištěla jsem, jako pokaždý, když se mi něco nelíbilo.

Nakonec mě teda pustili a já se mohla v klidu nadechnout a upravit se. Byla jsem tak strašně nervozní, když jsem vycházela schody směrem k jídelně. Jakmile jsem zaslechla jeho hlas, byla jsem rudá. Bála se udělat krok a žaludek jsem měla v krku. ,,Tady je někdo posranej." Pronesla Sakura se smíchem. ,,Co? Ne! To teda nejsem!" Odvětila jsem jí naštvaně a snažila se o tom sama sebe přesvědčit, protože měla pravdu a já se styděla za to, jak moc to na mě bylo vidět.

Byl roztomilej. Vyšla jsem schody a odhodlaně zamířila k němu. Zastavila jsem se kousek od něj a zamávala Sasukemu. Ten mě ale vůbec nevnímal a snažil se upoutat pozornost Sakury. ,,Ahoj, krásko. Dneska ti to sluší, víš to?" Sakura na něj hodila kamenný výraz, naklonila se k němu a čistě a jasně pronesla ,,Táhni, Uchiho!" Zatvářila se povýšeně, kývla na Ino, kerá na něj mrkla a v klidu prošli kolem něj. Černovlásek se za ní jenom díval a nebyl schopný slov. Sakura ho fascinovala tím, že ho pokaždý odmítla, nebo zcela ignorovala. Přitom ho tajně milovala, ale nechtěla mu jen tak lehce propadnout. 

,,Tak co? Půjdem?" Zeptal se Sasuke s absolutním klidem, který napovídal, že už si na nejí přístup zvykl. ,,No jasně. Mám hlad jako vlk!" Pronesl Naruto. Já se musela smát. ,,Jsi strašně roztomilá, když se směješ." Podíval se mi do očí, přitáhl si mě k sobě a políbil mě. ,,Nechte si to na večer!" Čapl Naruta za ruku a odtáhl ho pryč. On ještě stihl chytit mě, takže nás teď Sasuke vítězoslavně vláčel po jídelně a vesele si prospěvoval. Každý jsme si vzali jídlo a posedali se ke stolům. Sasuke okamžitě zamířil k Sakuře. Ta se jenom zamračila. ,,Tak nic!" Pronesl Sasuke vesele, otočil se na podpatku a zaířil k nám. Já se vesele pustila do smažených nudlí s kuřetem a dívala se na Naruta, jak do sebe leje ramen. Uchiha si poraženě sedl k nám, chytil se za srdce a řekl nahlas tak, aby ho Sakura slyšela ,,To bolí! Ta bolest! Ten pocit odmítnutí! Už ho nikdy zažít nechci!" Holky vedle u stolu se začali chichotat a něco si mrmlat. 

Naruto

Je tak krásná. Vždycky jsem doufal, že najdu někoho jako ona. Sasuke se zase snažil ískat si Sakuru a já se nemohl přestat dívat na její krásu. Vytáhla si sešit a začala se učit ekonomii. Nabídl jsem jí pomoc, ale řekla, že to zvládne. Nechtěl jsem to nechat jen tak. ,,Notak! Ukaž. Pomůžu ti." ,,Nech toho, nebo ti snim zbytek rámenu." Tak to jsem teda nečekal. Instinktivně jsem sáhl po své misce odhodlaný jí nikomu jen tak nevydat. Smála se a dívala se mi přímo do očí. Miloval jsem ty oči. Pokaždý jsem se do nich podíval a chtěl jsem jí líbat. Musim jí dneska někam pozvat. ,,Hinato?" třásl se mi hlas a myslel jsem, že to nezvládnu. Odtrhla oči od sešitu a čekala, co ze mě vypadne. ,,Víš... nešla bys se mnou dneska do kina? Sasuke by třeba mohl pozvat Sakuru a Ino půjde se Shikim." Zase se krásně usmála a Sasukeho, kterej se řechtal na celý kolo jsem pod stolem koplnul pod koleno. ,,Moc ráda. Takže kde se sejdem?" Bylo na ní vidět, jakou má radost.  A já měl radost za ní. ,,Víš.. já myslel, že bychom mohli jít ke mě a pak jít spolu tam. Ale nevim jak ty, je to na tobě a na bráchovi." ,,O něj si nedělej starost. Počkám na tebe před školou." Natáhla se ke mě, políbila mě a já byl štěstím bez sebe. Byl jsem tak šťastný. Podíval jsem se na Sakuru a ta mi jenom ukázala zdvižený palec. ,,Tak před školou." A s úsměvem oděšla. ,,Tak teď je řada na mě!" Vyhrkl a hnal se k Sakuře. ,,Šla bys se mnou do..." ,,Dobře, pod jednou podmínou. Platíš ty." Sasukemu se na tváři objevil obrovksý úsměv a bylo vidět, jak je šťastnej. ,,Beru! V kolik tě mám vyzvednout?" Byl jak kdyby mu dali kilo cukru. Takhle energickýho jsem ho nikdy neviděl. ,,Půjdu s INo a Shikim. Sejdeme se tam, nevadí?" Sakura byla úplně jíná. Že by mu podlehla? No uvidíme. ,,Bez problému. Budu se těšit." Odpověděl Sasuke a hodil malou úklonu. No... na dnešní večer se těšim. Bude to zajímavý.