"Všechno to vlastně začalo jeho smrti Jakube... pak mi odešel nejlepší přítel a tys mě začal nenávidět do ty doby jsme si bylo blízcí. Hodně blízcí. Věděl si všechno úplně všechno."
"Zlato? Půjdeš se mnou za mamkou?" Nakoukl Kubo do pokoje. "Moc rada." Usmála jsem se. Hned ke mě přišel a políbil me. "Kdy?" Koukla jsem na nej v zrcadle. "Když se ti chce mužem i dneska nebo zítra. Chci jít ještě někdy teď. Vím ze na Vánoce jsi u ty svoji mamky a pak jsme tady všichni no a pak už rodiče nebudou doma." Znovu me políbil. "Tak já to stíhám i dnes. Zítra si pak mužem udělat den pro sebe Jo? Jen pro tvoji mamku nic nemám." Otočila jsem se. "To nevadí lásko." Položil ruce na moje stehna. "Tak se oblíkej a jdeme." Ještě jednou mě políbil a vyšel z mého pokoje. "Hej počkej. Co si mám vzít?" Vykoukla jsem. "Hele. Oblec se tak jak jen chceš Jo?" Usmál se. Já taky. Oba jsme zalezli do pokoje. Rychle jsem se domalovala. Oblékla jsem si tohle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dredy jsem měla Volně rozpuštěné. Pak jsem šla do obýváku kde sedel tom i Dominik. "Kam jdeš?" Zeptali se na stehno. "S Jakubem za jeho mamkou. Jenže ta buzna tady ještě není." Prekrizila jsem si ruce na prsou. "Jak ne. Tady jsem." Vyšel z pokoje. "Tak Jo. Vidíme se. Mějte se." Zamával jim. "Cau kluci." Zasmála jsem se. Společně jsme vyšli ven.
"Ahoj mami!" Zakřičel Jakub do útrob domu. Hned Přiběhla ke dveřím. "Ahoj Kubo. Nevěděla jsem je přijedeš." Obejmula ho a pohled zaměřila na mě. "Tohle je kdo?" Obhlížela si mě. "Mami tohle je moje přítelkyně Dominikova sestra." Usmál se a přitáhnul si mě za pas. Až teď mi dochází ze já jeho mamku už pak krát viděla. Jen jsme spolu moc nemluvili. "Tys tak vyrostla? Pamatuju si tě ještě maličkou." Obejmula mě. "Mami lhát se nemá. Viděla si ji když Mě začínala prorůstat. Pak jsem ji zastavil a už neroste." Chytil mě za ramena. "Moc mě těší paní Vlčková." Podala jsem ji ruku. "Stačí Lucie." Obejmula mě. "Tak pojďte." Táhla nás do obýváku. "Za chvíli přijde Martina s Lukášem a malou." Koukla na Jakuba.
Pohled Jakuba
Martina je moje dvacet pet léta sestra. Má manžela a dceru čtyř letou. Je to malířka a Lukáš. Její manžel je spisovatel. Po pěti minutách co jsme seděli v obýváku se ozvali klíče v známku a pak otevření dveří. "Mamko je tady Jakub?" Zakřičela do útrob domu. "Ano Martinko." Ozvala se Mamka. Dveře se zabouchly a už jen byli slyšet kroky malého dítěte které si to štrádovalo k nám. Skočila na mě Tereza. "No čau princezno." Usmál jsem se. "Ahoj strejdo. A kdo je tahle teta?" Ukázala na Viky. "Prstem se neukazuje a tohle je moje přítelkyně." Pohladil jsem ji po vlasech. "Přítelkyně? Ty ji miluješ?" Zamračeně na mě Koukla. "No jasné ze ji miluji. Co je tohle za otázku?" Pozvedl jsem obočí. "No já nevím." Zasmála se. Pak seskočila a šla k moji mamce. Přisedli di k nám i Martina s Lukášem. "Čau bratře." Obejmula mě. "Ahoj." Usmál jsem se. "Jsem Martina." Podala ruku Týně. "Valentýna." Obě se usmáli.
-
"Lasko půjdeme domu?" Koukl jsem na Týnu. "Jo jasně. Jsem už trochu ospála." Opřela se mi o rameno. "Tak my už půjdeme. Rádi jsme vás videli ale taky to není nejkratší cesta a oba jsme unavení." Postavil jsem se. Tynu jsem chytil za ruku a pomohl ji postavit. "Rada jsem vás poznala." Usmála se Týna. "I my tebe. Rádi tě tady uvidíme znovu." Obejmula ji moje Mamka. "Doufám ze je na tebe Jakub hodný." Postavila se k ni Martina. "Je moc hodný." Usmála se. Rozloučili jsme se se všemi a šly se obout. Nastoupili jsme a vyrazili domu. Celou dobu jsem hladil Týnu po stehne. Ona zaspala opřela o okýnko. "Hele Tome?" Zavolal jsem Tomovi. "No?" Ozval se. "Proč šeptáš?" Zeptal se. "Hele zaspala mi Týna v autě. Přišel bys mi pomoct prosím? Potřebuji vytáhnout i tašky co tady máme." Zeptal jsem se a začal parkovat před garáž. "Jasný bezim." Slyšel jsem ze se postavil a šel se obout. Zrušil jsem hovor a vypl motor. Vystoupil jsem a už Koukal na Tomáše který běžel z domu. Pozdravil a šel do kufru aby vytáhl tašky. Já šel na druhu stranu po Týnu. Pomalu jsem otevřel dveře a vzal ji na ruce. Zatím se neprobudila. Pomalu hodně pomalu jsem ji nesl do domu. Vyšel jsem přímo do pokoje kde jsem ji položil na postel. Vrátil jsem se zpátky dolu. Tašky jsem nechal taškami a sedl si k Tomášovi. Vytáhl jsem flašku vina. Jak jsem vytáhl štupel objevil se tady Dominik. S úsměvem se posadil k nám. Společně jsme pili a spominali
