Spolu to zvládneme || Hyunjin

3. část

Když jsem se vzbudila tak jsem ležela v posteli a byl tam Hyunjin. Ten se na mě podíval a věděl že jsem vzhůru. ,,Nebolí tě nic?" Zeptal se s takovým starostlivým obličejem. ,,No trochu mě bolí hlava ale jinak jsem v pohodě." Řekla jsem a začala pomalu vstávat, jenže jak jsem vstávala tak mě neskutečně rozbolela hlava. ,,Au au au" zastěžovala jsem si a on hned šel ke mně. ,, Lehni si a odpočívej." řekl a u toho mě chytil za rameno a potáhl mě tak abych si zase lehla. Já jsem se tomu nijak nebránila protože ta hlava bolela neskutečně. ,,A co se vlastně stalo?" Zeptala jsem se pro zajímavost. ,, Omdlela jsi a Chan tě potom odnesl do pokoje, všichni jsme se o tebe báli." ,,A taky mi Felix řekl o tom jak nejíš, má o tebe strach a já taky." Řekl a já měla slzy u očí. ,,Aha" řekla jsem protože jsem nechtěla řešit nic z těch věcí. ,,Hele zatím to vím jenom já a Felix takže ti s tím můžeme pomoct ale když to bude pokračovat tak to asi budeme muset řešit všichni." Pronesl a mně ty slzy začali téct úplně. ,,J-j-já nevím" dostala jsem ze sebe.  Ale potom jsem si vzpomněla na ty tweety na Twitteru o tom jak bych měla přestat jist a že jsem tlustá jak prase. ,,Co tě k tomu nutí?" Zeptal se. Chvíli jsem přemýšlela o tom co řeknu a jestli vůbec říkat pravdu ale řekla jsem si ze lhát nebudu. Řekla jsem mu úplně všechno tom proč a ukázala mu ty tweety. On se nad tím celkem zděsil a šlo vidět že ho to mrzí. Já jsem se nad tím rozbrečela. Šlo vidět že nemá slov takže mě pořádně objal a já se trochu uklidnila ale tím jak jsem brečela tak jsem mu na rameni nechala mokrou skvrnu slz. ,,Jejda" řekla jsem a trochu jsem se uchychtla. ,,Nevadí, to uschne" Řekl a u toho se zasmál. Potom mi sáhl na hlavu a věděl že mám horečku takže mi skočil pro prášek a dal mi ho ještě s čajem který mi udělal. Potom jsme si chvíli povídali a potom jsme se rozhodla jít spát protože jsem viděla z okna tmu a ten prášek trochu unavoval. ,,Dobrou a prosím kdyby se Lix ptal tak mu prosím řekni jenom něco ale ne všechno prosím." Řekla jsem, nevím proč jsem nechtěla aby věděl všechno ale mi to spíše pro to že nechci aby se moc strachoval.  ,,Dobře zítra se s ním k tobě stavíme a zkontrolujeme tě. Dobrou." Řekl a zhasl mi v pokoji a šel za klukama dolů. Já už jsem potom jenom chvilku nad něčím přemýšlela a šla jsem hnedka spát.