Změna plánu

20. Zamilovaný

David:
Hned jak jsem se probudil, tak jsem napsal Mery. Nebyla aktivní, takže buď ještě spala nebo nebyla jednoduše na mobilu.
Nechal jsem to tak a šel za babi dolů
B- ,,Dobré ránko." usmála se
D- ,,Dobré." sedl jsem si k stolu, kde už byla hotová snídaně i kafe
B- ,,Kolik jsi spal." zasmála se
D- ,,Nevím. Myslel jsem na Mery."
B- ,,Asi jsem tě ani neviděla zamilovaného." usmála se
D- ,,I to. Ale hlavně bulvár vydal o nás článek...A máma Mery není nadšená."
B- ,,To mi je líto..Kdy se uvidíte?"
D- ,,Nevím. Je mi líto, že má doma dusno kvůli mně."
B- ,,To až tak? Musí jí být jasný, že bulváry vše zhoršují."
D- ,,Právě. A ozvláštnit co o Mery napsali." podal jsem jí mobil se článkem
B- ,,Tak to by o to ještě méně měla věřit."
D- ,,Kéžby...Ona jí obvinila zda je to pravda."
B- ,,Proboha to co je za matku. Každá si bude svoje dítě před řečmi."
D- ,,To jo. Akorát byla se mnou."
B- ,,Pozvi jí dneska na oběd." usmála se
D- ,,Fakt?"
B- ,,Ano. Chci jí poznat. Osobně, ne jen z povídání. Zatím zní jako velice milá holka."
D- ,,To je. Je úžasná. Je milá, má cíle, dokáže se ozvat, udělat z urážky legraci nebo tak. Ale zároveň starostlivá a-"
B- ,,A ty jí neskutečně moc miluješ."
D- ,,Jo. Asi jsem poprvé zamilovaný." zasmál jsem se a napil kávy

Po snídani jsem se šel převléknout a i Mery se ozvala. Bohužel ne vesele. Dost se pohádala s mámou. Šel jsem jí naproti a bude u nás. Minimálně na dnešek.
Na půl cestě jsme se potkali
D ,,Ahoj." nic neřekla a políbila mě
M- ,,Potřebuju uklidnit jinak to nedopadne dobře." zasmála se a já s ní
D- ,,Jsem u babi ale šla s kamarádkou na kafe...máme dům pro sebe." chytil jsem jí za záda a přitáhl k sobě
M- ,,Au." pustil jsem jí. Na záda jsem zapomněl
D- ,,Já zapoměl. Promiň."
M- ,,Ne v pohodě...Jen to dneska nebude tak dravé." pousmála se
D- ,,Dneska to přežiju." zasmál jsem se a Mery usmála. Viděl jsem, že i když přišla naštvaná, tak jí to mrzelo
D- ,,To bude dobrý...Určitě."
M- ,,Obávam se, že ne." povzdechla jsem si. Kouknul jsem se kolem a viděl nějakou ženu jak nás nenápadně fotí.
D- ,,Pojď raději ke mně. Už nás někdo fotí." šepl jsem a Mery kývla. Následně jsme rychlím krokem šli k babi. Cestou jsme naštěstí nenarazili na žádného novináře. Ale obávám se, že zítra, možná už dneska je budu mít před domem.
U babi jsme si sedli do obýváku
D- ,,Dáš si něco?"
M- ,,Ne děkuju." usmála se a nesměle se přiblížila. Následně se opatrně přitulila
D- ,,Se obáváš přitulit?"
M- ,,To vůbec. Jen někdy když se natáhnu a podobně to zabolí, protože je to na blbem místě."
D- ,,A jo..Chápu. Chceš se mi svěřit ohledně mámy?"
M- ,,Ráno jsem chtěla mít klid a nevracet se k tomu... Ignorovala mě. Možná jsem trochu výbušná. Začala jsem řvát a pak odešla. Nemohla jsem tam zůstat...Je to moje máma. Není mi příjemné jak se chová. Obzvlášť když si vezmu jaký jsme měli hezký vztah." v jejím hlase jsem slyšel jak dělá že je okej ale jak měla i namále. Opatrně jsem jí víc natiskl a hladil ve vlasech
Kdy se máma Mery uklidní?