Blue

4.

,,Co se to tady děje?" zůstala jsem stát a jen jsem pozorovala dění v obýváku.

Nevím proč, ale většina už značně opilá, se snažila zvednout Thorovo kladivo, Natasha polonahá tancovala na stole, Bruce někde vytáhl karaoke a teď se snažil všechny okouzlit svým "úžasným" hlasem a Peter zoufale seděl na gauči a pokoušel se být neviditelný. A to jsem byla pryč jen půl hodiny, nechci vědět co by se stalo, kdybych byla pryč dýl.

Jen co všichni zaregistrovali můj hlas tak se na mě otočili. ,,No konečně normální člověk. Kde si byla?" úlevně vydechl Peter a rozeběhl se ke mě. ,,Eh, volala jsem kamarádce." zašklebila jsem se. Peter ke mě přiběhl a objal mě, jak kdyby jsme se rok neviděli. Já samozřejmě ztuhla a snažila jsem se neomdlít. ,,Jo dobrý, to stačí." opatrně jsem ho odstrčila. ,,Hele lidi měli byste....tati bože tati nelez na ten stůl a Natasho nepíj to už!" zoufale jsem je všechny pozorovala. Abyste byli v obraze táta nahradil Natashu a začal rozjíždět pořádný striptýz, Nat vytáhla odněkud láhev bourbonu a jala se ho rozlévat do skleniček. Rychle jsem jí to vzala a schovala to.....nebudu pak poslouchat tátovy kecy že mu to někdo vypil.

,,Thore! Nešahej na to!" vytřeštila jsem oči, když Thor mastnými prsty od brambůrek začal osahávat nějaký skleněný pohár. ,,Já na vás fakt nemám lidi." otočila jsem se na podpadku a vydala se do pokoje. ,,Aaaa!" vykřikla jsem, když mě někdo chytil za ruku. ,,Petere! Co chceš?" zírám na něj a držím si ruku na hrudi. ,,Nenechávej mě tu s nimi......prosím." udělal na mě psí oči. No odolali byste mu? Já teda ne. S protočením očí jsem ho teda popadla a zatáhla k sobě do pokoje. 

,,Ten tvůj táta....ehh...teda....pan Stark.....je teda něco.." podotkl Peter a posadil se na mou kolečkovou židli. ,,Nojo...." zachechtám se. ,,Ale víš jak se to říká, jaký otec taková dcera." řeknu hrdě a potom se oba začneme smát. ,,Dobře, dobře.....měli bychom vymyslet strategický plán jak na ně." pošeptám Peterovi, jako kdyby byla nějaká šance, že nás ostatní uslyší a ukážu prstem na zavřené dveře. ,,To by nebylo od věci, ale jak to chceš k sakru udělat?!" zatočí se Peter na židli a já protočím očima. ,,Hele já jsem mozek a ty si tělo jo? Takže to nech na mě. Bod jedna: obhlédnout terén, bod dva: zbavit se alkoholu, bod tři: dostat je všechny úspěšně do postelí.....platí?" natáhnu k němu ruku a on s ní potřese. ,,Platí.." vydáme se oba ke dveřím a nakoukneme do chodby, kde uvidíme Natašu a Bruce jak se líbají. 

,,Víš co? Bod čtyři: zapomeň na předchozí body a dostaň se přes minové pole do kuchyně, popadni popkorn, colu a vrať se úspěšně zpět do mého pokoje." řeknu a vystrčím Petera na chodbu. ,,Cože?" slyším jen než za ním zabouchnu dveře.

,,Pane bože modli se za toho kluka ať to úspěšně zvládne...." sepnu ruce k nebi a pak se smíchem skočím na postel a popadnu ovladač válející se pár metrů ode mě. ,,Tak co si pustíme...." začnu projíždět různé Netflix seriály a filmy až nakonec zůstanu u Manifestu. ,,Kde je sakra ten Peter?" zamyslím se a vydám se ke dveřím. No tak když jsi ho tak hnusně obětovala. odpoví mi Angel a já protočím očima. ,,Hele ty drž klapačku jo?" otevřu konečně dveře ale v tom se na mě vyřítí Peter s plnýma rukama a povalí mě na zem. Že by dejavu?  provokuje mě Angel a já okamžitě zrudnu.

,,Hele víš, mohl bys ze mě slézt?" řeknu Peterovi zatímco to vypadá že si na mě ustlal. ,,Jo, eh....promiň." vstane rychle a poté mi podá ruku aby mi pomohl. ,,Díky." přijmu ji a zvednu se do stoje. ,,Beru to jako oplacení toho co jsem udělala dneska ve škole." řeknu a konečně si lehnu na postel.

Poté co se i Peter uvelebí vedle mě, tak zapnu seriál a začneme koukat. Po asi třech epizodách se však rozrazí dveře a v nich můj táta. No ten mi tady tak chyběl. ,,Hej děcka, co to tady provádíte za nekalosti....mladej dej si bacha.....tohle je moje dcera..." řekne táta opile s pletoucím se jazykem a já se jen plácnu do čela zatímco Peter totálně zrudne. ,,Tony prosímtě nech ty děcka být." zjeví se za ním Wanda a mrkne na nás. 

Po pár minutách trapného ticha konečně oba vypadnou a já si úlevně oddychnu. ,,To bylo...." začne Peter. ,,Trapný, divný....jo bylo." nervózně se zasměju a otočím se zpět k televizi. ,,Jdeme koukat dál?" zvednu obočí a on jen kývne. Po několika hodinách sledování Manifestu však oba usneme. 

-------------

Guys je to tadyyy.....další kapitola už nevím po jak dlouhé době 😅.....no chci se omluvit za neaktivitu, měla jsem trochu blok a došli mi nápady, ale nějak jsem to konečně sesmolila a je to tady.....stále docela o ničem, ale pokusím se už postupně něco víc vymyslet noo😶‍🌫️.....tak asi u další kapitoly, ahojky :3