Blue

3.

Pomalu jsem se otočila a nervózně se usmála. ,,Eh...ano?" zeptala jsem se. ,,Kdy si mi to jako chtěla říct, jestli vůbec?" naštvaně mě pozoroval a já přešlápla. ,,Pochybuju, že by si mi věřil...tati." zamumlala jsem. ,,Jak ses to dozvěděl?" zvědavě jsem ho pozorovala a on si jen povzdechl. ,,Stavil se tady Fury a zeptal se mě, kde mám dceru. Koukal jsem na něj jak idiot a zeptal jsem se jakou dceru. Potom mi to jen vysvětlil a zase odešel." přešel blíž ke mě. ,,Aha, si hodně naštvaný? Nechtěla jsem ti to říkat, protože jsem si myslela, že ještě není správná chvíle, ale chtěla jsem ti to později říct pokud by mi to nějakej chlápek s páskou přes oko nezkazil." protočila jsem očima. ,,Jde vidět, že si má dcera." usmál se a obejmul mě. Ze začátku jsem jen ztuhle stála, ale pak jsem mu objetí oplatila.

,,Teď ti představím všechny Avengery." oznámil z ničeho nic a vydal se směr obývák. ,,Cože?!" nechápavě jsem ho sledovala. ,,Teď?" málem jsem do něj narazila jak prudce zastavil. ,,A kdy jindy, za chvíli tady všichni budou." přešel ke svému baru, nalil si do skleničky whiskey a kopl to do sebe. ,,Brzdi trochu." okřikla jsem ho při čtvrté skleničce. ,,Nechci abys mi udělal ostudu." vytrhla jsem mu láhev z ruky. ,,Ale prosím tě." protočil očima. Vtom cinknul výtah.

,,Tak jsem tady Tony." otočila jsem se za hlasem a zůstala jsem zírat. Přede mnou stál chlap jak hora. V jedné ruce držel kladivo a na sobě měl nějaké prapodivné brnění, které jsem v životě neviděla. Když jsem vyjela pohledem nahoru koukala jsem přímo do modrých očí, které lemovaly dlouhé blond vlasy. ,,THORE!" zakřičel táta a běžel ho hned obejmout. ,,Tohle je moje nejúžasnější, nejlepší, nejkrásnější dcera Samantha." přitáhl mě k sobě a objal mě jednou rukou kolem ramen. Já se jen rozpačitě usmála a potřásla jsem již zmíněnému Thorovi rukou. ,,Ty vole Tony, odkdy máš dceru?" vykulil na tátu oči. ,,Ode dneška." pyšně vypnul hruď. ,,Ode dneška? A není nějak stará?" zmateně na mě koukal a já se jen plácla do čela. To už ale přijel výtah s dalším člověkem.

,,Co se tady děje?" vystoupil další chlápek z výtahu. Tenhle narozdíl od Thora měl krátké hnědé vlasy, na zádech se mu houpal toulec s šípy a v jedné ruce držel luk. ,,Co je to za holku?" přidal se do našeho kroužku. ,,Moje dcera." odpověděl táta a pustil mě konečně z objetí. ,,Ty máš dceru?" podezřívavě mě pozoroval. ,,Už to tak bude." aby toho nebylo málo, z výtahu vyšel další člověk a naštěstí konečně nějaká žena. Měla zrzavé po ramena dlouhé vlasy a upnutou kombinézu. ,,Co to tady provádíte té holce?" také se přidala do našeho kroužku a já se jen zoufale rozhlédla kolem a doufala jsem že mě někdo konečně zachrání. ,,Vy tady provádíte nějaké seance? A beze mě?" přišla další žena taktéž se zrzavými vlasy, ale tentokrát s dlouhými.

,,Žádné seance ani nic podobného tady neprovádíme." vložila jsem se do toho já, protože se to tady začínalo nějak zvrhávat. ,,Pojďme se posadit na gauč a já vám všechno vysv..." nedořekla jsem to protože mě přerušil další host. ,,Tony, tak jsem tady." protočila jsem očima a sedla jsem si na gauč. Všichni mě hned následovali a posedali si taky.

,,Takže, nejdřív se představím já a potom vy, ano?" navrhla jsem a všichni přikývli. ,,Jmenuji se Samantha Orton, ale mám radši když mi přátelé říkají Sam nebo Blue. Ano jsem Tony dcera. Jsem zde proto, že mi před pár hodinami zemřela máma a Fury mě sem zavezl. Mám také nějaké schopnosti, například telekinezi, zlepšený sluch a umím částečně ovládat a číst myšlenky." usmála jsem se. ,,Jo a tohle je moje kočka Snow." vyzvedla jsem ji do vzduchu. ,,Dobře, chápu. Já jsem Natasha Romanoff, stačí když mi budeš říkat Nat." chopila se jako první slova krátkovlasá zrzavá žena. ,,Já jsem Clint, stačí Clint." zašklebil se týpek s lukem. ,,Já jsem Bruce, ale spíš mě můžeš znát jako hulka." představil se další. ,,Já jsem Wanda." mrkla na mě další dívka. ,,Mě už znáš, ale jen tak pro info, jsem Thor syn Ódinův, vládce hromů a blesků a taky nejsil..." chtěl pokračovat, ale táta ho přerušil. ,,Nevymýšlej si zase." znovu jsem si povzdechla a sledovala jsem je pohledem jestli se už hodlají uklidnit. Vtom ale znovu a tentokrát i naposledy cinknul výtah. Nevěnovala jsem tomu pozornost, což jak se ukázalo jsem měla.

,,Moc se omlouvám, že jdu pozdě, pane Starku." ozval se za mnou hlas, který znám až moc dobře. Hádáte správně, hned co jsem se otočila jsem koukala do očí Peteru Parkerovi. ,,Zajdu si na záchod." oznámila jsem a měla jsem se k odchodu. ,,Hele, ty si ta holka co mě srazila ve škole na zem!" všiml si mě, ale to už jsem vcházela do chodby. 

,,Noták, zvedni to!" chodila jsem po koupelně sem a tam a snažila jsem se dovolat MJ. Poté co jsem se velmi nenápadně vypařila z obýváku mi došlo, že jsem se tam promenádovala jen v ručníku a tak jsem na sebe hodila první oblečení co se mi naskytlo po ruce. ,,Konečně!" málem jsem vykřikla na celý byt, když mi to konečně zvedla. ,,Co se děje, proč mi voláš tak pozdě?" zmateně se mě zeptala. ,,Mám velkej problém, fakt obrovskej." řekla jsem zoufale. ,,Jsem jedno ucho." hned začala pořádně vnímat a já se dala do vyprávění. ,,KECÁŠ?!!" vyjekla hned po tom co jsem si dovyprávěla mých posledních pár hodin. ,,Ne, co mám dělat?" vykoukla jsem ze dveří a zkontrolovala jsem dění v obýváku. ,,Tvé mamky je my líto, ale máš pořád mě. A co se Petera týče, snaž se s ním nějak mluvit. Máš jedinečnou příležitost s ním navázat nějaký bližší kontakt než jenom zírání přes celou jídelnu." uchechtla se. ,,Však víš jak sem se dneska ztrapnila." ,,Hoď to za hlavu, stejnak si to ani nepamatuje." snažila se mě uklidnit. ,,Ne vůbec, jen první co mi řekl bylo Hele ty si ta holka co mě ve škole srazila na zem." ironicky jsem podotkla. ,,Bože, prostě tam jdi a vyraž mu dech, nějak ho okouzli nebo něco." ,,Dobře, tak já jdu na to, potom ti zase zavolám." rozloučila jsem se s ní a vyšla jsem ven z koupelny. 

,,Co se to tady děje!" zůstala jsem stát a jen jsem pozorovala dění v obýváku.

-------------

No další kapitola je na světě. Snažila jsem se to nějak sesmolit a urychlit, protože je to zatím takový o ničem. Takže doufám, že vám nevadí, že je to takový matoucí a sem tam divný a možná i nereálný, snažím se to udělat nějak vtipně, aby vás to bavilo což doufám že baví. Taky bych byla moc ráda za nějaké ohlasy ať už pozitivní nebo negativní, abych věděla jaký na to máte názor.  Uvidíme se u další kapitoly.