Modrá tlapa se kradla tmou s Bílým drápem a Světluškou v patách. Šli napadlou hlídku Sněžného klanu. Zrychlili tempo aby stihli večerní hlídku potkat.
Po chvíli dorazili k Temné řece. Voda v ní byla tmavá a řítila se korytem jako rozbouřené moře. Tady neměl nikdo šanci přežít, kdo do ní spadl, už nikdy nevylezl. Překročit ji šlo jen na jednom místě, a to po spadlém stromu. Strom nebyl kluzký a byla na něm kůra, takže bylo bezpečné po něm jít.
Jejich území končilo pár liščích délek od řeky. Zavětřila jestli tu už není hlídka a přeběhla přes strom. Nemluvili protože Modrá tlapa byla radši zticha. Když už mluvila, bylo jen pro to že musela.
Zastavila se na hranicích a rozhlédla se. Celá se chvěla nedočkavostí, těšila se až se bude moct zase rvát a zabíjet.
Otočila se na Bílého drápa a Světlušku a mňoukla: "Za chvíli tu bude hlídka. Světluško ty bojuj s menšími a nezapomeň, jdi po očích. Oslepíš je a pak je zabiješ."
Dala jí radu aby byla menší pravděpodobnost že zemře. Světluška kývla hlavou na souhlas a poděkovala.
"Bílý drápe, ty víš co dělat." Dodala, otočila se a vstoupila na cizí území.
"Za chvíli tu budou." Mňoukla Světluška a nadšeně se ji rozzářily oči.
Bílý dráp se na ni hrdě podíval a mňoukl:"Máš pravdu, bude z tebe skvělá vražedkyně."
V tom okamžiku stály tváří tvář pěti válečníkům Sněžného klanu. Z jejich pohledů byli poznat obavy a vztek.
"Co dělají na našem území Vražední?!" Zavrčel nějaký nečistokrevný mourovatý kocour.
YOU ARE READING
Klan vrahů
FantasyVálečnice Modrá tlapa která žije v klanu divokých koček co se velmi liší od ostatních, už od svého učednického období se touží pomstít. Pomstít svoji sestru. Je ji jedno koho zabije, zabije kohokoli bez váhání. Teď ji však v tom něco brání, a ona s...
