,,Někdy ti tu záležitost ohledně peněz vysvětlím. Nechme zítřek na vysvětlování. A dnes si pojďme užít oslavu. Doufám, že máš z dárku radost. Zítra pro něj spolu zajedeme."
Nenacházela jsem slov. Já, která nikdy neřídila, neumím to a ani nemám řidičák, i když to vypadá že brzy budu mít, aniž bych musela dělat autoškoly, já mám sakra auto!
,,Tohle musím nějak rozdýchat." zavýskla jsem jak malá puberťačka. ,,Ale teď už pojďme."
-
Pomalu jsem kráčela ze schodů na vyšších podpatcích, které mi Lily nachystala. Měly téměř totožnou barvu s mými šaty a stala jsem se díky ním o několik centimetrů větší. Dole v obýváku jsem zahlédla Masona, stál zády ke mně a povídal si s Kaylem, který právě na něco přikyvoval a následně vyšel ven.
,,Jak se ti povedlo všechny vyhnat?" zasmála jsem se, načež se dlouhán otočil směrem ke mně a já si až teď všimla jeho elegantního obleku v černé barvě, který doplňovala bílá košile a tmavě modrý motýlek. Málem mi spadla brada. Věděla jsem, že i ve společenském oblečení bude okouzlující, ale pohled na něj mě naprosto odzbrojil. Vypadal úchvatně. Žádná z mých představ mě nemohla připravit na skutečnost.
Ale při pohledu na jeho obličej mě mile překvapilo jeho podobné ohromení. Prohlížel si mě se zatajeným dechem, zaposlouchala jsem se do jeho tlukotu srdce, slyšela jsem jeho tep, který se pomalu zrychloval. Nejvíc mě na tom těšilo, že je to mou zásluhou.
,,Vypadáš naprosto dokonale." vydechl, když jsem došla až k němu.
,,To i ty."
,,Zrovna mezi moje oblíbené oblečení to rozhodně patřit nebude, ale pro jeden večer to vydržím." zkroutil rty do úsměvu.
,,Skoro bych řekla, že vypadáš i slušně. Na rebela jako ty, je to dost nezvyklé." dobírala jsem si ho a položila mu ruku na tvář. Zkrátila jsem vzdálenost mezi námi, ač jsem měla vysoké podpatky, jeho výšce jsem se rovnat nemohla. Naklonila jsem rty co nejblíže k jeho uchu a zašeptala.
,,Vypadáš k nakousnutí." Jeho zrychlující tep mi napovídal, jaký na něj má slova mají vliv.
,,Můžeme jet?" zeptala jsem se jakoby nic a užívala si jeho zaskočení. Pomalu jsem se vydala ven, kde už čekala nastartovaná auta. Mason se vydal hned za mnou a nasedli jsme ke Kaylovi do auta. Kluci ve předu a vzadu jsme seděli já, Lily a Amy.
,,Tak jedeme panstvo." chechtala se Lily.
,,Tvé přání je mi rozkazem." odvětil Kayl. Dobrá nálada z nich sršela a mně nešlo nic jiného, než ji sdílet s nimi. Cítila jsem ale ještě i něco dalšího. Takové šimrání po těle, chvění uvnitř až bych to možná nazvala vzrušením. Líbilo se mi, jak Mason reagoval na má slova. A nejraději bych v té naší chvíli pokračovala...
,,Na." drkla do mě Amy a podala mi lahev s šampaňským.
,,Dnes to bude opravdu skvělý večer." chichotala jsem se mezi tím, co jsem se bublinky snažila udržet v ústech, aby se mi hned nepovedlo se polít.
,,To si teda piš. Dnešek bude skvělej. Ostatně jako každá akce se mnou." smála se druhá spolusedící a už si usrkávala z láhve, kterou následně podala Masonovi.
,,Dej si taky fešáku."
Ten od ní láhev ochotně přijal a upil.
,,Já ti řeknu, být na chlapy, šla bych po tobě."
,,Lily!" vyprskla jsem se smíchem a žďuchla jí do ramene. Všichni se rozesmáli a já musela taky. Ona je hrozná držka. Co na srdci, to na jazyku.
,,No co, vždyť je to pravda." chechtala se a vzala si nazpět láhev se šampaňským.
Zbytek cesty byl dosti zábavný s naší připitou kamarádkou, která neustále trousila jednu vtipnou poznámku za druhou. Láhev jsme při cestě zvládli dopít.
Dorazili jsme do města k rozlehlé budově, u které parkovali desítky aut. Lidé už se tu sjížděli a nám se naskytl pohled na desítky žen v plesových róbách, s krásnými účesy a s elegantními doprovody. Vypadalo to nádherně, ta atmosféra večera a to natěšení lidí, které bylo skoro hmatatelné.
Zaparkovali jsme a vystoupili na čerstvý večerní vzduch. I přes to, že už bylo lehce chladněji, cítila jsem se příjemně.
,,Není ti zima?" objevil se vedle mě Mason a začal si sundávat sako.
,,Ne, v pořádku. Je mi dobře." zarazila jsem ho. ,,Jak to, že máš motýlka v barvě mých šatů?"
,,Bylo mi nařízeno, si ho vzít." začal se chechtat.
,,Lily. Že mě to nenapadlo hned." přidala jsem se se smíchem.
,,Slyšela jsem svoje jméno, mluvíte tu o mně?" objevila se vzápětí u nás.
,,Tak trochu. Hlavně o tvých stylistických schopnostech." chechtala jsem se.
,,Jen si z toho dělej srandu, ale co byste beze mě dělali. Chodili jak burani."
,,To každopádně."
Mezi naším smíchem se k nám zatím připojil zbytek smečky.
,,Tak co panstvo, chystáme se tu vystát důlek nebo to jdeme rozjet?" ozval se Oliver.
,,Ty si tu vystůj co chceš, my jdeme." odpověděl Henry a vydal se ke vstupu, načež jsme ho všichni následovali.
Před námi v řadě stálo pár lidí, ale postupovali jsme rychle a netrvalo to dlouho, až si od nás elegantně oblečený muž u vstupu převzal vstupenky, které vytáhl Jace z kapsy.
Prošli jsme do obrovské vstupní haly, zařízené ve světlých barvách, kde po jedné straně byla úschovna kabátů, na druhé straně velká zrcadla. Když jsem nás všechny v tom zrcadle zahlédla, přišlo mi to úsměvné. Viděla jsem skupinu lidí, v krásných šatech, elegantně vypadající, a zároveň smečku vlků, kteří dokázali cenit své obrovské tesáky, ježit svou hustou srst, vrčet tak hrozivě, až z toho jednomu jde mráz po zádech a běhat po lese neuvěřitelnou rychlostí o které se obyčejným lidem může jen zdát. Teď ale jdeme dělat naprosto lidské věci, užít si večerní zábavu plesu a bavit se stejně, jako všichni tady. Naprosto obyčejně a lidsky.
Chyběl tu jen Alex a Baltazar. Alexe jsme nepřesvědčili, aby se šel bavit s námi, on na tenhle typ zábavy prostě není a já to respektuju, ač si myslím, že je to škoda. Alespoň tam můj strážce nebude sám, protože se nezdál příliš nadšený z toho, že od sebe budeme tak daleko, ale podařilo se mi ho ujistit. Stále mi přišlo až neuvěřitelné, jak rozumí každému slovu, které mu říkám.
,,Vypadáme dobře, co?" ozval se vedle mě Henry, když si všiml jak ještě pořád koukám do protějšího zrcadla.
,,Hlavně ty." uchechtla jsem se.
,,Doufám, že mi taky dnes večer věnuješ aspoň jeden tanec. Jsem skvělý tanečník."
,,Ale ten tvůj tanec u tyče se asi nepočítá." promluvil Oliver a já vyprskla smíchy.
,,Hej, to bylo jen jednou a byl jsem opilej." rozčiloval se naoko Henry, ale bylo znát, že sám má co dělat, aby se nerozesmál taky.
,,Tak jdeme bando?" ozval se Denny, vedle kterého stála Amy. Dali jsme se do chůze, ozáření velkými světly, až jsme došli do obrovského tanečního sálu. Světla tu byla též rozsvícená, ale o něco slaběji. Hned naproti nám stálo menší pódium, na kterém se nacházela kapela. Hráli právě krásnou píseň, která byla jako balzám pro uši. Zpěvem ji doprovázel muž se ženou, v krásném odění a jejich hlasy se v dokonalé symfonii doplňovaly. Jako kdyby byly stvořeni jeden pro druhého. Na okamžik mě to celé uhranulo, než jsem se zvládla hnout z místa. Po stranách celé místnosti se rozprostíraly stoly, u kterých už seděly skupiny lidí a kousek opodál stál bar. Celé to tu zářilo světlými barvami, které doplňovaly barvy různých šatů dam. Všechny ty pestrobarevné odstíny, střihy, doplněné nejrůznějšími účesy, nedalo se to téměř slovy popsat, jaká to byla krása. Připadala jsem si jako v jiném světě.
,,Tady je náš stůl." oznámil bratr a všichni jsme se usadili ke stolu, načež já si sedla mezi Lily a Masona.
,,Zajdu nám objednat něco k pití." zvedl se Jace.
,,Jdu ti s tím pomoc." nabídl se Kayl a spolu s ním odešel i Mason.
,,Co kdybych ti dala další dárek k narozeninám?" pošeptala mi u ucha Lily.
,,Nepřijde ti, že už jste mi těch dárků dali dost?"
,,Ani zdaleka ne. Slavíš plnoletost zlato, zvládla si toho za těch pár let mnohem víc, než jiný holky v tvým věku. A zasloužíš si to pořádně oslavit." uculila se na mě a začala z kabelky vytahovat dárek. Krabička to byla dost podobná té od Kayla. Když jsem ji vzala do rukou, byla i tak nějak podobně těžká.
,,Nejsou to další klíčky od auta, že ne?" zavtipkovala jsem, při čemž jsem byla celá jako na trní, co ta malá věcička ukrývá.
,,Od auta ne." uculila se a já strnula ještě víc. Otevřela jsem tu malou krabičku a tam na mě čekaly klíče. Ale rozhodně ne od auta. Vzala jsem je do rukou a všimla si malého přívěsku s papírkem, na kterém byla napsaná jakási adresa.
,,Lily, co to je?" držela jsem svazek v ruce.
,,No, ani nevíš jak jsem ráda, že tě máme zpátky. A věř, že jen tak už tě nikam nepustím. Ale měla bys mít i nějaké místo, kde budeš mít svoje soukromí. Je to menší byt, není daleko od nás. Zkrátka je jen na tobě, co s ním uděláš. Když budeš potřebovat být sama, mít nějaké to soukromí, je ti k dispozici."
Seděla jsem tam jako opařená.
,,Lily.. já.. nevím úplně co říct..."
,,Nemusíš říkat nic."
,,Vy jste se vážně zbláznili. Auto, byt.. Běžně si lidi dávají k narozeninám bonboniéru a kytku, ne tohle.." rozhodila jsem rukama.
,,Ale my nejsme běžný lidi." smála se mému zaskočení.
,,To přece.. Nemůžete..."
,,Poslouchej. Jsou to jen peníze a jen věci. My jsme hlavně rádi, že tě tu máme a chceme, abys byla spokojená, jasný? A myslím, že trochu soukromí budete s tím fešákem potřebovat. Však víš, jak to myslím.." křenila se.
Než jsem ji stačila cokoliv dalšího říct na její poznámku, vrátili se naši fešáci a na stůl postavili skleničky se šampaňským, při čemž jsme každý do ruky vzal jednu ze sklenic.
,,Tak na moji milovanou sestřičku." zvolal Kayl.
,,Na nás všechny." opravila jsem ho a pak už se ozývalo jen řinčení skla, jak jsme si přiťukávali. Dnes už podruhé.
,,Nepůjdeme si zatančit?" Denny se zeptal Amy. Viděla jsem na ni, jak se jí lehce červenají tváře a nutilo mě to k úsměvu. On se jí opravdu líbí.. Přikývla a vydali se spolu na parket. Když jsem je viděla, jak spolu tančí, hřálo mě to u srdce. Vypadala opravdu spokojeně a přesně to jsem si přála. Byla to zase ta moje milovaná nejlepší kamarádka s úsměvem na tváři.
,,A co vy slečno? Můžu prosit?" vytrhl mě z myšlenek Jace, který mi nabídl svou ruku. Přijala jsem ji a odkráčeli jsme spolu na parket. Jace se ujal vedení tance a něco mi napovídalo, že právě nezkušený tanečník zřejmě nebude. Jeho kroky byly jisté, ladné a naprosto pasovaly do rytmu. Začaly jsme tančit mezi dalšími páry a nechaly se unášet hudbou.
,,Moc ti to dneska sluší kočko."
,,Děkuju. Ty taky nevypadáš nejhůř." uchechtla jsem se. Musela jsem ale přiznat, že smoking mu opravdu padl. Na krku mu lehce vykukovaly tetování, které měl ale i na nártech ruky. S jeho delšími vlasy a vousy působil dost charismaticky, nedosažitelně a mužsky. Uměla jsem si představit, jak po něm ženy šílí. I mně se líbil, když jsem ho poznala. Ale tehdy jsem měla oči pro někoho jiného. Teď je ta situace vlastně podobná.
,,Nechtěl jsem ti dnes kazit oslavu tím sdělením o tvém otci."
,,Jaci, takhle to přece není, nic nekazíš. Jsem ti vděčná za veškerou pomoc. Tobě nemám problém říct cokoliv a dokážeš mi vždycky poradit."
,,Jsem rád, když za mnou s něčím přijdeš a můžu ti pomoct."
,,Víš ale, že to funguje i naopak? Cokoliv bys potřeboval, můžeš se na mě spolehnout. Jasný?" stiskla jsem mu paži pevněji, jako gesto ujištění.
,,Vím. " přikývl. ,,Jsem rád, že jsi zpátky."
,,To já taky, to mi věř. Jen asi brzy zešílím z oslav narozenin. Máte všichni ve zvyku dávat tak předražené dárky k narozeninám?" chichotala jsem se.
,,No,... Asi jo." smál se. ,,Navíc, ode mě ještě dostáváš poukaz na tetování. Jakkoliv velké, výběr je na tobě."
,,Myslím, že tvou nabídku ráda zvážím. Líbilo by se mi další."
,,Přemýšlím, že se ve městě kouknu po nějakých prostorech. Lákalo by mě si založit vlastní studio." pronesl zamyšleně.
,,To je ale skvělej nápad. V tom tě podpořím všema deseti."
,,Asi jo. Každý z nás by se měl něčemu věnovat a tetovat je moje hobby. Rád bych se tomu věnoval."
,,Navíc v tom jsi vážně dobrý. Když budeš chtít, pomůžu ti nějaké prostory najít."
,,To bych byl moc rád. Navíc, občas by se mi hodil někdo, kdo by zvládl nakreslit pár návrhů."
,,Nic neslibuju." smála jsem se. ,,Ale možná.. kdo ví.."
,,Budu se těšit na spolupráci." Během povídání jsem si ani nevšimla, že už hraje druhá písnička. Byla podobně příjemná, jako ta předešlá a měla takový lehký, pomalý rytmus, který člověka uklidňoval. Navíc můj tanečník mě svými ladnými pohyby opravdu ohromil. A především, záleželo mi na něm a na našem přátelství. A doufala jsem, že to ví.
,,Mohl bych ti ji na chvíli ukrást?" objevil se vedle nás Mason.
,,Ale jistě." podíval se na něj Jace odměřeně. ,,Děkuju za tanec kočko." a vtiskl mi krátkou pusu na tvář než odešel.
Mason se mi zdál lehce naježený a popravdě jsem příliš nerozuměla tomu, proč jsou ti dva k sobě tak nepřívětivý. Nebo se mi to jen zdá? Příliš dlouho jsme se nad tím ale nepozastavovala, protože dotek jeho rukou na mém těle mě přenesl zpátky k němu.
,,Společenské tance ti nevadí?" podívala jsem se na něj hravě.
,,Jdou mi rozhodně lépe než tance v barech."
Jednu ruku měl na mém pase a druhou byl spojen s tou mou. Jeho ruce byly příjemně hebké a stisk, který z nich vycházel působil bezpečně. Jen jeho přítomnost mi připadala jako moje vlastní osobní barikáda, která mě chránila před vším zlým. Což se mohlo zdát dost absurdní, při tom jak jsme začali. Ale teď už jsme oba někde jinde. Změnil se a já taky, už nejsme ti dva nejistí, uzavření nepřátelé na život a na smrt, kteří si navzájem chtějí prokousnout krky. Právě teď je to někdo, kdo mě chrání víc než sebe, kdo mi způsobuje třes v kolenou pouhým úsměvem, kdo mě dokáže rozesmát, kdo má tak krásné a úchvatné oči, že se v nich celá topím a taky ten, koho bych teď nejraději políbila. Uvědomila jsem si, že pozoruju jeho rty a on si toho zřejmě všimnul.
,,Taky pro tebe něco mám." přerušil můj trans.
,,Co?" odkašlala jsem si a polkla na prázdno.
,,Dárek." uculil se.
,,Já myslím, že dárků jsem dnes dostala už dost." namítla jsem, ale to mu nezabránilo z kapsy vytáhnout malou krabičku. Dnes už třetí. Jen doufám, že v ní taky nejsou klíče. Nevím co dalšího, bych s nimi odemykala. Jedině trezor se zlatými cihlami.
,,Doufám, že se ti bude líbit." podal mi do rukou krabičku.
Otevřela jsem ji a soustředila se jen na ni. Nevnímala jsem žádné lidi kolem nás, jako kdyby nic kromě nás dvou a té krabičky neexistovalo. A když jsem spatřila co ukrývá, zatajil se mi dech. Uvnitř ležel stříbrný, jemný řetízek s překrásným modrým kamínkem. Byla to barva bouřky, vypadal téměř jako Masonovi oči. Nikdy jsem šperkům příliš nedala, ani si v nich nelibovala, ale tenhle byl opravdu skvostný. Zírala jsem na něj, neschopná slov.
,,Líbí se ti?" zeptal se trochu nejistě. ,,Je to vzácný drahokam, .."
,,Je nádherný." vydechla jsem. ,,Jako tvoje oči.."
Na chvíli se odmlčel a když jsem se na něj podívala, viděla jsem, jak se potěšeně usmívá.
,,Můžu ti ho zapnout?"
,,Určitě." podala jsem mu krabičku do ruky a otočila se k němu zády. S veškerou jemností mi řetízek zapnul kolem krku a když se jeho prsty dotýkaly kůže na mém krku, naskočila mi husina. Ta ještě zesílila, když naklonil své rty k mému uchu a zašeptal.
,,Myslím, že nejsem jediný, kdo je dnes k nakousnutí." a než se odtáhl, vtiskl mi krátký polibek pod ucho. To stačilo na to, abych se celá zachvěla. Otočila jsem se k němu čelem a viděla na něm, jak mu jiskří oči.
Chytla jsem ho za ruku a on udělal totéž, druhou mi položil na pas a pokračovali jsme v tanci, aniž bychom uhnuli pohledem.
,,Rád mě provokuješ?" zeptala jsem se.
,,Já tebe? Ty jsi s tím začala." usmál se šibalsky.
,,Co ty mi to děláš.."
,,Co mám teprve říkat já." jeho ruka si mě s těmi slovy přitáhla tak blízko k sobě, že už mezi námi nebyl žádný prostor. ,,Ani nevíš, co všechno bych s tebou rád dělal." zašeptal.
Jeho slova mě odzbrojila. Cítila jsem v těle záchvěv vzrušení, které jsem cítila až ..dole.. Nemohla jsme uvěřit tomu, co doopravdy řekl.
,,Tak co, můžu si tě na chvíli taky půjčit?" objevil se u nás Oliver.
S Masonem jsme se oba překvapeně podívali jeho směrem, protože ani jeden z nás nezaregistroval jeho příchod. Doufám, že nic z našeho rozhovoru neslyšel. Jak dlouho tu vlastně stojí?
,,Ehm, jasně." odkašlal si Mason a věnoval mi ještě jeden krátký úsměv, než odešel.
-
Večer probíhal opravdu podle plánů. Přála jsem si normální, řekněme lidský večer bez jakýchkoliv starostí a vlkodlačích problémů, které se na mě poslední dobou lepily jako vosy na med. A to se taky povedlo. Bavili jsme se, tancovali a pili výborné šampaňské. Po další víc než hodině tancování, kdy se u mě vystřídali všichni z naší smečky, jsem právě odcházela z dámských záchodků. Vyšla jsem do chodby, kde jsem se zastavila. Naproti dveřím stál Mason, opřený o zeď a hravě si mě prohlížel.
,,Co ty tu?" snažila jsem se znít klidně. Nebyl tu s námi nikdo další a mým tělem při té myšlence začala cloumat touha. Jen pohled na něj v té dokonale padnoucí košili mi stačil.
,,Čekám tu na tebe." došel ke mně a přitáhl si mé tělo blíž. Naše obličeje dělily jen centimetry, musela jsem zaklonit hlavu, abych viděla do těch jeho krásných očí. Nevydržela jsem to a přitiskla své rty na jeho. Okamžitě jsem dostávala zpětnou vazbu a naše ústa se spojila v dokonalou symfonii. Byly to procítěné polibky, z kterých vycházela z touha. Byly o dost naléhavější a chtivé. Sotva jsem mezitím zvládala popadnout dech. Cítila jsem, že ho potřebuju. Potřebuju aby se mě dotýkal, aby mě líbal, aby tu byl jen pro mě. Když v tom se odtáhl.
,,Co kdybychom na chvíli zmizeli někam pryč?" zeptal se ještě udýchaně. ,,Chtěl bych s tebou být na chvíli sám."
Při jeho slovech se mi skoro podlomila kolena. Chtěla jsem ale to samé. Potřebovala to. A tak jsem zahodila veškeré pochybnosti, veškeré nejistoty o tom, co je a není správné, na co je příliš brzy a co bych měla a neměla dělat. Podřídila jsem se jen tomu, co jsme v tu chvíli cítila.
O několik minut později už jsme městem projížděli v taxi. Nadiktovala jsem taxikáři adresu bytu, který se stal mým narozeninovým dárkem. Seděli jsme spolu s Masonem na sedačce a já měla pocit, že mi brzy srdce vyskočí z hrudníku. Snažila jsem se uklidnit splašený tep a myšlenky, které mi v hlavě lítaly jako pingpongové míčky a narážely do sebe i do stěny mé hlavy. Bylo to k zešílení, ale zároveň jsem uvnitř sebe měla radost. Těšila jsem se na všechno, co nás za chvíli čeká, ať už to bude cokoliv. Toužila jsem po tom a on taky.
Cestou poslal Lily smsku, aby o nás neměli strach a já upřímně ani nechtěla raději vědět co napsal a co si o tom Lily myslí. Každopádně jsem počítala zítra s pořádným výslechem. Tohle mi jen tak neprojde.
,,Jsme tu." oznámil muž ve středním věku, který řídil auto.
,,Díky." odpověděl stroze Mason a vložil mu do ruky bankovky, načež jsme oba vystoupili z auta. Kolem nás panovalo ticho a tma. Bylo tu jen několik budov, v některých se svítilo, jiné zely prázdnotou.
,,Tamhle." ukázal na budovu s popisným číslem, které odpovídalo adrese u klíčů. Došli jsme mlčky až ke dveřím, které se mi podařilo na první pokus odemknout. Byla to bytovka vcelku malá a podle zvonků tu bylo jen deset bytů, což mě mile překvapilo. Ocitli jsme se v menší vstupní chodbě zařízené čistě a elegantně. Naproti nám nás čekal výtah a vedle schodiště. Hned jsem si vybavila náš první polibek, kdy jsme se ukrývali na schodišti za výtahem, přitiskl mě ke zdi vlastním tělem a potom..
,,Nepíše tam i jaké patro?" probral mě Masonův hlas.
,,Co?" zeptala jsem se zmateně.
,,Jaké patro, jestli to třeba Lily nenapsala k adrese.."
Prohlédla jsem si adresu psanou u přívěšku a zahlédla Lilyným písmem napsané: 5. patro. Byt číslo 10. Ta myslí opravdu na vše.
,,Nahoru." oznámila jsem a oba jsme se vydali do výtahu. Stáli jsme tam naproti sobě, oba opření o zdi výtahu. Zhluboka jsem oddychovala a viděla jsem na něm, že je na tom podobně. Každá vteřina toho, kdy se ta hranatá kostka posouvala do patra mi připadala jako věčnost. Nemohla jsem se dočkat, až budeme sami.
Když se výtah zastavil, oba jsme nedočkavě čekali na otevření dveří. A jak k tomu došlo, oba jsme se vyřítili na chodbu. Byla tu tma, která ale našim vlkodlačím očím nedělala problém. Dveře tu byly jen dvoje. Jedny s číslem 9. a druhé s číslem 10., které se mi i přes roztřesené ruce podařilo odemknout. Vešla jsem dovnitř a rozhlížela se po novém prostoru. I přes to, že to tu ještě nebylo příliš zařízené, působilo to uklidňujícím dojmem. Po jedné straně kuchyňská linka, se základními spotřebiči v barvě světlého dřeva. Kousek opodál u obrovského okno, které poskytovalo výhled na město stál menší stolek se dvěma židlemi. Naproti se nacházel prostorný obývák s prázdnými knihovnami, světle modrým gaučem, před kterým se rozprostíral bílý chlupatý koberec. Naproti tomu byla obývací stěna s televizí. Otevřené po pravé straně vedly do koupelna druhé, o několik metrů dál podle postele zřejmě do ložnice. Vonělo to tu po levandulích a já vdechovala tu příjemnou vůni, než mě probralo přibouchnutí dveří za mými zády. Vrátila jsem se z myšlenek zpátky do reality. Teď jsme tu spolu jen my dva. Zatajila jsem na chvíli dech a čekala. Ruce se mi nervozitou třásly a tep zběsile utíkal jako o závod. Slyšela jsem jeho kroky, kterými došel až ke mně. Cítila jsem ho za sebou, jako kdyby naše těla mezi sebou elektrizovala. Jeho blízkost mi do kůže pouštěla výboje vzrušení, až jsem zapomínala dýchat.
Jedním prudkým pohybem si celé moje tělo otočil k sobě a než jsem stačila udělat cokoliv dalšího, přitiskl svá ústa k mým. Veškerá moje nervozita byla v tu ránu pohřbená kde si daleko. Měla jsem uvnitř sebe jen nutkavou potřebu ho dostat co nejblíž k tělu. Tiskla jsem se k němu jak jen to bylo fyzicky možné a užívala si hebkost jeho rtů, které se třely o mé. Poddávala jsem se každému jeho hladovému polibku, který mi v těle způsoboval ohňostroj. Hladová a zběsilá hra našich rtů nabírala na intenzitě. Byla jsem tím tak omráčená, že jsem nedokázala vnímat nic kolem sebe, jen jeho. Rukama jsem mu zajela do hustých vlasů a zatahala za ně, načež mi jako odpověď vnikl do úst slastný vzdych. Jeho dlaně přejížděly po mých zádech, od krku, přes lopatky, až se dostávaly k mému pozadí. Potřebovala jsem ale víc, cítila jsem se naprosto vyprahlá touhou, která žadonila po uspokojení.
Nečekala jsem na nic a svlékla mu sako, při čemž se mnou hned spolupracoval. Zatímco se naše rty od sebe stále neodtrhly ani o centimetr, odhodila jsem kuse černé látky někam za nás a pustila se na jeho košili. Neměla jsem v tu chvíli ani dostatek trpělivosti, ani vůle na rozepínání knoflíčků a prudkým zatáhnutím jsem ji roztrhla. Zbytek si Mason sundal a vrátil své ruce na mé tělo. Skoro jsem cítila, jak se v duchu usmívá nad tím, jak jsem mu zdevastovala oblečení. Jeho prsty se přesunuly k zipu mých šatů a hladce ho rozepnul. Věděla jsem, že jakmile nechám šaty spadnout ze svých ramen dolů, budu před ním stát jen ve spodním prádle a i přes to, jak mě ta představa na moment rozhodila, rychle jsem chvilkový strach zahnala a udělala to. Prsty jsem zatáhla za ramínka šatů a ty se s nepatrným zašustěním dopadly na zem.
Mason v tu chvíli odtrhl rty od mých a celý udýchaný mě pozoroval. Prohlížel si každý centimetr mého těla, které zakrývaly jen dva menší kusy látky. Viděla jsem, jak mu oči hoří. Doslova hoří, jako kdyby z nich šlehaly plameny touhy a jen tohle uvědomění mi způsobovalo další vlny touhy, které projížděly mým tělem jedna za druhou, až jsem musela nohy více přitisknout k sobě.
Naskytl se mi pohled na jeho nahou hruď, na široká ramena a pevné svaly, které tvořily jeho tělo, jako by bylo vytesané z kamene. Představovala jsem si, jak mu po každém centimetru kůže přejíždím jazykem a musela jsem polknout na prázdno, protože sucho v mém krku už bylo nesnesitelné. Jak je možné, že je tak krásný?
Udělal krok ke mně, načež jsem musela zaklonit hlavu, abych mu viděla do obličeje. Vypadal jako anděl. Padlý anděl. Božské tělo jakéhosi mýtického hrdiny z knihy, oči plné nebezpečí a zároveň života. Svým způsobem z něj sálalo nebezpečí, uměl být hrozivý tak, že by se před ním jeden dal hned na útěk.
Zkrátil vzdálenost mezi námi a znovu začal dobývat mé rty. Bylo to jako droga, které se asi jen tak nenabažím. Těžko jsem se mezi polibky zvládala nadechovat, ale zároveň jsem měla pocit, že když jeho rty nebyly přitisknuté na mých, nemohla jsem dýchat vůbec. Když se ale natiskl svou nahou hrudí na mé tělo, které bylo téměř nahé, stěží jsem zvládala zastavit třas rukou. Jeho kůže skoro pálila, jak byla horká a zároveň hebká, jako kdyby byla z kašmíru. Položil své dlaně na můj zadek a jedním rychlým pohybem si celé mé tělo zvedl do náruče. Mé nohy se hned omotaly kolem jeho pasu a rukama jsem se ho chytila okolo krku. Aniž bychom přerušili souhru našich jazyků, rozešel se se mnou po místnosti směrem k ložnici. Třela jsem se o jeho tělo a cítila, jak se jeho svaly napínají. Líbilo se mu to, stejně jako mně. Sálal z něj takový žár a touha, které pohlcovali naše těla. Zastavil se se mnou u postele a jednou rukou rozepl zapínání na mé podprsence, kterou jsem si rychle svlékla a odhodila. Potom mě celou položil na postel a lehl si na mě. Dotyk jeho kůže na mých bradavkách byl velice intenzivní, až jsem znovu ucítila chvění v podbřišku.
Začal svá ústa pomalu přesouvat z mých rtů na tvář, až se dalšími polibky dostával k mému krku, u kterého se zdržel. Nejdříve jemným líbáním po kůži, ale postupně přidával jazyk, který se o mě otíral. Byla to neskutečná slast, tohle bylo mé citlivé místo. Z úst mi vycházely slabé vzdechy, mezi kterými jsem skousávala spodní ret. Když ale mezi zuby promnul můj ušní lalůček, nezabránila jsem vzdechu. Sevřela jsem rukou jeho rameno a pevně do něj zabořila prsty, abych zmírnila třes v těle. Ale když začal přejíždět jazykem níž a níž, až se dostal k mému prsu, roztřásla jsem se ještě víc. Dlaní nejdřív přejel po ztvrdlé bradavce, až jsem se celá napnula. Následně ji uchopil mezi rty a začal ji cucat. Rukou jsem ho v návalu slasti tahala za vlasy a jeho to jen vybízelo k pokračování. Cucal ji, přejížděl po ní jazykem a já se pod tím návalem rozkoše pod jeho tělem kroutila a třela se o jeho horké tělo. Měla jsem pocit, že zešílím, té rozkoše bylo tolik že jsem se bála, aby to moje tělo vůbec zvládlo. A to jsem netušila o kolik více se mi ji dostane za chvíli, když začal jeho jazyk sjíždět po mém břiše až doputoval k okraji kalhotek. Uchopil za ně a stáhl mi je dolů až k chodidlům a pak je odhodil opodál. Ležela jsem před ním nahá, bez čehokoliv, co by mě zahalovalo. Ale stud jsem necítila, jeho oči mě usvědčily v tom jak nádherná pro něj jsem. Hladově hltaly každý kousek mého těla a já si užívala, jak jsem si v tu chvíli díky němu připadala. Neodolatelná, nádherná a sexy. I boule na jeho kalhotách tomu nasvědčovala.
Sklonil hlavu k mému klínu a já zavřela oči. Když jsem ucítila jeho jazyk tam dole, jak s ním pomalu přejel od toho nejcitlivějšího místečka až dolů, nezabránila jsem hlasitému vzdechu, který se mi vydral z úst. Jeho jazyk pokračoval v tom, co právě začal a já do rukou pevně sevřela deku, která pode mnou byla. Bylo to neskutečné, všechny mé buňky v těle šílely vzrušením. Připadala jsem si jako paralyzovaná, nedokázala jsem ani otevřít oči jak moc mě to celou ovládlo. Jeho ústa laskala tu nejcitlivější část a já se začala propínat v luk, abych zmírnila tu narůstající slast v mém klíně. Mason do mě mezi tím pomalu vstoupil jedním prstem a začal s ním pomalinku pohybovat dovnitř a ven. Moje tělo bylo v takové bouři, až jsem si nebyla jistá jestli to vydržím. Och Bože.. Tahala jsem rukama za deku a vzdychala pokaždé, když se jeho prst zase vrátil dovnitř, zatímco si mě vychutnával jazykem. Byla to naprosto dokonalá kombinace a souhra jeho ruky a úst, která mě přiváděla k naprostému šílenství. Cítila jsem, jak se celé to vzrušení v mém těle začíná plnit a plnit, a brzy přeteče. I on to poznal, podle hlasitosti mých vzdechů a odtáhl svůj obličej z mého klína.
Napřímil se nade mě a já si ho mohla celého prohlédnout. Vlasy rozcuchané mýma rukama, oči z kterých pořád sršely blesky, ty oči, které mě hladově pozorovaly. Jeho ústa byla ještě mokrá důkazem mého vzrušení. Nemohla jsem si pomoct, ale ten pohled se mi líbil. Všiml si, že si ho prohlížím a pomalu a dlouze si jazykem oblízl rty a s nimi i zbytek mé šťávy.
,,Chutnáš úžasně." pronesl hlasem, který sice byl jeho, ale zdál se o dost dravější. Jeho slova jsem zacítila v celém těle. Opatrně jsem se odstrčila roztřesenýma rukama a posadila se. Chytila jsem do rukou opasek jeho kalhot, které už byly jen krůček od prasknutí a začala ho rozepínat. Potom jsem mu stáhla kalhoty až dolů. Stál přede mnou jen v šedých boxerkách a já viděla, jak moc je vzrušený. Musela jsem spolknout sliny, které se mi najednou v ústech vytvořily.
Naklonil svůj obličej k mému a podíval se mi do očí.
,,Vážně to chceš?" zašeptal a vyčkával na mou odpověď.
Přikývla jsem a na souhlas svoje ruce vkradla k jeho rozkroku a přejela jsem po něm rukou. I přes tu tenkou látku jsem cítila jeho tvrdost. Stáhla z něj i poslední kus látky, který nás dělil a spatřila jeho chloubu. Byl vskutku obdařen, už jen jediný pohled stačil na to, abych znovu polkla. Byl dokonalý. Naklonila jsem k němu svou hlavou a rozhodla se, že ho ochutnám. Nejdříve jsem ho celý uchopila do ruky a pomalu po něm přejela dlaní, pěkně pomalu nahoru a zase dolů. Slyšela jsem Masonovo syknutí a všimla jsem si, že zavřel oči. Nečekala jsem už na nic a obkroužila špičku jeho penisu jazykem, nejdříve něžně a krátce, až jsem si ho brala do úst. Začala jsem pozvolna a vychutnávala si jeho sametovou hebkost. Ucítila jsem Masonovu ruku, která si pevně chytla mé vlasy, které už se mi rozevláté valily po zádech a omotal si je kolem dlaně.
Začala jsem přidávat tempo a brát si ho více a více. Cítila jsem, jak se mu zrychluje tep, jak slastně vzdychá a byla jsem vzrušená z toho, jak mu dělám dobře.
,,Potřebuju tě víc." vydechl a odtáhl si mě za vlasy od svého přirození. Jedním rychlým pohybem si mě posunul na posteli, jako kdybych nevážila vůbec nic. Ležela jsem na zádech a on se napřímil nade mnou. Uchopil svou chloubu do dlaně a pomalu ji přemístil k mému vchodu, až začal pomalu zajíždět dovnitř. Byl něžný a opatrný a celou dobu mě sledoval svýma očima, které se vpíjely do mých. Když byl uvnitř mě, na chvíli jsem zatajila dech. Nebyla jsem připravena na tak intenzivní pocit, který jako kdyby celé moje tělo rozdrtil na tisíc kousíčků. Bylo to neuvěřitelné.
,,V pořádku?" zeptal se starostlivě.
Přikývla jsem a dostala ze sebe stěží jen jedno slovo. ,,Pokračuj."
A udělal přesně to, o co jsem si řekla. Dal mi ještě chvíli a pak znovu začal pomalinku zajíždět dovnitř a ven, až byl uvnitř mě celý. Zavřela jsem oči a vychutnávala si ten okamžik. To jak mě celou naplnil a já létala v jiném vesmíru. Vesmíru rozkoše. Jednu ruku mi položil na postel a propletl si se mnou prsty, zatímco já mu zaryla druhou do kůže na zádech. Potřebovala jsem ho cítit, mít ho tak blízko u sebe a vnímat jen jeho. Každý jeho kousek těla, to co mi způsobuje, to, co se mnou dělá právě teď a tady. Postupně začal zrychlovat tempo, kterým do mě vstupoval a přitiskl svá ústa k mým a začal mě líbat. Cítila jsem z něj hladovou, zvířecí touhu, která po tomhle toužila. Mezi polibky jsem mu slastně vzdychala do úst a mé steny se zrychlením tempa přidávaly na hlasitosti. Své nohy jsem mu přitiskla okolo těla a přinutila ho tím do mě vstoupit ještě o kousek hlouběji. Och Bože.
Celé jeho tělo hřálo a pohybovalo se do nádherného rytmu, který čím dál tím více zaplňoval mé tělo rozkoší, která naprosto mě naprosto pohltila.
,,Jsi tak nádherná." vydechl mi do úst mezi dravými polibky.
I jeho hlas mě přiváděl k šílenství, natož to, když přidával na rychlosti. Z něžného a pomalého tempa, jsme se dostaly na rychlé a tvrdší přírazy. A s každým jeho pohybem jsem cítila, jak se víc a víc blížím k bouři v mém těle. Nedokázala jsem ani říct, jak dlouho celá naše symfonie dvou těl, propletených v jedno trvala, ale já věděla, že už to dál nevydržím.
,,Už..budu..." vzdychala jsem a zarývala mu prsty do kůže tak hluboko, že ho to muselo bolet. Ale nedokázala jsem si pomoct, nezvládala jsem ten nával rozkoše.
Moje slova ho vyburcovala k tomu, aby přirážel ještě tvrději a já už nedokázala svůj hlas držet na uzdě. Všechna ta slast se hromadila do jediného místa v mém těle a já věděla, že už chybí jen kousíček, aby se vyvalila jako lavina.
,,Udělej se..." šeptl mi do úst.
Jeho slova bylo to poslední, co jsem potřebovala a všechno se to na mě svalilo. Nedokázala jsem nic, než jen ležet pod jeho tělem, sténat mu do úst a držet se ho, protože jsem padala do totální propasti, která mě pohltila. Nebyla jsem na tohle připravená. Nikdy bych nevěřila, jak intenzivní to může být.
Mason do mě ještě několikrát vstoupil, načež vytáhl své přirození a udělal se na mé břicho. Nezvládla jsem ani otevřít oči, jen jsem tam ležela a vychutnávala si doznívající orgasmus. Cítila jsem, jak se jeho tělo položilo na postel a přitáhlo si mě k sobě. Líbal mě na rty, na tváře i na čelo a já se nezmohla na odpověď, na nic. Byla jsem naprosto omráčená svým vyvrcholením, tímhle momentem. Cítila jsem kolem sebe jeho vůni, teplo které stále vycházelo z jeho těla a slyšela jsem splašený tlukot jeho srdce.
Tak tady máte další kapitolku :) Možná jste si všimli, že minulý týden žádná nevyšla. Měla jsem toho zkrátka moc a nestíhala jsem. Odjížděla jsem na pár dní pryč, vyčistit si hlavu. Mimochodem s jednou z mých nejvěrnějších čtenářek. Tímto jí děkuju za skvěle strávené dny.
A nechtěla jsem to prostě narychlo dopisovat, jen abych přidala kapitolu, takže jsem jeden týden vynechala :)
Snad jste si dobře početli, jsem zvědavá, na vaše názory.
Mějte se krásně a díky!
ČTEŠ
Co když Karkulka byla ta zlá?
FantasyTessa je sedmnáctiletá dívka, která žije poměrně samotářským životem, kromě svojí nejlepší kamarádky. Straní se společnosti a ve škole se snaží na sebe neupozorňovat. Zdá se na první pohled nenápadná, ale opak je pravdou. Je totiž jedním z vlkodlaků...
