Než začneme napíšu jména postav, aby jste se v tom orientovali. První je normální jméno a druhé je upírské.
Christie-Luna
Natália-Nessie
Adam-Adam (Nemá.)
Samuel-William
To jsou jména která jsou zatím nejdůležitější.
*Pohled Christie*:
Sedím na židli a píšu svůj příběh do deníku. Za poslední měsíce se toho stalo tak strašně moc... Nejradši bych byla kdyby se nic nestalo. Jde o to že mám sestru. Byly jsme si velice blízké, ale pak přišel on. Nessie přítel Adam.. Adam si jí furt jen přivlastňuje a nenechá jí semnou trávit čas a přitom jí říká že je to dobře.
Ano, Nessie je sice nějaký ten pátek plnoletá, ale je zaslepena láskou.. Proto mu prostě neřekne ne. Jsem si téměř jistá že kdyby se neznaly já i Nessie by jsme se furt bavily..
Navíc když už teda netráví čas s Adamem tak ho tráví z nějakým idiotem Samuelem nebo co. Fakt super. A na ségru bude čas jako kdy? Nikdy?! Chápu jí, prostě pro ní už není ségra na prvním místě..
Deník jsem si dala pod postel. Tam mi naštěstí nikdo nekouká takže na to nikdo nepřijde. Nechci aby na to nikdo přišel a obzvlášť né Nessie.
Zakručelo mi v břichu to znamená že je čas jít do kuchyně a něco ulovit.. Moc se mi, ale nechce. Co když tam bude Nessie? Ano chci aby si mě všímala, ale je šance že tam bude i Adam a toho fakt potkat nechci.
Koukla jsem se kolik je hodin.. 21:58. Je šance že by už tu nemusel být, ale spí tu častěji jak u něho doma. Matka a otec tomu nechávají tak, jak to je. Přece jen Nessie je nástupkyně trůnu a ta sebou musí mít i svého prince. Fakt pecka..
Vždy když neoushlasím slyším kecy o tom že jsem ještě malá a že až jednou potkám svou lásku bude to stejné. Tak to bylo přece u našich rodičů i s Nessie to tak je takže to tak musí být přeci i semnou. Pecka že?
Po špičkách jsem došla ke dveřím a snažila jsem se zaposlouchat zda je uslyším. Najednou jsem slyšela Nessie a ještě někoho smích. Adamův nebyl. Toho už mám naposlouchaného víc než dost. Že by Samuel? Nebo jak se ten kluk jmenuje. Vlastně.. To je jedno.
Můj žaludek se zas ozval. Tak jsem se teda odhodlala a šla jsem. Pomalu jsem otevřela dveře a vyšla jsem. Šla jsem po schodech dolů a rovnou do kuchyně. Před kuchyní jsem se ale zastavila. Slyšela jsem tam nějaký zvuky. Moje břicho se ale ozvalo znovu a já si olízla rty a při tom jsem jazykem narazila na špičáky. Trochu jsem se ušklíbla a sebrala jsem svůj kousek zbylé odvahy a šla jsem tam. K mému štěstí tam seděli oba dva. Nahodila jsem neutrální výraz a ani jsem jednoho z nich nepozdravila.
Nessie: A zdravit neumíme? Já myslela že nás to rodiče učili.
Christie: Celou dobu ani nevíš že vlastně existuju a teď by jsi chtěla abych tebe a tvého pošahaného kamaráda zdravila? Jsi na omylu ségra.
William: Niečo mi uniklo?
Christie: Uniklo ti toho tolik..
Naštvaně jsem se koukla na stranu a zatnula jsem pěst. Mám na ní takový vztek!
Nessie: Ale Lunooo, v klidu. Jsme ségry, a ty si pomáhají a podporují se.
Christie: Tak že jsi to do teď dělala že?!
Nessie: Chris já-
Christie: Mě nezajímá co ty! Několik měsíců v kuse mě ignoruješ a teď si jako myslíš že vše zapomenu protože jsi mi řekla promiň?! Taková už nejsem Ness..
