Byl večer, všude bylo ticho a většina studentů již tiše spala, když se ozvala náhlá rána a řev.
,,Co si to dovolujete vy malí nezbedníci! Potřebuji se na zítra vyspat ať vám mohu znovu zazpívat a vy tu strašíte po večerce!" ječela naštvaně buclatá dáma.
***
,,Víš vůbec, s kým jsi na pokoji Matte?" zeptala se Hermiona, utekli možná až moc brzy.
,,Joo s klukama, ale nevím, jestli je chci vidět. Obzvlášť Róna" řekl Matt docela zklamaně.
,,Nečekala jsem, že se takhle zachová. Někdy se chová jako tupec.. Ráda bych tě pozvala ke mně, ale k nám se kvůli začarovanému schodišti nedostaneš" zašeptal už tišeji Hermiona.
,,Vždyť to nic nebude, určitě už budou spát! A kdo byla ta šílená ženská?" zeptal se trochu otřeseně Matt.
,,Aha ty myslíš tu v obraze. To byla buclatá dáma. Musíš mít speciální kód, který jsem ji před jejím jekotem řekla a musíš vždycky rychle utéct, nebo ti bude chtít ukazovat svůj zpěv" zamumlala Hermiona s malým úsměvem.
,,A heslo si musíš zapamatovat, jinak tě sem nepustí! Zapamatuj si odvaha" usmála se Hermiona a sáhla si do kapsy. Zvětšila si kufr i klec s její kočkou Křivonožkou a batoh.
Z batohu vytáhla malý složený papírek.
,,Když se budeš nudit, potřebovat pomoc, nebo se třeba cítit sám, tak na tento papírek žilní hůlkou a řekni kouzlo napsané z papírků zezadu. Objevím se za chvíli u tebe!" řekla Hermiona a položila mu papírek do ruky.
,,Zavazadlo máš taky v kapse?" napadlo ji.
,,Jasně! A děkuju moc, jsi fakt dobrá kamarádka Hermiono" usmál se Matt.
,,Dobrou noc" zašeptal a na rozloučenou ji mírně a dovolením obejmul.
,,Dobrou noc, snad trefíš do svého pokoje!" popřála mu Hermiona a doufala, že opravdu ví, kde jsou pokoje.
Matt se jen bezstarostně usmál a řekl: ,,Zase tak těžké to nebude! Mám to skoro před nosem."
A tak se rozloučili a šli najít své místo na spaní.
***
Do místnosti začaly proudit ranní paprsky.
Byl pořád podzim takže teplo úplně nebylo, ale dnes to vypadalo na opravdu slibný den.
Právě se začal probouzet blonďatý nebelvír na docela nepohodlné pohovce.
Měl úplně rozcuchané vlasy a mírné kruhy pod očima. Oblečení že včerejšího dne a v kapse ho tlačily kufry.
Tak přece jen usnul a ten pokoj nenašel. Otráveně se zamračil, tohle už opravdu opakovat nebude. Teď ho bolí i záda.
Protáhl se a otevřel oči do nového dne. Zmateně se rozhlédl, nikde nikdo. Podíval se na hodiny ve společenské místnosti.
Přesně pět hodin ráno.
A on pořád nevěděl, kde je jeho pokoj.
Vstal a pokusil se upravit.
Věděl, že teď už neusne, proto se vydal na ranní procházku hradem.
V duchu doufal, že se tam už neobjeví ta stará vypelichaná černá rašple,či ho večer kousla. Nenápadně vylezl otevřeným otvorem že společenské místnosti na chodbu.
Rozhodl se podívat na Astronomickou věž, protože jak říkala jeho matka, takový krásný výhled východu slunce nikdy neomrzí.
Dal si vlastně docela do těla, protože to není tak jednoduché vystoupat do tolika schodů.
Konečně se vyšplhal až nahoru a mohl se pokochat krásným výhledem.
Pravda je, že to stálo za to, nejméně 8 krát zabloudil, ale zase se prošel.
Opřel se o zeď a začal přemýšlet.
ČTEŠ
Podivný sourozenec
Fanfic,,Tohle je Malfoy? Nejsou Malfoyové jenom otravné rozmazlené fretky?" ,,Možná je pěkný, chytrý a milý, ale pořád je to Malfoy!" Pojďme se spolu podívat hlouběji do rodiny Malfoyů. Co je ten další Malfoy zač? Začátek se odehrává ve čtvrtém ročníku. V...
