Když jsme přišli na hotel tak jsem se rozloučila se Sashou a klukama a šla ke mě do pokoje.
Šla jsem se osprchovat a potom jsem se šla obléct do tohohle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dala jsem si svoje brusle do tašky. Dala jsem tam i pití a telefon.
Zavřela jsem dveře a šla o patro výš. Šla jsem po chodbě a zastavila jsem u Gaviho dveří. Koukla jsem se na hodiny. Bylo 19:30. Teď zavřeli stadion.
Zaklepala jsem na dveře a ani ne po pěti sekundách mi Gavi otevřel. Usmál se a potom si mě prohlédl od hlavy k patě a pak se na mě zase podíval ale tentokrát zmateně.
„ Co se děje?” zeptal se mě a já se pořád usmívala.
„ Obleč se. Jdeme ven. Počkám tady na tebe.” řeknu a chtěla jsem jít kousek dál ale vzpomněla jsem si ještě na něco. „ Jo a ať ti není zima.” dodám. Gavi se zmateně pousmál a pak zavřel dveře. Položila jsem tašku na zem a začala se rozcvičovat.
Po pěti minutách Gavi přišel a měl na sobě tohle.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Trochu jsem se zasmála kvůli té bundě ale konec konců jsem mu řekla ať mu není zima.
„ Připraven?” zeptám se ho a on kývne. Šla jsem směrem k východu a Gavi hned za mnou.
„ Kam jdeme?” zeptal se mě.
„ To uvidíš.” řeknu mu.
„ Isabelle. Víš že nesnáším když něco nevím.” řekl mi. Zastavil se a já se na něho otočila.
„ Pak by to ale nebylo překvapení.” řeknu mu. Dá mi ruce kolem pasu a já jemu kolem krku.
„ Nesnáším tě,” začal a já se pousmála.
„ Ale přesto tě zbožňuju.” dokončil. Trochu jsem čekala že řekne něco jiného ale mám dost trpělivosti takže si ráda počkám na ty slova.
