"Všechno to vlastně začalo jeho smrti Jakube... pak mi odešel nejlepší přítel a tys mě začal nenávidět do ty doby jsme si bylo blízcí. Hodně blízcí. Věděl si všechno úplně všechno."
"Kubo dávej nebo tě zavěsím koulema o průvan!" Zakřičela jsem. "Dobře ty." Zasmál se Dominik. "Jo už bezim." Přiběhl Kubo. Tomáš už sedel v autě a čekal. Naskladali jsme se do auta a šly do Prahy. Od Lexi jdeme tágem.
-
Jsme tady. Konečně. Kluci mi prozradili ze vydávají dnes track. Je chvíli před sedmou a sedíme při televizi. Čekáme na premiéru. Já o tom tracků vím. Na natáčení jsem byla a při nahrávání taky. Premiéra už začala. Já po chvíli odešla do svého pokoje. Lehla jsem si a přikryla se peřinou. Do uši jsem si dala sluchátka a pustila si hudbu. Mrzí mě to. Co když mi přestanou věřit a opustí mě. Zasáhlo mě to. Hodně. "Tynko." Prisadol si tom. Otočila som se k jemu a sluchátka vytáhla. "Co se stalo?" Zeptal se. "Co jsem posrala?" Zeptala jsem se a Posadila se. "Zlato nic. Pojď sem." Natáhnul ke mě ruce. Obejmula jsem ho. "Nebreč bibi Jo?" Usmál se. "Dekuju Tome." Dala jsem mu pusu na čelo. "Lehni si ještě Jo? Pak se půjdeme koupat ano?" Pohladil mě. Přikývla jsem a lehla si. Naspat si pustila hudbu. Dal mi pusu do vlasů a odešel. Chtěla jsem se aspoň na chvíli Prospat. Od toho s klukama jsem nespala. Ale někdo vešel do pokoje. Teď si ke mě Sednul Jakub. "Udělal jsem něco špatně?" Zeptal se. "Já nevím." Zašeptala jsem. P"Promiň. Nechtěli jsme ti ublížit. Víš všichni víme ze to nemáš nejlehčí a proto chceme jak s Dominikem tak s Tomášem ale vlastně se všemi kluky vypadat silné. Aby jsi nemusela řešit problémy své i naše. Všichni vědí ze nejsi v pořádku. Ale nechodíme okolo po špičkách protože víme ze je lepší ti zlepšit náladu a ne koukat na tebe jak na někoho jiného. A mysleli jsme si ze když ti to neřekneme budeš víc v pohodě s tým ze jsme v pořádku i my. Pak přišla noční můra a tohle i Dominik a všechno to prasklo. Zlato já slyšel jak si celou noc brečela." Chytnul mě za ruky. "Tak proč si nepřišel. Víš jak bys mi pomohl. Víš jak by mi pomohla kohokoli přítomnost?" Rozbrečela jsem se. "Já se bal Týno. Já nevěděl co dělat. Já bych se Rozbrečel též. Týno promiň." Zašeptal a v očích se mu lesklý slzy. "Kubo hlavně Nebreč." Utřela jsem mu slzu. "Moc se ti omlouvám." Sklopil pohled. "Kubou koukni na mě. Všechno je v pořádku jen to prosím neskrývejte předemnou prosím." Pohladila jsem ho po ruce. Přikývl. Obejmul mě a spojil naše rty v jedny. Nejdřív jsem nevěděla co dělat pak jsem ale začala spolupracovat. "Jste v pořádku?" Vešel do pokoje Dominik. Odtáhli jsme se od sebe. "Jo." Usmála jsem se. "Co jste dělali?" Zeptal se Nik. "Nic." Řekli jsme oba na jednou. Přimhouřil oči a zasmál se. "Vím ze jste se líbali dementi." Sednul k nám. "Už se zkuste necucat a pojďte do vody." Plácnul po Jakubovi a odešel. Převlekli jsme se se Saškou do tyhle plavek a přidali to na příspěvek. Moje byly ty růžové.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
