"Vítejte, na dnešním zkoušení nových formulí 1..." povídala reportérka do kamery. Míjela jsem je se svým strýčkem Frédérickem, když jsme šli do garáže od ferrari.
Jenom pro vysvětlení. Jsem jeho neteř, logicky, a můj milovaný strýček mě vzal na moje milované formulky, když už je principal ferrari. Ferrari je můj nejoblíbenější tým.
"Hele, posad se tady a já za chviličku přijdu ano?" podíval se na mě a já jsem jenom poslušně přikývla.
Po asi 20 minutách přišel s nějakými dvemi kluky. Přesně jsem věděla co jsou zač, ale doufam ze to nebudou nějaké rozmaslene hvězdičky.
"Takže hoši, tohle je moje neteř Madelyn," ukázal na mě strýček a já se jenom usmála. "Mad tohle jsou naši jezdci...."
"Charles Leclerc a Carlos Sainz. Ano, vím," pousmála jsem se. Carlos mi vždycky přišel sympatický, ale Charles právě že vůbec. Charles mi vždycky přišel arogantní.
"Těší mě," přistoupil ke mě jako první Carlos.
"Potěšení je na mé straně," udělala jsem pukrle, jen že srandy. Naštěstí jsme se tomu oba zasmáli. Nechtěla jsem vypadat trapně.
"Samozřejmě mě taky těší" konečně se ozval i Charles "Carlosi necháš už toho balení?" zeptal se z ničeho nic a já nějak stratila slova.
"No nic hoši, jdeme otestovat vaše nové auta," chytl je za ramena můj strýc: "pojď s nami."
Zašli jsme za roh a tam byli připravené helmy pro kluky. Oblékli se pořádně do kombinézy, nasadili helmy a šlo se na věc. Šli jsme zase zpátky a první šel na řadu Charles. Začal si sedat do formule, která vypadala krásně. Fotograf ho fotil zrovna když si sedal.
"Úplně bych chtěla, aby mi někdo fotil každý můj pohyb," náhlá jsem se k Carlosovi. Ten se jenom zasmál a odpověděl: "Na to si za chvíli zvykneš." Oba jsme se tomu zasmáli, ale v tom jsem slyšela jak ten samý fotograf vyfotil mě s Carlosem.
"Ne tak na tohle si fakt nezvyknu," pokrcil rameny a šli jsme si sednout k pultíku. Strejda mi dal do ruky sluchátka, ať slyším co se děje.
"Lord Percevald jaké je auto? Libi se ti?" ozval se najednou Carlos když se Charles blížil do pitstopu.
"Ahoooj kamooo, můžu dát ještě jedno kolo?" zasmál se Charles.
"Nene box, box! Je řada na mě," začal se smát ještě více.
"Mám z něho dobrý pocit. Myslím že jsme začali dobře. protože si jsem jistý, že jsme nejrychlejší na trati. To je dobre znamení! Ale všechno vypadá skvěle kamo," řekl své pocity z auta Charles a strejda se usmál. Šlo na něm vidět že má z toho radost.
"Tedka jsi P1," pousmál se Carlos.
"P1 BABY!" oslavne se ozval Charles.
Carlos si šel pro přilbu a šel si sednout do auta. Logicky, před tím než si Carlos sedl tak Charles vylezl a podali si ruce. Seděla jsem tak, že jsem měla přímý výhled na ty dva. Charles si začal sundavat přilbu. Boha jeho, ty jeho vlasy miluju. "Madelyn nad čím přemýšlís sakra?!" okřikla jsme se v hlavě.
Potom co odjel svoje kola Carlos, tak jsme se přesunuli na kafe. Jo a mezitím jak ty kolečka jel tak jsem si s Charles vůbec nepokecala.
"Co si kdo dá?" zeptal se strýček.
"Hlavně kafe prosím," zoufale jsem zaškemrala.
"To je podstatná věc. Taky jedno poprosím," ozval se Carlos.
"Vy pijete kafe protože vám chutná nebo protože kofein?" nechápavě se zeptal Charles.
"Chutná," nechápavě se na nás podíval, když jsme to řekli ve stejnou chvíli a my se tomu začali hned smát.
"Tak to těžce nechápu. Vždyť je to hnusné," nad jeho znechucrným výrazem jsem se jenom zasmála a začala si vychutnávat svoje výborné kafe na které jsem se tak dlouho těšila.
Ostatní se o něčem bavili ale já jsem byla utopená ve svých myšlenkách, takže jsem je absolutně neposlouchala. Začala jsem vnímat až když zaznělo moje jméno kdy se ptali na můj názor, jenze já vůbec nevěděla o cem se baví.
"Sorry neposlouchala jsem vás," omluvila jsem se celkem drze a zaměřila se na Charlese který mě skenoval svým pohledem. Co má za problém?
"Děje se něco?" naklonil se ke mě strýček aby to nemusel před nimi říkat, že což jsem mu vděčná.
"Jako vždycky," mavla jsem nad tím rukou a začlenila se do konverzace.
Jakmile jsme dopili kávu a Leclrcuv čaj jsme šli zpátky do boxu.
"Volala mi tvoje matka," jakmile jsme byli se stryckem sami, tak to na mě vybalil. Věděla jsem že mi nechtel něco říct, ale tohle jsem nečekala.
"A? Co chce?" pro vysvětlení, moje matka je alkoholička, která spí s každým, hlavně že mě nazývá štětkou.
"Zastavit se u nás," vyděšeně jsem se na něj podívala jestli to myslí vážně.
"Frédéricku? Můžu si vás na chvíli vypůjčit?" promluvil za mnou Charles a já jsem málem dostala infarkt.
"Běž, pokecáme o tom doma," mavla jsem nad tím rukou a šla se posadit na nějakou stoličku.
