Změna plánu

14. Lhala

Večer jsem přišla k Davidovi do bytu. Hned mi s úsměvem otevřel.
D- ,,Ahoj." obejmul mě. Já jeho taky ale jakože jen musím. Ovšem, když jsem byla v jeho objetí jsem se cítila hezky jako vždy.
M- ,,Ahoj." pousmála jsem se
D- ,,Děje se něco? Jsi nějaká smutná." právě to jdu mezi námi ukončit, takže...
M- ,,Jen blbej den."
D- ,,Já ti ho určitě zlepším." políbil mě. On si myslí, že zlepší, já mu ho zničím. I když mě to bolí už teď.
Když jsme vešli do kuchyně, tak jsem uviděla romantickou večeři. Všude tma a tam bylo jen jídlo, víno a svíčky
D- ,,Cítím, že je speciální den." políbil mě na krk. Já to nevydržela a šla do obýváku. Snažila jsem se uklidnit jinak bych se rozbrečela
D- ,,Co se děje? Nemáš hlad nebo...Proč jdeš plakat?"
M- ,,Promiň mi to."
D- ,,Co? Co ti mám prominout?"
M- ,,Co ke mně cítiš?"
D- ,,...To je to co jsem chtěl. Mery já vím, že jsme začali celkem vtipně a jen jsme spolu spali ale..." šel do kuchyně a pak zpátky ke mně. Následně vyndal krabičku, ve které byl zlatej řetízek a srdíčko🥺
D- ,,Ale cítím se s tebou jako nikdy s nikým. Zamiloval jsem se do tebe. Miluju tě Mery! Vím jakou mám pověst ale-"
M- ,,Já tebe ne...Nemiluju tě...Nechci vztah a-"
D- ,,Mery já na tobě vidím, že cítiš to co já k tobě."
M- ,,Necítim. Jjen jsme spolu spali... Nic víc."
D- ,,Mery...lásko...lžeš."
M- ,,Nelžu. Jjá půjdu." zvedla jsem a chtěla jít. Nesměl vidět, že v očích mám slzy
D- ,,Mery prosím nedělej to. Vím proč nechceš vztah ale já budu bo-"
M- ,,Je mi tě líto...vvíš...někoho jsem si našla. Lhala jsem ti." nechtěla jsem to říct ale musela jsem si něco vymyslet. David mě pustil a vypadal jako kdyby mu někdo vrazil díku do srdce. I mě ten pohled ničil a aniž bych chtěla, tak mi začali téct slzy
D- ,,Můžeš jít."
M- ,,Promiň."
D- ,,Jdi." viděla jsem, že i on měl lesklé oči. Nemohla jsem tu zůstat. Vzala jsem si věci a vyběhla z bytu. Ne daleko. Když jsem vyšla z vchodu, tak vedle jsem se opřela o zeď a zesnula k zemi. Vůbec jsem nechápala co se se mnou děje. Dokázala jsem jen brečet i když jsem chtěla jít a nebrečet. Nevím proč ale cítila jsem jak to bolelo a hlavně jsem cítila, že jsem udělala tu nejhorší věc v mém životě.
Nakonec jsem se zvedla a běžela domů. Máma hrála s Kristýnkou v obýváku nějakou hru a smáli se.
Má- ,,Ahoj, při- co se stalo?!" lekla se a já jen zakroutila hlavou a zapadla do pokoje, kde jsem se zamlka
Má- ,,Co se stalo? Mery otevři."
M- ,,Nic mami...Jen...ráno prosím. Dnes chci být sama." vysmrkala jsem se a lehla si do postele.

David:
Po tom co odešla jsem se cítil jako by mě někdo zmasakroval. Cítil jsem se jak největší idiot. A hlavně se nedá opsat jak to zabolelo. Mery byla první holka do které jsem se tak moc zamiloval. Dokonce jsem si s ní dokázal představit budoucnost. Ale teď je to jedno. Vše je jedno.
Vážně je to finální konec mezi nima?🥺