Část 5

23 1 0
                                    

Bílý dráp se postavil a kývnul hlavou. "Dnes večer máme jít dobýt další kus území" mňoukla a dívala se do očí bílému válečníkovi. "

"Půjdu já, ty a Světluška."

Bílý dráp kývl hlavou na souhlas a dodal: "Dobře, není nás nějak málo? Světluška je ještě skoro kotě." Světluška byla jeho vnučka a proto se trochu ví staral.

Modrá tlapa si povzdechla "Měla jít i Smrtonožka ale prý má jiný úkol, jako vždy." Tentokrát se ozvala jedna ze starších.

"Pochopitelně, je to nejlepší učednice v klanu a brzo z ní bude i nejlepší vražedkyně. Není divu že má na práci něco jiného." Její slova byla řečena s láskou ale Modré tlapy se to dotklo.

Smrtonožka byla všude vidět, každý o ní rád mluvil a Modrá tlapa byla jen její stín. "Určitě taky dělá něco co je prospěšné pro klan, jako vždy." Zavrněla další starší.

Modrá tlapa vždy vypadala klidně a vyrovnaně, nikdy se nerozčílila a byla chladná. Jen  když mluvila se Smrtonožkou tak se občas nedokázala ovládnut.

Nehybně stala a nakonec kývla hlavou na souhlas. Uklonila se a odešla najít Světlušku. Věděla že je to dost cenná kočka, taky pro to že to byla dcera léčitelky.

Spoustu kočkám v klanu na ni záleželo až moc, až nezdravě moc. Kdyby zemřela, byl by to problém pro všechny. Sama neví co je na ní tak zvláštního ale válečníci, velitelka a léčitelka to ví.

Klan vrahůWhere stories live. Discover now