2. Část

150 4 1
                                    

Právě jsme dojeli domu, ale nevím z jakého důvodu s nami jel i Charles. Já jsem jako vždycky okamžitě zašla do svého pokoje, odložila si bundu a šla si dát po dlouhém dní sprchu. Udělala jsem si tam malinko diskotéku, protože jsem si do repraku pustila svůj oblíbený play list.

Po nějaké asi půl hodince jsem vyšla z mojí úžasně vyhřáté koupelny. Oblékla jsem se, ucesala si své mokré vlasy a zalehla do své postele.

Když jsem konečně odložila telefon, tak jsem popadla svou rozectenou knížku. Ještě jsem si teda na telefonu dala play list Disney Piano a vrhla se do čtení.

Asi 15 minut po tom co jsem četla někdo začal klepat na dveře. " Ano!" zařvala jsem a otevřely se dveře.

"Mad? Mám na tebe prosbu," vešel do pokoje strýček a hned to na mě vybalil,  "Vadilo by ti kdyby u tebe spal jeden klučina?"

"Myslíš Charlese?" pozvedla jsem obočí a tázavě se na něj koukla.

"Pojď dovnitř!" zavřískal na Charlese a on vešel dovnitř.

"Ahoj," kývl ke mě hlavou.

"Proč by měl spát zrovna u mě?" fakt nechápu proč by měl být zrovna tady.

"Už nemáme další postel než je ta tvoje. Ale samozřejmě může spát na zemi. To záleží na vás,"  zasmál se a podíval se na nás oba, jenže jak viděl že se nesmějem tak zmlkl.

Podívala jsem se na Charlese, který se zrovna koukal na mě. Proč má tak krasne oči? "Dobře, mě to nebude vadit. Alespoň tady nebudu furt sama," pousmala jsem se na něj.

"Dekuju," poděkoval Charles a já se na něj jenom usmála. Strýc odešel a nechal nás tady samotné.

"Můžu si dát někde sprchu?" po asi 2 minutách trapneho ticha promluvil. Ukázala jsem mu mojí koupelnu, dala mu ručníky a šla jsem si zase lehnout a pokračovat ve čtení.

Po nějaké půl hodině Charles vylezl z koupelny jenom v teplácích. Nemohla jsem odolat, tak jsem se podívala. Kdo by tomuhle božskému tělu odolal?

"Jestli budeš ještě chvíli takhle zírat, tak ri poteče slina," uchechtl se povrchně. Idiot jeden.

"Na co zírat? Vždyť si čtu," jo budu si hrát na blbou.

"Jasně," poskládal si oblečení a šel k mojí posteli. Tázavě jsem se na něj podívala.

"Neřekla jsi kde mám spát," začal si lehat vedle mě.

"No vedle mě asi spát nebudeš ne?" jako nevadilo by mi vedle něj spát, ale prostě ne. Známe se pár hodin.

"A kde jinde bych asi měl spát?" on asi vážně nechápe to, že u mě v posteli spát prostě nebude.

"Na zemi?" prosím ať už to pochopí.

"Vážně bys mě poslala na zem?" proč furt mluvíme v otázkách?

"Jo a věř mi že úplně v pohodě," trošku namyšleňe jsem mu to v metla do obličeje, jenže já už jsem strašně unavená a chci už spát, "Madrace je pod postelí."

"Tak fajn," asi jsem ho naštvala. Hmm co už.

"Dikes," ale tak budu hodná a podám mu polštář s peřinou.

Jak jsem vstala z postele, tak mě Charles skenoval pohledem. Stáhla jsem si tričko a šla mu pro peřinu. Hodila jsem mu ji na madračku. Ještě jsem si vzala sluchátka a zabalila se zase do peřiny. Do sluchátek jsem si pustila tentokrát nějaké svoje oblíbené písničky a už jsem byla na telefonu.

Po asi 2 minutách do mě někdo drcl, "Co je?"

"Nemohl bych se připojit na tvůj telefon?" a ukázal na své sluchátka.

"Dobře. Dej mi je," připojila jsem mu je a dala zpátky.

Jakmile si je nasadil tak na mě vykulil oči.

"Ty něco takového posloucháš?!" vykřikl s údivem jak slyšel Nik Tenda (vím že ho v cizí zemi neznají ale to nevadí). Jen jsem přikývla a dále se věnovala mému telefonu.

Doufám že se vám nová kapitola bude líbit. Jestli najdete nějaké gramatické chyby tak se velice omlouvám a přeji příjemné čtení
Suee🤍

My Lord Percevald🤍/Charles LeclercKde žijí příběhy. Začni objevovat