Selena [ MLP star story]

• Kapitola VI.•

Pomalu jsem se rozhlédla kolem. Bylo tu ticho. Jakoby jen co jsem otevřela ty "dveře", vše utichlo. I sluneční paprsky které sem tam prosvítaly stropem, jakoby zmizely. Zbyla jsem tu jen já, moje lucerna a ty schody. Opatrně jsem se přiblížila. Smrdělo to, jakoby to někdo už staletí neotevřel. I když jsem nebyla vevnitř, cítila jsem ten zatuchlý a hnilobný vzduch až sem.
Nechtělo se mi tam. Ale něco ve mě ano. Chvíli jsem se rozmýšlela, ale pak to nakonec vzdala a podvolila se tomu, že to musím prozkoumat. Bylo to zvláštní. Tajná chodba hned za trůnem. Ne že by jsme v paláci také neměli tajné vchody. Pár jich je, ale jsou pouze pro služebnictvo, to aby měli lepší přístup do ostatních místností.
Zhluboka jsem se nadechla, a vstoupila. Pomalu jsem scházela ty schody. Lucerna už mi pomalu dohasínala.
Sakra.
Všimla jsem si něčeho na stěnách. Byli to pochodně! Otevřela jsem dvířka od lucerny a její zkomírající ohýnek jsem přiložila k jedné z pochodní. Hned se to zapálilo a chodbu zalilo příjemné oranžové světlo. Lucernu jsem položila a kouzlem jsem si držela pochodeň. Jak jsem postupovala, tak s její pomocí jsem zapalovala ostatní. Bylo to skvělé, že mi má kouzla už fungovala.
Má kopítka vydávala klapavý zvuk o kamennou cestu. Chci zjistit kam to vede. Až potom se vrátím domů. Po stěnách bylo též pár maleb, ale.....nebyli tam poníci, byli tam ty věci z temnoty. Ničily tam vesnice, města a lesy. Vše co jim přišlo do cesty, rozdrtily. Začalo mě mrazit. Tohle se mi nelíbí.
Vydala jsem se dál chodbou. Najednou tam byla ostrá zatáčka doprava. Zahla jsem tam a objevila se v obrovské místnosti z mramoru, byla velice podobná trůnnímu sálu. Jen byla víc zdobená a honosná. Naproti mě byla tři okna.
V každém z nich byl vyobrazený alicorn. Solun, bůh slunce stálo pod tím. Na druhé straně bylo napsané Etia. Bohyně měsíce. A uprostřed byla....Selena. Bohyně hvězd, strážkyně všech zesnulých.

Užasle jsem zírala na ty tapisérie a, ani si nevšimla, že se za mnou někdo plíží...