Slunce už dávno hvězdy vystřídaly. Měsíc tak jasně zářil na tmavé obloze. Ležely jsme v mokré trávě, tiše jsme je sledovaly. Cítila jsem jak tvé tělo bylo mi čím dál blíže.
Tvá ruka najednou hřála tu mou, i přes to jak velké vedro bylo, mé tělo najednou teplo polilo.
Ty však byls mi blíže a blíže. Najednou mi tvá tvář ve výhledu bránila.
Měl jsi sytě rudé tváře, to až takové teplo bylo?
Náhlí tlak jsem na ruce ucítila, to jak jsi na ně silně tlačil, začínalo jaksi bolet. Ja však ani o milimetr neuhnula. Mé tváře už měli také barvu rudé růže.
Zavřela jsem oči když jsem ucítila tvé měkké rty na těch mých. Ty šel jsi stále dál a dál, mé hranice překonával.
A to co bylo potom už snad každý ví.
