Selena [ MLP star story]

•PROLOG•

Dívala jsem se nahoru na hvězdy. Studené slzy mi tekly po tvářích. ,,Ach Seleno, co mám dělat?" Zašeptala jsem do temnoty noci. Ještě chvíli jsem tam seděla, a myslí bloudila všude možně. Dveře za mnou se otevřely, a dovnitř vešla služebná.

,,Má paní, už na vás čeká" řekla.
Mlčky jsem se vydala za ní. Procházely jsem celý hrad, a pak i les. Nakonec jsme zastavily na nějakém paloučku. Otočila jsem se na ní, ale už byla pryč. Trochu mě to zarazilo.

Předemnou se ozvaly kroky. Otočila jsem se tím směrem. Zpoza stromů vyšel stín. Ne stín, který by tvořilo něco. Něčí tělo. Ne, to ne. Jen stín, byl to jen stín.
,,Proč jsi to udělala?" Zeptal se.
Slzy se mi znovu nahrnuly do očí, když jsem ten hlas poznala. Byl to Rosum, můj syn.
,, Proč?!" Zařval.
,,J-já" neměla jsem slov. Chvíli jsme se na sebe jen dívali. Ticho nakonec prolomil Rosum.
,,Za všechno může tvá sestra, a ty to moc dobře víš"
Sklopila jsem hlavu.

,,Asi máš pravdu, ale......je to i má chyba, kdybych ji tam tenkrát nezavedla nic z toho by se nestalo" zašeptala jsem. Bylo to tak dávno. Když svět byl ještě mladý.
,,Lilith" řekl.
,,Jen doufám že to co udělám nebude mít žádné hrozně následky".

Podívala jsem se na něj. Ještě než mi jeho ostré kopí probodlo hrdlo, viděla jsem v jeho očích soucit, ale i hněv.
,,P-promiň......" Zašeptala jsem z posledních sil. A pak tma. Svoboda.......