Selena [ MLP star story]

•kapitola I.•

Probudilo mě jasné a oslepující světlo z mých okenic. Zamžourala jsem a něco zamručela.
Vstala jsem z postele, a protáhla si křídla. Podíval jsem se na sebe do zrcadla. Bože, jak to zas vypadám? Zasmála jsem se sama sobě. Zatřepala jsem hlavou, a tak si trochu urovnala hřívu. Šla jsem dolů do kuchyně. Cestou jsem potkala Goti, jednu z mých nejoblíbenějších služebnic. Byla to taková stará a milá paní. Jako jediná ze služebnictva, byla poník. Mamá, vždy chtěla aby všichni její služebníci byli jednorožci. Tedy včetně královské stráže, to byli pegasové. Pomalu jsem vykoukla zpoza rohu. Mamá seděla v kuchyni ,( jídelní místnost ), a přehrabovala se hromadou papíru a spisů. Po špičkách jsem prošla kolem dveřích, a jen co jsem byla z doslechu, jsem se rozeběhla směrem k bráně a rovnou ven!
Běžela jsem až k obrovským lesům které se tyčily za hradem. Zastavila jsem se až před velkým starým dubem.
,,Baf!"
Leknutím jsem nadskočila.
,,Lilith! Tohle už nedělej"
,,Ha, měla seš vidět!" Řekla má sestra.
,,Co tady vůbec děláš? Neměla jsi být náhodou u paní Williamsové?"
,,Aaaale, koho by mělo zajímat jak správně chodit a prostírat!" Odpověděla otráveně.
,,Hele?! A nechtěla by ses jít podívat do té jeskyně o které si mi říkala?".
,, Jasně!"
Chvíli jsme tam na sebe jen mlčky zíraly a usmívaly se.
,,Taaaaaakže?"
Nechápavě se na mě podívala.
Povzdychla jsem si....
,,Kudy se tam jde?"
,,Ooooo no jo já zapomněla že to ještě nevíš"
Obě jsme se zasmály. Vydala jsem se tedy za Lilith. Šly jsme všemi možnými místy. Přes řeku, hromadou křoví a potom jsme ještě chvíli šli podél nějaké strže. Abych pravdu řekla nebylo to tak daleko. Pořád jsme viděli střechu jedné věže.
,,Lilith? Jsi si vážně jistá že je to tudy?"
,,Hm, to jsem. Neboj za chvíli jsme tam"
Mlčky jsem přikývla.
A měla pravdu. Před námi se tyčila zející propast do temnoty.
,,Offelie? Máš nějaké světlo?"
Zeptala se mě Lilith.
,,Jasně že jo, naučila jsem se jedno nové kouzlo".
,,Dobře, tak si to zatím nech a pojď za mnou"
,,Ty už jsi tu byla?"
,,Jo ale jenom kousek, u jednoho místa budu potřebovat tvoji pomoct"
,, Dobře" řekla jsem a mlčky šla za ní.
V pravém rohu jeskyně byli malé výčpělky které připomínali schody.
Lilith šla první.
Jak jsme sestupovali hlouběji, temnota nás začala pohlcovat. Až nakonec nešlo vidět vůbec nic. Ale v tu chvíli jsme už obě stáli na pevné zemi.
,,Můžeš už použít to kouzlo?"
,, Alohomora!" Řekla jsem a z rohu mi vyšlehl malí výr paprsků které se vznášeli kolem.
,,Super, a teď! Za mnou!"
Její hlas se ozýval všude okolo. Musela jsem se zasmát, takovéhle dobrodružství mi chybělo.
Lilith nás vedla nějakou chodbou. Ze začátku jsem si toho ani nevšimla ale teď jo už kolem nás není tolik skály. Místy tu vyčuhují pilíře a podlaha už také není jen hromada hlíny a skály.
,,Lilith, k-kde to jsme?"
Zastavila se a přistoupila blíž ke mě
,,Shhhhh, pokud budeme potichu nenajdou nás, co jsem tak zjistila jsou slepí,,
,,C-co?"
,,L-Lilith? Ono je tu s námi ještě něco?"
,,Shhhhh, řeknu víc až budem na místě, ale teď potichu za mnou"
Zachvěla jsem se, ale i tak se vydala za ní. Nemohla jsem ji tu přeci nechat. A ona by stejně neodešla bez toho aby získal co chce. už jsme dávno nešli jeskyní. Ne, tohle, tohle vypadalo jako chodby nějakého paláce. Na zemi, částečně opřený o zeď ležel obraz. Nejspíš tam byla královna a ještě někdo. Ale Obraz byl tak špinavý a místy i dost roztrhaný. Mám takový divný pocit, ta postava bez obličeje mi, mi přijde povědomá. Nevím jak to popsat, ale mám z ní divný pocit. A z tohohle místa taky.
Lilith nás zavedla do nějaké malé místnosti, a zavřela za námi dveře.
,,C-co se děje?" Odvážila jsem se jí konečně zeptat.