Rodina Hale

2. Díl

<<Ahoj, ano žiju :D a vím byla to hodně dlouhá doba co jsem nic nenapsala ale znáte to lenost je lenost. :D Děkuji ti Bibi, že jsi mě k tomu dokopala. :D Takže v prvním díle v médiích je Nikol J v tomto díle tu máme Scotta <3 doufám že tentokrát psát nepřestanu :D užijte si díl >>

Už tu sedíme asi hodinu, celou dobu jsme si jen povídali a smáli. Vůbec nechápu, proč se s ním lidi ve škole nebaví je hodnej a vtipnej.

,,Už bychom měli jít, za chvíli bude tma."

,, Okej." Achjo, chtěla bych být s ním ještě aspoň pár minut tady. ,,Nevadí ti, že jsem tu s tebou byla?"

,,Proč by mi to mělo vadit?"

,,No, já nevím. Když ty mě vůbec neznáš. A já jsem ti prostě jenom zaklepala na dveře a ty jsi mě pozval dovnitř." Řekla jsem mu a zároveň jsem si oblékla bundu.

,,Ále, to vůbec nevadí. Jsi tu nová a neznáš to tu. A navíc ... udělal by to káždý." No, každý asi ne.

Scott mi otevřel dveře a já jimi proklouzla ven. Už byla doopravdy tma, měsíc na nebi tak zářil. ,,Asi je úplněk."

,,Jo, to je." Podíval se na něj. ,,Měli bychom jít."

,,Už jsme tu. Děkuji ti, že jsi mě doprovodil a ukázal cestu, jinak bych tu asi někde pořád bloudila."

,,Nemáš zač. Tak se měj a zítra ve škole."

,,Ty taky. A vážně děkuji. Ahoj."

,,Ahoj,, Otočil se na patě a odešel.

Sakra, světla v kuchyni byla rozsvícená. To znamená, že táta už je doma a to nevěstí nic dobrého. Určitě mě bude vyslýchat, kde jsem byla a tak dále. Vyndala jsme z kapsy klíče a odemkla jsem. ,,Ahooooj, už jsem doma!!!!"

,,Ahoj, kde jsi byla? Já myslel, že máte školu jenom do tří hodin." A je to tady. I když o nic nejde stejně mě nebaví vykládat tátovi kde sem byla, s kým sem tam byla, co sem tam dělala.....

,,No, jelikož jsi byl v práci a já nevěděla, kudy mám jít tak jsem dvě hodiny bloudila ve městě, dokud sem nezazvonila na jeden barák a čirou náhodou tak bydlí spolužák, takže mě pozval dovnitř, abych si trochu odpočinula. A tak trochu jsme se zapovídali a pak mě doprovodil domů no a tady jsem živá a zdravá." Fuj to byla fuška. Dala jsem to na jeden nádech.

,,Aha. A jak si se měla ve škole?"

Ehm.....Nikdo mě asi nemá rád všichni se mi smáli..... ,, Jo fajn, je tam plno hodných lidí." Tím samozřejmě myslím jenom Scotta. ,, Hele tati, já si půjdu ještě ven zaběhat, jo?" Prosím, ať mi to dovolí.

,,Jasně ale vrať se brzo a nechoď moc daleko."

,,Neboj, tentokrát se neztratím." Vyběhla jsem po schodech nahoru rovnou do pokoje. Nebyl nijak zvlášť zařízený, jelikož jsem ještě neměla čas si vybalit všechny krabice. Jediné co jsem si vybalila, bylo oblečení, které jsem rovnou naskládala do skříně. Otevřela jsem svoji šatní skříň a vyndala si z ní modré tričko, černé legíny a šedou mikinu. Převlékla jsem se, z batohu jsem si vyndala sluchátka a mobil. ,,Tak jdeme na to." Seběhla jsem schody a otevřela dveře. ,,Tak čau, do dvou hodin jsme zpátky!!!" Zabouchla jsem za sebou dveře ani jsem nečekala, jestli na to něco táta řekne. Strčila jsem si sluchátka do uší, pustila písnička a mohla jsem jít. Rozeběhla jsem se a hned jak jsem mohla, zabočila jsem směrem do lesa.

Kolik je asi hodin? Už tu běhám aspoň tak hodinu a půl. Zastavila sem a podívala se na mobil kolik je hodin. Bylo 20:36, skoro jsem se trefila. Strčila jsem mobil do kapsy a sundala si sluchátka. Už mě z nich bolely uši. Podívala jsem se na nebe, měsíc tak krásně svítil. Škoda, že se ho nemohu, dotknou, je tak nádherný. Už jsem neběžela jen se jenom tak procházela. Miluji tyhle příjemné večery strávené venku za svitu měsíce. Nejlepší kombinace na světě. Jak jsem se tak procházela, dorazila sem na menší palouček. Došla jsem do středu paloučku a svalila jsem se na zem. Bylo to tak příjemné, ležet v trávě za svitu měsíce. Vyndala jsem si mobil z kapsy a zapla facebook. Nová upozornění - Scott McCall si vás chce přidat mezi přátele – potvrdit žádost o přátelství. Musím mu hned napsat. Aspoň se nějak zabavím.

<Ahoj, jak jsi mě našel?>

<Jednoduše :D co teď děláš?> Asi mě našel kvůli profilovce protože jsem si jistá že hodně holek má stejné jméno jako já.

<Šla jsem se proběhnout do lesa :D už jsem tu od 19:00 :D >

<Tak dlouho? :D si blázen takhle v noci běhat po lese vždyť už je 21:00 :D >

<A co děláš ty? >

<Tak znáš to, večeře a film k tomu :D >

< :D velká zábava :D sakra řekla jsem tátovi že do dvou hodin budu doma :D >

<Měla by jsi mu radši zavolat :D ať se nezlobí :D moje máma je potom vždycky naštvaná >

<Ok tak ahoj :D zítra ve škole >

<Ahoj>

Vypla jsem messenger a vytočila tátovo číslo. Po chvilce to zvedl.

,,Zlato, kde jsi tak dlouho?" Achjo už zase mi řekl zlato

,,Nějak jsem ztratila pojem o čase, promiň. Ale už jdu domů."

,,Dobře, tak pa."

,,Pa" Strčila jsem si mobil do kapsy. ,,A teď přijde ta horší část. Zvednout se." Už jsem zase stála na nohách. Vydala jsem se směrem, kterým jsem přišla. Jdu si tak lesem a najednou slyším vytí. Co to sakra bylo? Tady v Beacon Hills přeci žádní vlci nejsou. Znovu jsem se rozeběhla, abych byla co nejdříve doma. Podívala jsem se vedle sebe a někde v křoví se něco pohlo. Zastavila jsem se a pořádně se tam podívala. Dvě velké červené oči na mě upíraly hladový pohled. Vlk. Ale vlci nemají červené oči. Co to sakra je?!! Rozeběhla jsem se směrem domů, co nejrychleji jsem mohla...

<<Tak doufám že se vám druhý díl líbil :D >>