Kapitola 7

12 2 0
                                    


Po 8 dnech namáhavých domácích prací se nade mnou Halt konečně slitoval. 9 den od mého přistěhování mě po snídani Halt zavedl na menší palouk poblíž chaty. Nesl s sebou malý raneček. Cestou se čas od času zastavil a ukázal mi na nějakou stopu nebo chomáč srsti zachycený v křoví.

Když jsme na palouk dorazili, Halt rozbalil raneček a odhalil jeho obsah. Uvnitř bylo ono dvojité pouzdro, co vyzvedl u kováře můj 1. den v Redmontském léně. Dál vytáhl zvláštní, dvojitě zakřivený luk a spolu s ním i toulec šípů a chránič na předloktí. zbraň i pouzdro bylo jednoduché, ale vypadali ůčinně. Pak Halt z pouzdra vytáhl první nůž. Nebyl niak speciální, snad až na velikost. "Toto je Saxonský nůž, ten budeš potřebovat, kdybys někdy bojovala nablízko." Nůž jsem si od něj vzala a prohlédla. Byl lehce namodralý, jinak vážně nebyl niak zvláštní. Další nůž byl dívně zakřivený, nejdřív se rozšiřoval, pak zase zužoval až tvožil velice ostrou špičku. " A tohle je vrhací nůž. I s tím tě budu učit."

Podívala jsem se na luk. "Můžu si vystřelit?" Halt pokrčil rameny. Vzala jsem tedy luk a málem natáhla tětivu, když jsem si vzpoměla na důležitý detail. Otočila jsem se zpět a natáhla si chránič předloktí. Pak jsem se spokojeně usmála, opatrně založila šíp, natáhla tětivu a vystřelila. šíp se otřel o strom, na který jsem mířila, a strhnul trochu kůry. "Bude to chtít moře cviku" Poznamenal Halt. Jen jsem přikývla a šla pro šíp.

Odpoledne jsem cvičila se svými novými zbraněmi, seznamovala se s nimi a zkoušela různé typy útoků, výpadů a krytů. Taky jsem trochu střílela. 

Hlavní překvapení však přišlo večer. Když jsem se totiž vrátila z palouku, kde se cvičí, ostatní už byli doma. Když jsem došla do chaty a otevřela dveře, ztuhla jsem. V křesle totiž seděl můj otec. Až na to že to nešlo. Měl na sobě Haltovu košili, dvojité pouzdro na nože a přes židli byla přehozená pláštěnka. Zastavila jsem se ve dveřích a vyjeveně se na to dívala. Pak se na mě podíval Will a zeptal se: "Děje se něco? Tváříš se, jako bys viděla ducha." Nereagovala jsem. Teď postava vzhlédla a PROMLUVILA HALTOVÝM HLASEM. "To jsem tak škaredý?" Šokovaně jsem zavrtěla hlavou. Halt se pousmál, a potom mi kývl směrem k terase. Když se Will zvedal, Halt mu jen ukázal, ať dál sedí.

"Jsem tvůj strýc, dvojče tvého otce." Řekl přímo a jednoduše. Zatvářila jsem se zmateně. "Ale táta se nikdy o dvojčeti nezmínil..." Halt se zatvářil kysele. "Kdo by se zmiňoval o někom, koho se snažil zabít a neuspěl?" 

Pak mi vyprávěl příběh. O tom, Jak se Halt narodil první a můj otec se ho pokusil zabít, aby získal trůn. Halt nechtěl bojovat s vlastní rodinou, tak utekl z Clonmelu. Pak ho vycvičil jakýsi Pritchard, on zachránil Araluen... dvakrát, a pak nastoupil do služby jako hraničář. 

Pak nás Will zavolal na večeři, a po ní jsme šli spát.


Tak, tady zase končíme. Omlouvám se, že včera ńevyšla kapitola, musela jsem se učit. A na výkend jsem pryč.

Každopádně, loučí se s vámi minecrafthrající

                                     RealyBadGamer

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 10, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Ria Clonmelská (hraničářův učeň ff) CZKde žijí příběhy. Začni objevovat