1. část

127 13 0
                                    

(v tom příběhu normálně mluví korejsky a občas anglicky)

bzz bzz bzz
Probudí mě ten otravný budík který nepřestaneme hrát dokud ho nevypnu. Podívala jsem se kolik je s zjistila jsem ze to byl můj poslední budík na to abych vstala. ,,Doprdele" vyhrklo ze mě protože za půl hodiny má být sraz dole a já ještě ležela v posteli. Rychle jsem vstala a běžela do koupelny abych se převlékla a upravila. Vzala jsem si na sebe černé tepláky a černý top. Udělala jsem si rychle culík a udělala typickou ranní hygienu. Po té jsem hnedka vyběhla z koupelny do společenské místnosti kde už jak se dalo očekávat seděli ostatní. ,,Co ti to pořad trvá tak dlouho?" zeptat se mě Chan už trošičku naštvaně. ,,Jo to není poprvé co jdeš později než jsme se domluvili" pronesl I.N. ,, Já se omlouvám zazvonil mi později budík dám si příště pozor" řekla jsem ještě s rozespalým hlasem. ,,Já tě příště přijdu zkontrolovat jestli jsi vzhůru a kdyby ne tak ze vzbudím" řekl Felix a když jsem se na nej podívala jakože to si děláš srandu usmál se na mě. ,,Tak jdi se nasnídat jelikož všichni už po snídani jsme takže počkáme ještě chvíli." Řekl Chan a koukal se dal do mobilu. ,, Nemám hlad, najím se až po tom." Řekla jsem připravena už k odchodu. ,, Dobře tak jdeme" řekl Chan a odložil svůj mobil pryč.

Trénink jsme měli něco přes dvě hodiny a trénovali jsme něco nového takže to byla celkem makačka ale všichni jsme to zvládli. Po tom co jsme přišli zpátky do dormu jsem hnedka zaběhla do své koupelny si dát sprchu protože to byla fuška. Po sprše jsem se převlékla do tepláků s mikiny a lehla si do postele a projížděly soc. sítě. Když v tom mi někdo zaťukal na dveře. ,,Dále" řekla jsem a nebyl to někdo jiný než Felix. ,,Čau Lixi něco potřebuješ?" zeptala jsem se. ,Nene jen jsem se přišel stavit a pokecat" řekl. ,,Měla jsi něco ke snídani?" pohltil mě touto otázkou hnedka na začátku. ,,Jo měla," řekla jsem celkem nejistě ale doufala jsem ze uvěří. ,,A co?" zeptal se. Tyvole teď jsem měla jen pár sekund na to vymyslet nějaké jídlo. ,, Jigurt" řekla jsem a doufala že už tohle vyptávaní skončí. ,,Dobře.." řekl takovým podezíravým tónem a já doufala ze už je konec. ,,Nechceš se na něco podívat?" zeptal se mě se zájmem. ,, Jo můžem" řekla jsem s úsměvem a vzala notebook a lehla si do postele a Felix vedle mě. Spustil Netflix a něco jsme tam zapli.

Spolu to zvládneme || Hyunjin Kde žijí příběhy. Začni objevovat