Dva deníky

5.

Deník Kami, 25. 2. 2023

Dělala jsem si jisté zadání do školy, když mi zavolalo jedno cizí číslo. Zvedla jsem ten hovor, na druhé straně se ozval známý hlas. „Dobrý den, tady Karel Olanský. Chci se vás zeptat, jestli se můžeme sejít v pondělí ráno, třeba i ve školním bufetu?"
„Dobrý den. Pane Olanský, moc to nevidím, ráno budu mít akční. Můžeme se sejít ale v úterý ve tři hodiny odpoledne v bistru Zandara." odpověděla jsem.
„Klidně, není problém." odpověděl. „Rád se s vámi sejdu."
„Dobře, tak v úterý. Na shledanou." zavěsila jsem s těmito slovy.
„Vtírač jeden vtíravý." pomýšlela jsem si o něm nahlas. Šla jsem pak na procházku, při které jsem se zastavila na hřbitov za mámou. Zapálila jsem jí svíčku s vůní jahod, kterou měla ráda. ,,Ahoj, mami. Brzy budeš pomstěná. Jednoho dne budeš se na mě hrdě z nebe dívat a chválit mě za to, že jsem dokázala zabránit, aby kvůli tomu smradovi umíraly zbytečně ženy." Po procházce jsem si to štrádovala domů. Tam jsem pokračovala v rozdělané práci, večer jsem chtěla volat bratrovi. Jenomže, táta nebyl doma a já nechtěla volat mimo jeho přítomnost. Taky mi překvapivě zavolal Radim, opět nemluvil o našem plánu ale zněl, jako kdybych se mu líbila. Od něj mi to bylo ale příjemné, na rozdíl od Charlieho... 
,,Nemůžeš se stavit za mnou?" nabízel mi. 
,,A co tam?" Nebyla jsem naivní, věděla jsem, že by třeba mohlo k něčemu dojít. Bylo však teprve pět odpoledne, tak jsem se rozhodla zkusit to. Tátovi jsem poslala zprávu, že jsem šla za kamarádem a šla jsem. Oproti jiným asijským rodičům on byl velmi tolerantní, protože maminka na něho měla dobrý vliv. Dbala, abych měla svobodu a zároveň abych znala správná pravidla. U něho v bytě, který sdílel se svým otcem- ten ale nebyl zrovna doma se povídalo. Pili jsme u toho víno a jedli slanosti. Je fakt hezký, dobře vypracovaný, s ním by se tak dobře to... Nejlepší afrodisiakum je fakt abstinence. Už tři měsíce se mě žádný muž nedotkl, chtěla bych zase poznat tyto slasti. Zkoušela jsem to na něho, tentokrát jinak, než před týdnem. Byla jsem něžná, hrála jsem lolitku, říkala mu zlatíčko a doufala, že se něco stane. NE. Odmítal mě. Kromě polibků- které začal on!, se nic nedělo. Řekl mi: ,,Jsi krásná, ale já nemůžu."
,,Ty jsi impotentní?" vyjela jsem na něho.
,,Nejsem, jenom netoužím po tom šukat holku, s kterou nechodím. Na to jsem moc konzervativní." Pozitivně mě překvapila jeho odpověď, málokdo to dneska takhle má. 
,,Tak proč si mě líbal?" ptala jsem se ho, když mi podával svetr, který jsem si svlékla. 
,,Nechal jsem se unést tvým pohledem, protože jseš strašně pěkná, kurva! Ale já nemůžu s tebou spát. Nemiluji tě, nechodíme spolu, považuji tě za novou kamarádku. Nic víc."

Deník Radima, 26. 2. 2023

Je ráno. Nespím. Popíjím si sám a píšu, co se stalo. Pozval jsem Kami na víno a kus řeči. Začínám toho litovat. Teď si o mně myslí, že jsem pošuk- nemám problém se s ní líbat, i když jsem odmítal se s ní vyspat. To, že jsem se s líbal byla chyba, za kterou se jí budu dlouho omlouvat. Avšak, byl bych úplný magor, kdybych prohlásil, že se mi to nelíbilo. Ale... Nedokážu prostě souložit s tou, s kterou nechodím. Mohlo by nám to klapat, máme si co říct. Docela se stydím za to, co mě napadlo včera- dokázat fotrovi, že dá se dát dohromady s dívkou lze i bez násilí. Jenomže přijde mi to jako velký guláš- syn vraha mu svede milenku, dceru ženy, kterou zabil? Chci si nafackovat. Říct, neříct? Lhát? 

Deník Kami, 28. 2. 2023 

Učitele na technologii tiskařských strojů jsem výjimečně nežádala, aby mě pustil o pět minut dřív, abych stihla vlak domů. Po škole jsem šla do bistra, kde na mě čekal muž v černé košili. SIce ho neudělala štíhlejším, ale slušelo mu to. ,,Dobrý den." pozdravil mě.
,,Já si objednám jídlo a pak k vám přijdu." odpověděla jsem mu. Objednala jsem si avokádové maki a přisedla jsem s ním za ním. 
,,Kdybych to věděl, taky bych si něco dal." 
,,Však můžete. Ale vy jste mě nepozval na jídlo. Chcete něco vyjasnit ohledně mých schůzek s panem Burkonovem. Co chcete vědět?"
,,Chci vědět, jak jste se stala jeho osobní prostitkou." 
,,Stalo se to tak, že jsem mu naletěla. Nabízel místo uklízečky u něho v kanceláři, místo toho chtěl uklidit ve své hlavě."  
,,Kolikrát týdně jste se s ním setkávala?" Jeho zajímá zřejmě můj motiv.
 ,,Často si k sobě volal, kdybych to mohla zprůměrovat, dala bych to tak na třikrát týdně."
,,Probíhal ve vašich schůzkách jenom sex? Nebo jste i randili, chodili jste spolu?" 
,,Přišla jsem k němu do bytu, nalil mi skleničku vína, popovídali jsme si a pak to přišlo. Během menstruace jsem ho musela uspokojovat jinak." odpověděla jsem na to. 
,,Platil vám za to?" 
,,Ano. Prý, abych neodcházela zbůhdarma." 
,,Co s těmi penězmi chcete udělat?" vyzvídal dále.
,,Využiji je, aby ty hnusné prachy pomohly, aby máma mohla v klidu spát." odpověděla jsem. Dojedla jsem, dodala k tomu, že je to všechno, co chci dodat a to bylo všechno. Rozloučila jsem se a chtěla jít na bus. K mému překvapení mě doprovodil na autobus. Během toho vyzvídal ohledně mého původu. Za každou větu se omlouval  slovy: ,,Omlouvám se, pokud je vám to je nepříjemné." 
,,Není." odpověděla jsem. Jakmile mi bus přijel, nastoupila jsem. S laskavým pohledem mi zamával svým kloboukem, ze slušnosti jsem mu oplatila zamávání. ,,Kdyby nebyl moc silný a starší. Možná by nám to spolu vyšlo..." přemýšlela jsem. Myšlenky jsem však zahnala vzpomínkou na polibek od Radima. Líbal tak sladce... 

Deník Radima, 7. 3. 2023

Snažil jsem se ve zprávách vysvětlit Kami, že se mi líbí, ale že jí nejsem schopen zatím milovat. Chci mít dívku, která mě bude milovat  a ne jen se mnou prcat. Ona se snažila to pochopit, aspoň doufám. Vím z první ruky, jak probíhají setkání u detektiva. Neustále se opakuje, jak je k ní milý, a že postupně shromažďuje důkazy. Nechápu, jak mu to už může procházet- drogy, soulože s prostitutkami, dokonce má na krku i prcání s nezletilou pod zákonem. Podle Kamina vyprávění už to řeší policie a pan Olanský poskytl státnímu zástupci důkazy z vyšetřování. Postupně se to bude dostávat do toho stavu, který jsem chtěl. Snad mi to přinese i peníze, které požaduji.