O 3 měsíce později...
Tak nějak stručně, co se stalo poslední měsíce. Se Zaynem jsme pořád spolu, přestala jsem i dělat průsery. Dneska jsme měli jít na oběd a potom do zoo, ale mně se udělalo špatně od žaludku. Zayn se mnou zůstal doma. Leželi jsme oba pod peřinou na mojí velké posteli. Byla jsem přitulená k Zaynovi. Koukali jsme na film a ani nevím jak, ale usnula jsem. Probudil mě až křik Joshe a pak i Zayna. Byli na chodbě a hádali se. Uslyšela jsem svoje jméno, tak jsem zpozorněla. Pak už jsem nic moc neslyšela. Opatrně jsem vylezla z pokoje a viděla Joshe s nosem od krve a Zayna s roztrhlým rtem. Pořád do sebe mlátili, pomáhala jsem klukům je od sebe odtrhnout. Nakonec se nám to podařilo, ale mně se zas udělalo špatně od žaludku. Běžela jsem na záchod a Zayn za mnou. Takhle už mi je týden, a tak jsem musela Zaynovi slíbit, že zítra zajdu k doktorovi.
V nemocnici...
Byla jsem na všech možných oddělení, ale nakonec mě poslali na gyndu. Doktor Marco mi udělal běžné vyšetření.
"Slečno Devine, mám pro vás dobrou zprávu," řekl doktor po chvíli tukání do počítače. Byla jsem zvědavá. "Jste ve třetím měsíci těhotenství." Zaraženě koukám na doktora.
"Je možné jít na potrat?" zeptám se s nadějí v hlase.
"Musím vám oznámit, že ne, jste v pokročilém těhotenství," řekne a podá mi průkaz, kdy mám přijít na kontrolu.
"Na shledanou," řeknu a nemůžu uvěřit, že jsem fakt v tom. Jen jak to řeknu Zaynovi, nebo mám mu to vůbec říkat?
