Tak nadpis mluví za vše, né kecám, menší popis vám sem hodím, aby se neřeklo XD
Takže, naše hlavní hrdinka Ami-chan má ráda anime, obzvlášť jedno Tokyo Revengers. Nedávno se přestěhovala do nového města, kde začne navštěvovat nižší střední. Cestou d...
Takhle to tak nějak začalo. Zrovna v tu dobu, kdy začínal nový školní rok.
S Rodinou jsme se přestěhovali do nového domku u lesa v jednom hezkém městě, ve kterém jsem měla i školu.
Zítřkem to vše začíná. Najdu si nové spolužáky, kamarády, třeba si najdu konečně i kluka. A nebo taky ne.
Popravdě..., v dnešní době už není tak anime oblíbené jako kdysi, ale já to pořád miluju.
Hlavně Tokyo revengers.
No nic, zpět k příběhu. Miluju tanec a zpěv. Ráda si sem tam zacvičím, jak na postavu, tak i bojové pohyby.
Z mého přemýšlení mě vytrhnul mobil, který mi oznamoval novou zprávu.
Váš balíček čeká na vyzvednutí na poště. Přijďte si ho vyzvednout do týdne.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Objednala jsem si tričko s Mikeym, pak ty kalhoty a ještě řetízek s drakem. Usmála jsem se nadšeně.
,,Ami," křikla na mě mamka a tak jsem vykoukla z pokoje.
,,Ano?" optala jsem se ji.
,,Jdi se projít taky ven. Celý den jsi jen zalezlá ve svém pokoji," řekla a já se šla převléct do něčeho, v čem by se mi dobře běhalo.
Takže černé legíny a tmavě červené tričko a mikinu s kapsami na mobil.
Rozloučila jsem se s mamkou, vzala si sluchátka do uší, pustila si písničky a vyběhla jsem ani nevím kam.
Po tak deseti minutách jsem doběhla k nějaké svatyni. Vypadala přesně jako v Tokyo revengers, tam kde se scházel Toman. Vyšla jsem na schody, přesně na ty, kde sedával Mikey, když měl proslov.
Mohla bych něco zkusit. Sundala jsem si náramek, kde jsem měla z písmen vytvořené mé jméno a dala ho do rohu. Po chvilce jsem vstala a běžela dál. Cestou jsem si všimla, že se setmělo.
Doběhla jsem domů a šla se umýt. Potom jsem si rychle připravila tašku do školy a vyrazila se navečeřet. Po jídle jsem šla spát.
,,Crrr, crrr," zaslechla jsem otravný zvuk budíku a neochotně jsem vstala.
Oblékla jsem se do crop-topu a sukně. Udělala jsem si ranní hygienu a šla jsem na snídani. Po ní jsem se vydala do školy.
Cestou jsem potkala nějakou partičku chlapců, co šli nejspíš do stejné školy. Něco mi na nich přišlo povědomé a tak jsem zrychlila chůzi, abych je dohnala.
,,Promiňte, uhm nejdete na nižší střední? Trochu jsem se tu ztratila," řekla jsem s trošku nejistým úsměvem a oni se na mě podívali.
,,Oh, jo jasně. Jsem Akkun, támhle je Takuya, Makoto a Yamagishi," usmál se na mě Akkun a ostatní též.
No jasně Takemichiho kamarádi.
,,Jmenuju se Ami. Ráda vás poznávám," s úsměvem jsem se na ně podívala.
Zaslechla jsem, jak k nám někdo běží a tak jsem se otočila.
,,Takemichi!" zamával na něj Akkun.
,,Tak tady jste," řekl udýchaně Takemichi a podíval se na mě.
,,Jsem Ami," usmála jsem se na něj a on se na chvilku zarazil.
Jako kdyby už mé jméno někde slyšel.
,,Já Takemichi," také se usmál a vydali jsme se všichni do školy.
Poté co jsme do ní vešli, jsem se po chvilce objevila před dveřmi od ředitelny. Vřele mě přivítal ředitel a zavedl do třídy, kde budu. Hned co otevřel dveře do třídy, jsem si všimla Takemichiho, jak sedí v poslední lavici.
........................
Tak jsem se taky musela napsat fanfikci na Tokyo revengers 🥰
Doufám, že vás to zatím zaujalo😅
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
