Vzbudila jsem se a necítila jsem žádný dotek. Tak jsem se otočila a otevřela oči a Gavi nikde nebyl.
„ Skvělý.” řekla jsem si pro sebe. Najednou jsem slyšela klepání. „ Dále.” řekla jsem a dveře se otevřely.
„ Ahoj.”
„ Pedri. Co tady děláš?” zeptala jsem se ho.
„ No jdu si a tebou promluvit.... o něčem.” začal.
„ Povídej.” vyzvala jsem ho. Sedl si vedle mě a já se podporive usmála.
„ Zítra letíme do Francie kvůli Balon D'oru, a taky máme přatelak s PSG.”
„ Dojdi k tomu Pedri.” řekla jsem mu a zasmála se.
„ Nevíš kdo bude říkat jméno výherce Kopa trophy?” zeptal se mě a já se šibalsky usmála.
„ No. Měl by Xavi.” zalhala jsem mu.
„ Fakt?”
„ Jo. Nebo aspoň mi to tak říkal.” no jo říkal mi to tak .
„ Takže jedeš s námi,i Sasha?” zeptal se mě a já se šibalsky usmála.
„ Ano Pedri letíme s vámi.” řekla jsem mu a on se usmál a objal mě.
„ Vůbec nevím o co jde a pojď mi pomoct s balením.” řekla jsem mu. Zvedli jsme se a začali balit.
Po asi 15 minutách jsme měli všechno sbalené. Šli jsme ke němu do pokoje a sedli jsme si na gauč.
„ Co budeme dělat?” zeptala jsem se ho.
„ Můžeme se kouknout na nějaký film.” navrhl.
„ Jo. To nezní špatně.” řekla jsem. Pedri tam dal Pacifik Rim. Vzali jsme si deky a koukali se.
Poté jsme dělali kraviny a když už byl večer tak jsme usnuli spolu na gauči.
Ráno jsme se vzbudili a šli jsme na letiště kde jsme zase byli brzo. Stáli jsme na run wayi a čekali jsme z kuframa u letadla a já vraždila Pedriho pohledem.
„ Připomeň mi znovu proč jsme vstávali tak brzo když tady nikdo není?” zeptala jsem se ho. „ Už podruhé Pedri.” řekla jsem mu. On se jen nevině usmál a dal mi ruku kolem ramen.
„ Nesnáším tě.” řekla jsem mu.
„ Miluješ mě.” řekl mi. Byla jsem naštvaná ale pak jsem se usmála.
A/N: Po dlouhé době další kapitola. Je kratší ale blížíme se ke konci prvního dění.
Doufám že se vám líbí a nebudu dál spoilovat 😂
