Rodina Hale

1.Díl

Ahoj, jmenuji se Nikol Brown. Je mi 17 let a tento rok začnu chodit do druhého ročníku na střední škole v Beacon Hills. Můj otec se pořád někam stěhuje, takže vždy když si najdu přátele, tak je ztratím, protože je další rok už neuvidím. Ale tentokrát mi slíbil, že tu zůstaneme.

1.den

První den ve škole byl opravdu strašný. Všichni se mi smáli a já nevím proč, přesto mě tam potěšila jedna věc ... ... ... ve stejné třídě jako já je i jeden hrozně pěkný kluk. Myslím si, že se jmenuje Scott McCall. Je velmi zajímavé že on ve třídě není oblíbený protože mě se rozhodně líbí, doufám, že budeme dobří přátelé.....

Konečně pryč z té hnusné školy, ale kudy mám jít?? Ráno mě sem dovezl táta bohužel ten je v práci a vrátí se až večer a mamka tu taky není protože měla před 14 lety autonehodu. Musím jít bohužel sama i když nevím kudy. Rozešla jsem se po ulici a šla jsem cestou, o které jsem si myslela, že vede k nám domů. Už jdu asi hodinu a náš dům nikde.

,, Bože..... už nemůžu.'' Rozešla jsem se k jednomu domu, který byl dál od ostatních.

,,Hmmm.... Možná bych mohla zazvonit a zeptat se kudy mám jít.'' Dotkla jsem se zvonku a zazvonila, byl studený, protože venku bylo chladně, blíží se zima. Ozvalo se dupání po schodech.

,,Kdo tu asi může bydlet?? Ani nemají jméno na zvonku.'' Najednou se prudce otevřely dveře a já sem zůstala stát jako přikovaná a koukala jsem se s otevřenou pusou dokořán....

,, Ahoj... ty jsi Scott, že jo??'' zeptala jsem se ho.

,, Ahoj... jó to jsem, co potřebuješ??''

,,Omlouvám se, že tě ruším, ale jsem tu první den, a já nevím, kudy mám jít domů. Mohl by, jsi mi pomoc??'' Usmál se na mě.... Je tak roztomilý, když se směje.... Proboha na co to myslím?? :D

,,Jasně ... Jak dlouho už jsi na cestě??'' Proč se mě ptá??

,,Asi už dvě hodin, proto jsem tu zazvonila.'' Na co to potřebuje vědět??

,, Proboha .... Musíš být už utahaná, pojď ke mně, uvařím ti teplej čaj a až si odpočineš tak tě doprovodím domů.'' On mě pozval k sobě domů!!!!... Možná se i skamarádíme ...

,,Děkuji ti.'' Znovu se usmál ... je sladkej. Podržel mi dveře a pobídl mě dovnitř.

,, Wow.....je to tu hezké'' Měl opravdu krásný dům, tedy jeho rodiče. Ostatním se to možná hezké nezdá ale mě se líbí když to tu není moc moderní ale něco mezi tím ....

,,Neplácej nesmysli ...'' Začal se smát a já jsem se k němu hned přidala. Nevím proč, ale vůbec jsme nemohli přestat. Po dvou minutách Scott odešel do kuchyně a nejspíš šel udělat ten čaj.

,,Na, tady ho máš. Ať ti chutná je s příchutí lesních plodů.''

,,Vážně?!! To je moje nejoblíbenější!!'' Zase se usmál, je doopravdy sladkej. Pokynul rukou, ať jdu za ním. Šli jsme po schodech nahoru, zřejmě do jeho pokoje.

,,Prosím.'' Otevřel dveře a podržel mi je, abych vešla první. Je sladkej a ještě k tomu gentleman. Posadil se na postel a poklepal rukou vedle sebe, na náznak toho že si mám sednout. Nastalo trapné ticho ....

,, Všimla jsem si že ve třídě nejsi příliš oblíbený.... nechápu proč, mě připadáš jako milej a hodnej kluk.'' Jasně proč né?! Blbější otázkou jsem nemohla začít.

,,No ... víš dnešní lidé nehledí na to jestli je člověk milej nebo hodnej ale na to jak moc je hezkej...'' Tvářil se smutně. Bylo mi ho tak líto ...

,,Ale ty budeš určitě oblíbená ...'' Zarazila jsem se a nevěděla jsem co říct ...

<<Ahoj, toto je můj první příběh. Doufám. že se vám bude líbit. Omlouvám se za chyby :D Napište mi prosím jestli mám pokračovat nebo ne >>