„Takže... Suzanne?" Zvedla oči a přes řasy se podívala na blonďatou ženu sedící naproti ní. Ta si propletla prsty na ruce, což v Lise vyvolávalo dojem, že se cítí trochu nervózně, což nechápala, pokud tedy Suzanne nebyla také tichý introvert. Tak na ni ale nepůsobila, naopak z ní šla energie a otevřenost. Rudá rtěnka, světlé vlasy sčesané k jedné straně, přičemž na druhé účes přidržovala spona se skleněnými kamínky, modré oči obtažené světlými stíny a na Lisin vkus silný parfém... Všechno tohle v ní vyvolávalo pocit, že žena před ní se může zdát na první pohled křehká, ale ve skutečnosti je opak pravdou.
„Ano, Suzanne Noir," dodala Suzanne a Lisa do smlouvy co neúhledněji napsala její jméno. Krátce zvedla pohled od papíru. Suzanne si nehtem loupala červený lak z pravého palce. Lisa na sobě nechtěla dát nic znát, ale tahle nervozita znervózňovala ji. Proto co nejrychleji přešla k dalšímu bodu.
„Budu k Vám upřímná, což moc často nedělám," začala, přičemž by si nejraději dala facku. Nechtěla být zlá, neměla k tomu důvod, a přesto tak teď zněla. Jako kdyby snad Suzanne za něco mohla. Vlastně se divila, že blondýnka jen přikývla a neodešla s dramatickým prásknutím dveří pryč. Ona se naopak usmála. „Pokud jde o plat, tak se nebojte, vím, že nebude moc vysoký. Ale mně to nevadí. Tohle je druhá práce, kterou si zařizuji a tohle je spíš trochu záloha, kdybych někdy musela odejít z divadla."
Herečka? Režisérka? Choreografka?
Lisa se k ní přisunula smlouvu k podpisu. „Výborně, podepište to tady a pak ještě dole." Suzanne od ní převzala propisku, načež na papír načmárala dva podpisy. Lisa si nemohla pomoct, do soukromí ostatních se nešťourala, ale musela se zeptat. ,,No... Máte pravdu, plat tady nedostanete velký a přitom byste si mohla i jako druhou práci najít něco nenáročného a lépe placeného, proč jste si vybrala zrovna tohle?"
Suzanne se rozhlédla po místnosti, očima klouzala po oranžových stěnách a poličkách, na kterých se třpytily vystavené kameny a nakonec se zastavila pohledem na Lise. ,,Protože kdykoliv jsem procházela okolo, viděla jsem, jak krásně a klidně to tady vypadá. Jako by se tu všechno zastavilo a uklidnilo, narozdíl od světa tam venku. Když jsem si poprvé všimla té cedule, začala jsem o tom uvažovat, ale chtěla jsem se ještě porozhlédnout jinde. Nakonec mi došlo, že tady, v tomhle obchodě, mezi kameny a svíčkami, bych mohla mezi prací i najít inspiraci do mých scénářů." Podívala se Lise do očí svými duhovkami, které jí barvou připomínaly apatit. ,,Cítím, že tady vznikne něco velkého. Proto tu chci pracovat."
Spisovatelka, scenáristka, snílek. Suzanne.
ČTEŠ
Jak (ne)prodat své srdce
Short StoryNikdy nebylo snadné vykročit z řady a žít po svém. Lisa, převážně uzavřená introvertka s problémem komunikovat s lidmi, vyjadřovat své názory před ostatními a vlastním pohledem na svět, o tom ví své. Proto je pro ni zcela ideální prodávat kameny a k...
